|
Post by Kim Hanbin on Oct 21, 2020 11:06:01 GMT 1
*Bylo zřejmé, že dívka jako ona byla snadnou obětí, zdálo se, že neměla problém cizímu člověku, který působil mile důvěřovat, i když mohl mít Hanbin štěstí, nezachovala se zrovna dvakrát zodpovědně. Byla pravda, že podobné filmy byly vhodné pro odreagování, člověk u nich rozhodně nemusel přemýšlet, ve všech se odehrávalo v podstatě to samé.* Jsem jen upřímný. *Ušklíbl se. Nechtěl opouštět klidnou atmosféru balkonu, avšak sedět tady jen tak nasuchu nebylo zdvořilé, když už ji na jeden drink pozval.* O tom nepochybuju. *Už jen to, že poslechl její předešlí _rozkaz_ svědčilo o tom, že nad ním měla kontrolu, to však neznamenalo, že by kvůli tomu přestal dělat svou práci. Hanbin by se mu popravdě ani nedivil, kdyby mu věnoval naštvaný pohled či něco horšího, přeci jen byli v Black Hollow, kde nebyl nikdy nikdo v bezpečí s lidmi které znal, natož s někým cizím.* Myslel jsem si to. *Odpověděl spokojeně.* Tak alespoň něco. *Odpověděl pobaveně. Popravdě, i přes to, že její bodyguard dvakrát větší než on, dokázal by se ubránit, přeci jen měl už nějakou zkušenost. Zdálo se, že množství lidí se za tu dobu, co byli nepřítomni jen zvětšilo, měl dnes však dobrou náladu, a tak ho to nijak neobtěžovalo. Jakmile došli k barmance, která jim nabídla stejný drink, jen se na ní usmál a poděkoval jí. I Hanbin už se připravoval k tomu se opět vrátit ke konverzaci s Josephine, uslyšel však výstřel a svůj pohled rychle stočil za zdrojem onoho zvuku. Nejdříve přes hustý dav nic neviděl, jakmile však zahlédl bezvládné tělo a Josephine opustila jeho stranu, okamžitě mu došlo, o koho se jedná. Ihned se mu vybavila její slova, jež pronesla před pár minutami, ale její reakce byla natolik upřímná, že by nedokázal uvěřit tomu, kdyby to sama zařídila. V mžiku okamžiku stál vedle ní a šokovaně sledoval dějící se situaci, když zaslechl jeho slova. Charlton. Tak přeci jen to byla opravdu ona, ženu muže jež zabil právě Hanbin. Poprvé za dlouhou dobu se jeho tělem prohnal pocit viny, rozhodl se ho však v danou chvíli ignorovat a klekl si vedle ní, načež jí položil ruku na rameno. Pár lidí už stihlo zareagovat, ale jak mohli tušit oba dva bylo pozdě.* Josephine. *Oslovil ji něžně.* Už je pozdě. *Její bodyguard měl již zavřené oči a jeho tělo zalité krve leželo bezvládně na drahé podlaze. Možná nebylo vhodné jí tato slova říkat, ale panikařit bylo zbytečné, ani jeden z nich nedokázal vrátit čas, muž byl mrtvý, kulka ho zasáhla přímo do srdce.*
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Oct 21, 2020 11:17:37 GMT 1
To jsem už poznal. *I on se musel nad jejími slovy zasmát.* I mě moc těší, nečekal jsem, že tady narazím na někoho s dobrým smyslem pro humor. *To byla pravda, většina lidí v Black Hollow byla poměrně negativní, rozhodně by jejich první slova k menšímu chlapci nebyla tak humorná jako právě ta s nimiž ho oslovila tmavovlasá dívka.* Ne, to určitě ne, jsem rád za společnost. Vlastně jsem přišel sám a jsem rád, že nemusím nikoho oslovovat první, protože i přes to, že mi to nedělá problém, ne každý je tady tak přátelský jako ty. Hádám, že mám dneska štěstí. *Zazubil se na ní. Skutečně svá slova myslel vážně, její přítomnost mu byla náramně příjemná, navíc jen málo kdy se stalo, že by potkal člověka, který byl stejně upovídaný jako on sám. Její následující slova sledoval s úsměvem, načež si jednoduše nemohl pomoct a musel se rozesmát.* Ani já jsem nikdy nechodil do skauta, ale hádám, že je to vážnej slib, takže jsem poctěn. *Odpověděl s pobavením v hlase.* Právě naopak, jen pokračuj, rád poznám někoho, kdo hodně mluví, většinou jsem to já, kdo plácá jedno přes druhý a lidi se poměrně brzo unaví, jsem upřímně rád, že tady jen nestojíme v trapným tichu, něco takovýho bych asi nezvládl. *Musel uznat, že dívka byla opravdu vtipná. Netušil, zda to bylo alkoholem nebo se takhle chovala pokaždé, ale zamlouvala se mu, nebyla nudná jako převážná většina obyvatel tohoto města. I on se napil ze svého drinku, avšak málem ho vylil, když uslyšel výstřel. Stáli kousek dál od davu, a tak na situaci, jež se udála příliš neviděli, ale Baekhyun vytřeštil oči a podíval se na dívku jež stála vedle něj.* To byl výstřel? *Optal se zděšeně. Pokud už na něj drink začal lehce působit, tato situace ho rozhodně přiměla zcela vystřízlivět.*
|
|
|
Post by Matthew Reid on Oct 21, 2020 13:54:24 GMT 1
*Dlhé minúty ešte trávil odstrkovaním od seba neznámu ženu s bohatým poprsím. Bolo to pre neho viac než nepríjemné, pretože jemu takéto interakcie vyvolávali jedine tak žalúdočné vredy. Mal čo robiť, aby zo seba dokázal vydať aspoň pár slov, ktorými by ženu neurazil. Skúsil na ňu chvílu rozprávať aj po korejsky, ale ani to nepomáhalo k tomu, aby sa žena oddialila. Ich spoločné ''laškovanie'', ktoré teda bolo len jednostranné prerušil až hlasitý výstrel, ktorý sa ozval miestnosťou, v ktorej sa všetci účastníci party nachádzali. Reid okamžite spozornel a pohľadom sa zo ženy premiestnil na kruh ľudí, ktorí stáli v mieste, kde sa to všetko odohralo.* Ospravedlňte ma. *Ženu, ktorá stála ešte stále pred ním odsunul a pomaly sa vydal k epicentru diania. V dave ešte vyhľadal Penelope, a keď si obaja prikývli, pretože mysleli na to isté, Reid vytiahol telefon a po pár kliknutiach rozposlal svojim kolegom správu o celej tejto situácii. Podrobne sledoval všetkých v miestnosti a každého jedného z nich prechádzal pohľadom. Najviac sa však zameral na vysokú blondínku, ktorá sa skláňala nad telom mrtvoly. Všetko naznačovalo tomu, že si boli akýmsi spôsobom blízky čo však, ale neznamenalo, že žena nie je dobrá herečka a nenechala muža zabiť. Ešte sa pár krát obzrel po okolí či náhodou neuvidí niekoho podozrivo opúšťať miesto činu či dokonca utekať preč. Vo všetkých na okolo vládlo isté zmätenie a panika čo bolo pochopiteľné. Nikoho podozrivého a hlavne so zbraňou nevidel. Vrah musel miestnosť opustiť hneď po svojom výkone, alebo bol ešte stále medzi nimi. Aký je však motív zabiť človeka, ktorý nevyzeral ako niekto, kto by mal byť ten mrtvy? Možno sa vrah trafil do zlého terča. Reid spravil pár krokov bližšie k mrtvole a pravou rukou siahol do vrecka svojích nohavíc. Vytiahol svoj odznak a podržal ho vo výške svojej tváre, aby ho všetci v kruhu pri mrtvole videli.* FBI. *Oznámil a svoj odznak opäť schoval na jeho pôvodné miesto.* Musím vás požiadať, aby ste odstúpili od miesta činu. *Povie smerom k blondínke a istému mužovi ázijského pôvodu, ktorí sa obaja ešte stále skláňali nad telom. Sám sa však sklonil bližšie k mužovi, ktorý bezvládne ležal na zemi a obzrel sa smerom odkiaľ by výstrel pravdepodobne mohol ísť. Otázkou zostávalo, prečo si nikto nič nevšimol. Prečo nikto vraha nevidel. Zamyslene sa ešte poobzeral po ľuďoch stojacich pri mieste činu a hľadal čo i len malinkú štrbinku, ktorá by mu prezradila viac. Jeho mozog v tejto chvíli pracoval rýchlo a na plné obrátky. Pohľadom sa vrátil k mrtvole muža a potom opäť na blondínku. Všetko naznačovalo tomu, že úbohý muž v strednom veku nebol ani z ďaleka manželom tejto ženy, pretože zatiaľ čo ona bola odetá v drahých šatách, muž mal oveľa lacnejší oblek a tak Reidovi napadlo, že pre ženu pracoval ako jej bodyguard. Jedno mu však bolo viac než jasné, vrah nezabil tú správnu osobu.*
|
|
|
Post by Josephine "Josie" Charlton on Oct 21, 2020 14:55:41 GMT 1
*Všechna předešlá konverzace mezi ní a Hanbinem byla ztracena. Do tohoto momentu jeden s druhým vtipkovali a bavili se o všelijakých věcech, což právě donutilo Josephine se pro jednou také uvolnit. Jeho nabídka k tomu, aby se vrátili k baru, se zdála býti nevinná. Barmanka, ačkoliv měla několik lidí, kteří po ní něco chtěli, si dokonale zapamatovala její objednávku. Do toho momentu se nic nezdálo být špatně. Netušila, že stačilo jen pár vteřin k tomu, aby se situace zcela obrátila. Prvně pocítila stejnou úzkost, jako když našla tělo svého manžela. Skoro jakoby už smrt vycítila, ale stále doufala, že se jí vše jen zdálo. Nebylo by to poprvé. Dav lidí se soustředil spíše na paniku a vrhali podezíravé pohled z jednoho na druhého. Josephine mohla vtipkovat o tom, že chtěla chvíli klidu od své ochranky, ale tohle by v životě ani nečekala. Byli mezi tolika lidmi, ale nikdo se nezdál ochotný nic udělat. Lehce sebou cukla, když ucítila dotek na svém rameni a na chvíli si dovolila odvrátit pohled od těla. Vedle sebe viděla jedinou známou tvář, společníka se kterým strávila skoro každý moment až doteď. Znovu sklonila pohled k muži a dlouze vydechla. Sama věděla, že bylo pozdě. Cítila pod rukama, že se jeho hruď už nezvedá a muž ležel naprosto nehybně.* Ještě před pár vteřinama byl na živu... *Odpověděla se zoufalstvím. Připojil se další hlas a Josephine viděla jen záblesk odznaku. Prosil je, aby odstoupili od místa činu, ale ona nemohla odtrhnout pohled od mrtvého muže. Znala ho jménem, ačkoliv si nepřál, aby ho používala, ale nyní si na něj ani nemohla vzpomenout. Nerozuměla tomu, proč by někdo zastřelil právě jeho. V tichosti hleděla na zem, než se znovu rozhlédla kolem sebe. Důvod, proč jí to nedávalo smysl, bylo protože to také tak nemělo být. Důvod, proč i po smrti jejího manžela s ní tito muži byli. Aby ochránili jí před nebezpečím. Pomalu se zas zvedla a odstoupila od těla, než pohlédla na muže, který před chvílí tvrdil, že patřil k FBI.*
|
|
|
Post by Matthew Reid on Oct 22, 2020 12:53:13 GMT 1
*Bolo moc ťažké nechať jeho mozog génia pracovať v tak napätej situácii. Vďaka dlhoročným skúsenostiam sa však aj cez všetken ten zmätok jeho okolia sústreďoval na motív, ktorým by mohla byť vražda práve na tejto párty. Bola guľka mierená na tohto muža alebo išlo o niečo viac? Opäť prešiel pohľadom na bezvládne telo, ktoré ležalo na zemi a nespokojone si povzdychol. Hlavu mierne naklonil na stranu a premýšľal nad všetkými možnými scenármi aké mu len dokázali v ten moment napadnúť. Dokonca svoj pohľad na dlhé minúty venoval aj blondínke a premýšľal, že ona by nemohla byť podozrivou. Nedávalo by zmyseľ keby nechala zabiť niekoho sebe tak blízkeho. Možno bola vražda odpútaním od niečoho väčšieho čo sa v dome deje kým sa všetci zaujímajú o mrtve telo muža.* Je možné, že je vrah už dávno preč z domu. Prosím všetkých zachovajte chladnú hlavu a rozvahu. *Prehovoril k ľuďom, ktorí stále v jeho okolí panikárili. Bolo pochopiteľné, že panika sa len tak nevytratí, ale nepotreboval, aby sa aspoň na chvíľku ukludnili. Pomaly sa od tela vzdialil aj on. Potreboval akési detaily, aby nad vraždou mohol premýšľať viac. Možno to bolo v tento moment úplne zbytočné a on by sa nemal trápiť otázkou čo vraha motivovalo k tomuto činu a prečo tomu tak bolo. Možno toto jeho celé zamýšľanie nad tým čo sa stalo bolo naozaj zbytočné, ale po toľkých rokoch svojej práce si už akosi nemohol pomôcť. Prešiel k vysokej blondínke a na ''pozdrav'' smerom k nej len kývol hlavou.* Matthew Reid, útvar analýzy správania. Slečna, môžem sa spýtať v akom vzťahu ste boli s týmto mužom? *Položí svoju otázku pričom pohľadom zostáva na nej. Potrebuje si všímať každú jednu maličkosť. Nepokladal ju však za podozrivú. Nezapadalo mu to do puzzle, ktoré si pomaly vytváral v hlave. Chýbal by tam motív. Ako už si myslel pred tým, nepredpokladal, že by bola žena jej typu v manželskom vztahu s mrtvym. Pokiaľ by to bolo však naopak, vždy je predsa ako prvá podozrivá manželka.*
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Oct 23, 2020 12:20:08 GMT 1
*I přes to, kde žili, vždy bylo něco takového překvapením. Alespoň Hanbin nečekal, že by někdo něco podobného udělal na tak zalidněném místě, ale jednoduše se zdálo, že každý měl své metody. Zrovna když si dnešní večer poměrně užíval se rozhodli je vyrušit. Hanbin začínal svůj život skutečně nesnášet, copak nemohl být jeden jediný den normální? Tato situace ale nebyla o něm, byl to právě Josephinin bodyguard, kdo byl postřelený. Ani jeden z nich nemusel být génius, aby mu došlo, že to měla být ona, koho měla kulka zasáhnout. Hanbin se rozhlédl kolem sebe, tohle mohl být i jeho úkol, ale měl to štěstí, že dnes byl na večírku skutečně jen jako obyčejný host. Jeho mysl nyní už ale nedokázala opustit myšlenku, že Josephine je opravdu Josephine Charlton. Zabil jejího manžela a teď se s ní bavil jakoby nic, dokonce jí popřál upřímnou soustrast.* Já vím. *Odpověděl jen. Hanbin nebyl zrovna expert v utěšování, nyní si opravdu přál, aby tu s nimi mohl být Jeongguk, který byl v podobných věcech daleko lepší než on. Jakmile se u nich objevil chlápek s odznakem, stoupl si a mírně od těla odstoupil. Jakmile vstala i Josephine, Hanbin se k ní mírně naklonil, aby jí mohl tiše promluvit do ucha.* Půjdu raději kousek dál, abych vám nechal prostor. *Oznámil jí. Přeci jen nebylo slušné se jen tak otočit a odejít.* Kdybys mě pak třeba ještě hledala, budu u baru. *Ne, že by si šel zrovna teď pro další drink, ale bylo to ideální místo, kde se opět setkat, přeci jen tam byli společně a Hanbin zbytek domu vůbec neznal. Na neznámého muže naproti nim jen pokývl, načež se rozešel pryč, aby jim nechal trochu soukromí.*
|
|
|
Post by Josephine "Josie" Charlton on Oct 23, 2020 12:50:10 GMT 1
*Tato situace se až moc podobala té, kdy Josephine objevila tělo svého manžela. Znovu mohla jen sledovat bezvládné tělo a na svých rukou měla jeho krev. Možná přeci jen se to trochu lišilo. Tento muž byl velmi zkušený, nemluvě o jeho výcviku. Josephine si byla jistá, že by se nikdy nestalo, aby se prostě objevil na špatném místě. Tato kulka měla zasáhnout jí. Místo, kde předtím stála u baru, bylo rovnou čárou přímo od těla. To by byla až příliš velká náhoda. Navíc přesně proto pořád s ní ochranka zůstávala, nebo snad ne? Podle toho, co jí bylo řečeno, její manžel jim dal příkaz jí chránit, ať už se s ním mělo stát cokoliv. Musel vědět, že Josephine před ani po jeho smrti není v bezpečí. Tohle byla jedna věc, které stále nerozuměla, kdo vůbec byl její zesnulý manžel? Co přesně v tomto městě dělal? Souhlasila se slovy toho muže od FBI, vrah už dávno nemusel být na místě činu. Otočila tvář k Hanbinovi a pokývla. Chápala, proč by se do toho nechtěl plést, když bylo jasné, že tohle bylo hlavně spojené s Josephine.* Dobře, děkuju. *Netušila upřímně, co si v ten moment myslet, ale byla ráda za Hanbinovu přítomnost. Pokud by se jí ptali, řekla by jim, že Hanbin byl celý večer a i v moment vraždy s ní, aby tímto nemusel být zatáhnout do zbytečných problémů. Poté věnovala svou pozornost muži, který se jí představil.* Josephine Charlton. *Představila se prvně, než zas očima sklouzla k zesnulému.* Byl součástí mé ochranky, která pracuje pro mého zemřelého manžela. Nevím, jak to funguje, ale po smrti mého manžela se mnou jsou pořád. *Odpověděla na jeho otázku. Nemělo by smysl mu neříci všechno. Právě ten fakt, že její manžel také před pár měsící zemřel, by mohl akorát pomoci. Ještě se ale neodvážila říci, co si doopravy myslela. A to právě to, že si byla skoro jistá, že měla být dnešní obětí ona. Zas pohlédla na vysokého muže, který se zdál, že nad něčím přemýšlel. Přála si, aby si mohla jít někam umýt ruce a nebýt obklopena davem lidí, kteří stále zírali a něco si mezi sebou šeptali.*
|
|
|
Post by Matthew Reid on Oct 23, 2020 22:28:42 GMT 1
*Zamyslene sledoval muža, ktorý ešte prehodil s mladou ženou pár slov než odišiel. Bolo mu jasné, že spolu zrejme trávili večer až do tejto neštastnej chvíle. Ešte niekoľko sekúnd po jeho odchode, prázdne sledoval miesto kde muž stál predtým,než svoj pohľad opäť venoval blondínke, s ktorou viedol konverzáciu. Hneď po tom ako vyslovila svoje meno a odpovedala na jeho otázku, všetko akoby dávalo hneď väčší zmyseľ. Zapadlo to do seba ako perfektne poskladané puzzle. Prípad jej manžela sa vyšetroval niekoľko mesiacov do zadu a samozrejme manželka bola podozrivá čislo jedna pre takmer všetkých. Teraz by to však Reid nemohol tvrdiť. Bolo to podľa neho presne na opak. Žena mala byť obeťou dnešného večera. Jemne prikývol hlavou na jej odpoveď pričom sa zamyslel nad novými zisteniami.* Úprimnú sústrasť.*Povedal, ale hneď na to pokračoval.* Slečna Charlton. Nebol váš manžel jeden z najbohatších ľudí tohto mesta? *Spýtal sa jej novú otázku. Tento krát to možno bolo osobnejšie, ale nemohol plýtvať časom, ktorý mal na zistenie tých pár informácii, ktoré potrebuje na akési prednežné uzavrenie "prípadu" vo svojej hlave.* Viete...*Hlavu mierne otočí k mŕtvole muža, ktorá ešte stále ležala niekoľko metrov od nich. Tento krát však už bolo cez telo prehodená čierna látka, aby sa na naň nemohli sústreďovať prítomní ľudia. Tí však vyzerali, že ich vražda príliš nerozhodila. Niekotorí v strachu odišli, iní sa však vrátili k činnostiam kvôli ktorím sem prišli niekoľko hodín dozadu. Reid vrátil pohľad k Josephine. Tentokrát sa však naklonil o niečo bližšie k nej, stále však primerane na jeho pomery nenávisti blízkeho ľudského kontaktu a stále respektoval, že to bola žena.* Slečna, nerád vám to hovorím, ale myslím, že vrah nemal v úmysle zabiť tohoto nevinného muža. Pokiaľ sa nemýlim, vrah by podľa všetkého nemal poriadny motiv zabíjať niekoho kto patril k vašej ochranke. Byť vami, zvážil by som väčšiu ochranu vašej osoby. *Objasní a opäť sa od nej odtiahne do bezpečnej vzdialenosti svojho súkromného priestoru. Možno nad tým celým premýšľali rovnako. Dávalo to zmyseľ. Josephine bola vdova, ktorá zdedila veľké peniaze a bola hlavným podozrivým čo sa týkalo smrti jej manžela, ktorý bol, ako skoro každý v tomto meste, namočený v nie príliš legálnych aktivitách. Ešte raz si ju však premeral. Na pohľad nevyzerala ako niekto, kto by plánoval vraždu svojej ochranky, len tak, pretože sa nudila a nevedela čo by mala robiť so svojim životom. Nechať si zabiť člena svojej ochranky by nedávalo žiadny zmyseľ. Nemala by ani prečo odpútavať pozornosť od niečoho iného čo sa v dome dialo zatiaľ čo on vyšetroval mŕtvolu. Aj keď na druhú stranu, Josephine mohla byť zamočená v niečom čo už kedysi začal jej manžel. V tento moment ju však nedokázal z ničoho veľkého upodozrievať.* Pokiaľ nemáte niečo čo by ste mi k tomuto ešte chcela povedať, myslím, že vás nebudem zdržovať. Určite by ste si rada oddýchla a podobne. Naše oddelenie vás však bude ešte kontaktovať.
|
|
|
Post by Josephine "Josie" Charlton on Oct 26, 2020 10:34:50 GMT 1
*Josephine už měla tolik zkušeností s policií a výslechy, že už jí to skoro ani nijak neovlivňovalo. Jí bylo jasné, proč ona mohla vypadat jako jeden z podezřelých, nebylo by to poprvé, co by ji měla policie pod lupou a snažila by se z prstu vycucat motiv. Vrah jejího manžela se nikdy nenašel a nebylo dost důkazů, aby mohli nadále pokračovat s vyšetřováním, proto ho nakonec odložili. Na slova FBI agenta jen přikývla, slyšela ta samá slova už tolikrát. "Upřímnou soustrast," bylo to jediné, co jí k tomu kdo řekl. Nemohla ubránit zamračení, když muž okamžitě vyslovil další otázku.* Budete mi muset věřit, ale o tom jaký majetek a jaké peníze můj manžel, jsem neměla pořádné tušení. *Nenazvala by ho jedním z těch nejbohatších, ale po jeho smrti se ukázalo, že to možná nebylo daleko od pravdy. Peníze, které po jeho smrti získala, byly neskutečné a ona nedokázala uvěřit tomu, že muž jeho potkala ve Francii, nakonec byl někým jiným, jakmile se sem vrátili. Hádala, že muž se snažil rozlousknout záhadu celé této situace, ale Josephine už dávno přišla o všechnu naději. Lidé kolem měli své oči buď přímo na mrtvém, nebo pozorovali rozhovor mezi nimi, zvědaví a doufajíc, že z toho něco sami vytěží. Josephine už tušila, jaké nové titulky uvidí v novinách. Po měsísích klidu, kdy se její jméno konečně vytratilo z novin, tam bude zas. Po přiblížení muže, jež jí doposud vyslýchal, zvedla svou tvář k jeho a pohlédla mu do očí. Oba měli na mysli to samé. Obětí dnešního večera měla být právě ona a ona zvládla piřkývnout, než se rozhodla promluvit.* Doufala jsem, že se mýlím. *Neprozradila mu, že nebyla ta, která se starala o svou ochranku. Někde existoval prostředník, který plnil rozkaz zesnulého manžela. Josephine nad tímto neměla žádnou autoritu. Odstoupila o krok zpět, aby se mohla pořádně nadechnout. Pohled Reida, vzpomněla si na jeho jméno, jí nebyl přímo nepříjemný, byl až příliš povědomý. Stejným způsobem už se na ní dívalo tolik detektivů. Stála na místě a vstřebávala jeho slova, než se rozhodla k němu znvou přistoupit. Blíže než si možná mohla dovolit, ale toto opravdu nebylo pro uši cizích.* Pokud vám můžu něco doporučit už teď, tak jen to, aby jste se radši od tohoto případu držel dál. Nepřinese to nic dobrého, to už sama dobře vím. *Promlouvala k němu s vážností, svá slova si pečlivě vybrala a doufala, že vezme její slova v potaz. Tohle varování bylo pro jeho vlastní dobro. Následně se na něj usmála a otočila se k odchodu. Už ze sebe chtěla smýt tu krev, chtěla jít domů a předstírat, že se nic z toho nestalo. Po umytí krve ze svých rukou se vrátila k baru, u kterého stál Hanbin. Věnovala mu omluvný pohled, než se u něj zastavila.* Myslím, že bude lepší jít domů. Dnešní večer už nezachráníme.
|
|