|
Post by Grace Williams on Jul 13, 2020 23:13:58 GMT 1
Za to, že s ňou Justin konečne býval bola samozrejme rada, koľkokrát ho presviedčala nech sa ku nej presťahuje, čo on len odmietal. Až po smrti matky na to kývol. Stále jej bolo za ňou smutno, veď ako by aj nie, bola to skvelá žena, len sa zapodievala so zlými ľuďmi, tak ako napríklad ich otčím. Nenávidela toho chlapa, našťastie ho ale nestretávala, ani ho nenavštevovala, prečo by aj. Mala svoj vlastný život, ktorý sa točil neustále okolo jej mladšieho brata. To, že ich otčím ale navštevuje Justina a ešte sa mu aj vyhráža, netušila. Ako by aj mala, Justin jej nikdy nič nehovoril. Ani o jeho závislosti o ktorej vedela. Nebola hlúpa, videla ho každý deň. Bolo to, ako keby to mal napísané na čele. Stále dúfala, že jej to povie sám od seba, to bolo jediné čo od neho chcela. Tak nejak ale tušila, že sa toho nedočká, preto premýšľala, že sa ho jednoducho na to opýta sama. Jedného dňa. Akcia, ktorá sa dnešným dňom konala bola pre ňu nezaujímavá, keďže nemala dôvod tam chodiť. Samozrejme o nej vedela, nebolo to nejaké tajomstvo, ale radšej svoj čas využije inak. Ako napríklad prácou, z ktorej práve odchádza. Po všetkých tých hodinách bola unavená, preto sa tešila na svoju posteľ, kde má v pláne si už ľahnúť a nepostaviť sa z nej. Až niekedy ráno. Mala v pláne jednoducho odísť z mesta do svojho bytu, kde by sa konečne uvoľnila a mala svoj pokoj. Ale to sa neudialo. Pretože predtým než prešla na druhú stranu chodníku, aby bola bližšie k svojmu cieľu, jej oči upútala postava, ktorú videla každý deň už cez 20 rokov. Postava človeka, ktorého poznala viac než kohokoľvek iného. Justin. Opretý o stenu. S niečím v ruke. A keďže tušila o jeho závislosti, vedela si predstaviť, čo to môže byť. Preto bez toho aby nad tým premýšľala, si to zamieri ku nemu, až zastaví neďaleko neho, ruky prekrížene na hrudi. Možno ju začul a možno to stihol aj schovať ale ona vedela, že to niečo videla. Díva sa na neho bez žiadnej emócie na tvári, nič, že by bola naštvaná, že by bola zmätená, žiadny úsmev. Nič. „Skončil si?“ Snažila sa tváriť pokojne, že sa vlastne nič nedialo ale pritom sa dialo dosť veľa. Tušila to ale je iné, keď to vidí na vlastné oči.
|
|
|
Post by Justin Williams on Jul 14, 2020 8:35:40 GMT 1
*Když byl mladší, svou matku miloval, avšak jakmile si začala s jejich otčímem, změnila se. Nebylo to nejdříve tak zřejmé, měnila se postupně, což Justinovi trhalo srdce ještě víc, než kdyby se změnila ze dne na den. Justin neměl v životě nikdy pořádnou mužskou roli, žádný vzor, ke kterému by mohl vyhlížet a možná právě proto dopadl tak, jak dopadl. O otčímovi jí neřekl především kvůli jejímu bezpečí, slíbil mu, že pokud mu bude nosit peníze, nechá jeho sestru na pokoji. Dalo by se říci, že to bylo celé velmi složité, ale Justin byl rád, že jí mohl alespoň nějak trochu ochránit. Samozřejmě na něm bylo poznat, že je feťák, i kdyby se sprchoval desetkrát za den, ničemu by to nemohlo. Nejvíce to bylo poznat pravděpodobně z jeho očí, které mu lidé dříve tak vychvalovali. Každopádně, skutečně naplánoval to Grace jen tak říct, jak by to vůbec měl oznámit? Nejhorší bylo, že Justin samozřejmě nechtěl přestat, nemohl jen tak přestat; takže s tím jeho sestra stejně nemohl příliš udělat, peníze na odvykačku rozhodně neměli a i kdyby, Justin by tam v životě nešel. Cítil se špatně, když jeho sestra takhle vydělával, ale i on byl dealerem, dalo by se říct, že by taky vydělával, kdyby to nedával otčimovi či si hned nekoupil nějaké zboží. Byla pravda, že Justin si nedával příliš pozor, většinu času nebyl sám, a tak se alespoň ztratil v davu, ale nyní mu ani kapuce přes hlavu nepomohla, jeho sestra ho znala moc dobře. Všiml si jí až poměrně pozdě, díky čemuž alespoň vše stihl, načež odhodil injekci na zem a tvářil se jakoby nic. No, buďme upřímní, jeho obličej nevypadal zrovna dobře, i přes to, že spolu nyní bydleli, Justin byl jen málokdy doma. Měl kruhy po očima, pod jedním dokonce monokl a celkově vypadal ztrhaně.* Co tady děláš? *Optal se ji bez toho, aby odpověděl na její otázku. Netrvalo dlouho a jeho nohy se zdály být tak tenké, že nemohly jeho tělo unést, Justin se potřeboval posadit, a tak sjel podél stěny na zem, na kterou se posadil.* Myslel jsem *Podíval se na ní.* Že půjdeš na tu party nebo co to je. *Už jen z toho jak mluvil bylo poznat, že není zcela v pořádku, jako kdyby snad vzhled nestačil. Opravdu nechtěl, aby ho takhle nachytala, ale mohla prostě dělat, že ho nevidí a pokračovat dál, bylo by to pro oba lepší.*
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 23, 2020 16:18:15 GMT 1
*Skutečně to tak bylo, ve škole si musel vybrat mezi japonštinou a čínštinou, a i když věděl, že je japonština složitější, líbila se mu víc. To však neznamenalo, že jí uměl tak dobře jako angličtinu, kterou musel používat každý den už několik let, rozhodně ale zvládl alespoň základy. Pravděpodobně o tom Felixovi nikdy neřekl, o takovýchto věcech se příliš nebavili, ale pokud ho to bude zajímat, rád mu o tom klidně někdy povypráví. netušil, co za jazyky se učilo v Americe, ale asijské jazyky to pravděpodobně nebyly. Menší chlapec sice nepil nějak často, ale dnes si řekl, že když už jsou konečně všichni čtyři zase pohromadě, musí to pořádně oslavit. Možná se mohl trochu mírnit, ale následující den nešel do práce, a tak neměl důvod se zdržet zpátky. Nechtěl svému příteli dělat starosti, bohužel pokud pil, většinou se stával ještě hyperaktivnějším než obvykle. Občas se mu stalo, že byl z alkoholu jen unavený a chtěl se tulit, dnes to ale nebyl ten případ. Baekhyun to rozhodně nemyslel nějak špatně, naopak, dlouhé nohy jeho přítele se mu velmi líbily, především zbožňoval fakt, že byl Felix větší než on a mohl se tak schovat v jeho objetí. Byla pravda, že na ulici už nikdo nebyl, protože bylo pozdě, ale i kdyby tam někdo byl, ani jednoho by to v tuto chvíli pravděpodobně moc nezajímalo.* Mhm, myslel jsem, že jsi větší silák. *Zamumlal nespokojeně, avšak stále s úsměvem na tváři. Nad jeho následující odpovědí se zahihňal.* No to by byla teda vážně hrůza, to bych fakt nechtěl. *Pronesl pobaveně a omotal ruce kolem jeho pasu.* Víš ale, co znamená myslet. *Opřel si bradu o jeho hruď tak, aby se na něj mohl dívat „zespoda“ (čumí na něj nahoru basically). Jakmile mu věnoval polibek na tvář, zavřel oči a více se k němu přitulil.* Obojí zní celkem slibně. *Odpověděl s úsměvem.* Ale já ještě nechci domů. *Zakňučel, podíval se na svého přítele a ohrnul spodní ret.* Noc je ještě mladá.
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 23, 2020 20:37:51 GMT 1
*Americké školy byly v tomto ohledu trochu k ničemu. Pokud se někdo opravdu snažil, podařilo se mu vyjít ze střední školy s nějakou znalostí například španělštiny, ale většinou to byly opravdu jen základy onoho jazyka. Felixův strýc dříve trval na tom, aby se Felix naučil pořádně korejsky, jak by si to jeho rodiče přáli, ale neměl s kým jiným než s ním procvičovat, a proto jeho znalosti nebyly tak obsáhlé. Nevadilo mu, že se jeho přítel rozhodl opít, protože byl rád, že si mohl užít jejich společnou noc venku s přáteli. Mohl sice být náročný, ale za ten šťastný výraz na jeho tváři to Chanyeolovi stálo za to. Jeho hyperaktivita ho nepřekvapovala, už spolu byli ve vztahu opravdu dlouho, takže znal všechny jeho stránky opilosti. Mohl sám hádat, že dnešek skončí takto, když si Baek s Jiminem objednávali panáky. Panáky nikdy nekončili dobře. Felix by si nedovolil říci Baekovi, že měl krátké nohy, protože na to, jak bylo jeho tělo maličké, dokázal být opravdu strašidelný, pokud byl naštvaný. Ale Felix měl to štěstí, že se mu málo stávalo, že by byl nahněvaný právě na něho.* Já jsem silák. *Bránil sebe a svou čest Chanyeol, ale věděl moc dobře, že Baek věděl, jak silný byl jeho přítel.* Já vím, že se jen snažíš docílit svého. *Řekl mu a další slova následovala:* a já zase povolím. *Už tižším tónem dopověděl. Takhle byl nejspokojenější, s Baekem v jeho blízkosti, nerušen okolním světem. Nemohl si pomoc, Baek opravdu teď vypadal tak roztomile, že mu musel ještě věnovat jednu malou pusinku na špičku nosu.* Mhm. Vím. *Byl zas jako očarovaný svým přítelem, že nevěnoval ničemu pozornost, jen právě jemu.* Nebuď chamtivý a vyber si. *Pokroutil hlavou, ale nepřestával se na něj dívat s úsměvem na rtech.* Nechceš? A kam chceš? *Zamračeně se ho optal, protože netušil, kam by v tuto hodinu chtěl vyrazit. Jen doufal, že to nebylo zas nic bláznivého.* Noc tak mladá není. Jsou tři. Brzy už bude ráno. *Odpověděl mu a podíval se na tmavou oblohu, která se rozestírala nad jejich hlavami.*
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 23, 2020 23:01:58 GMT 1
*O místních školách toho moc nevěděl, ale rozhodně si už stihl všimnout, že alespoň v Koreji se na vzdělání dbalo mnohem více než v Americe. Ze začátku to byl celkem šok, ale přeci jen už nebyl student, a tak mu to mohlo být jedno. Baekhyun ho přeci jen ještě donutí se naučit alespoň základy korejštiny, času měli dost. Nad jeho slovy si opět hravě skousl ret a svýma ruka „pomačkal“ jeho bicepsy.* Dá se to. *Odpověděl žertovně. Felix byl velmi svalnatý a silný, čehož si byl menší hoch samozřejmě vědom, ale za prvé, chtěl ho trochu potrápit a za druhé, byl opilý, a tak říkal vše, co ho napadlo.* Možná kdyby sis tu košili sundal, tak bych to mohl líp posoudit. *Nevinně se zaculil a přejel prstem přes jeho hruď, kde měl pár rozepnutých knoflíčků. Jeho odpověď ho samozřejmě potěšila, a tak se k němu opět přitulil, načež se trochu odtáhl, aby na něj znovu viděl.* Nedělej, jako bys to pro mě nedělal rád. *Odpověděl šťastně. Ať už byl opilý nebo ne, kdykoliv pro něj Chanyeol něco udělal, měl z toho nesmírnou radost, klidně už jen z toho, že mu řekl něco hezkého nebo mu jen zalichotil, Baekhyuna nebylo příliš těžké potěšit, i když byl v některých ohledech dosti náročný. Jak se nad ním vůbec mohl nerozplývat, když jeho přítel neustále dělal takováto roztomilá gesta. Jakmile mu věnoval polibek na nos, menší chlapec zavřel oči a spokojeně se usmál. Nad jeho otázkami pokrčil rameny.* Mám docela hlad. *Postěžoval si.* Moc jsme toho dneska nejedli. *Následně ho napadlo něco, co by skutečně napadlo jen tak opilého člověka, jako byl teď on.* Co takhle kdybychom šli chytit nějakou rybu do jezera. Omg, a pak si jí můžeme rovnou opíct, mám s sebou zapalovač. *Začal hrabat v kapse, ale opět ho vyrušil hlas jeho přítele, a tak k němu opět obrátil svou pozornost a ohrnul spodní ret.* Chanyeollie, prosím. *Chytl oběma rukama zepředu jeho košili a lehce za ní zatahal.* Dostaneš odměnu, když mi koupíš něco k jídlu. *Rukou sjel o něco níže a squeezenul (sorry i cannot česky), načež se opět zachichotal.*
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 25, 2020 10:50:26 GMT 1
*Rozhodně nečekal, ale měl to očekávat, že Baekhyun toho využije, aby si mohl hezky změřit jeho svaly. Jindy by zatnul svaly, ale teď na to ani nepomyslel, a proto na jeho komentář reagoval jen povytažením obočí.* Dá se to. Okay. *Měl chuť změřit naopak jeho svaly, ale to by Baek akorát využil k tomu, aby ze sebe svlékl své sako a to uprostřed města nebylo zrovna ideální. Alespoň podle Chanyeola, nemohl mluvit však za Baeka, který by se tomu uričtě ani nebránil.* Ty bys posoudil líp i moji inteligenci, kdybych si sundal tu košili, viď? *Jeho nevinnosti neuvěřil ani na moment, přesto i tak se na něj díval s jemným úsměvem. Měl asi pravdu, dělal pro něj hodně věcí rád, aniž by očekával nic nazpět. Jen protože prostě rád viděl jeho úsměvavou tvářičku.* Hmm. To nevím ani, jak tě napadlo, že bych to pro tebe dělal rád. *Musel ho sám trochu poškádlit, ale jeho přítel měl pravdu. Opravdu rád pro něj udělal cokoliv, snad by snesl i modré z nebe, kdyby jen mohl. Choval se k němu vždy takto, jako by uctíval zem, po které Baek chodil. Někoho by to po určitém času přešlo, ale Felix si byl jistý, že Baek byl jeho spřízněná duše a každý den ho miloval více, což se skoro někdy zdálo až nemožné. I teď když se díval na jeho spokojený úsměv, vduchu si říkal, jak roztomilý byl, že by mu nejraději zlíbal celý obličej.* Já docela taky. *Přikývl Felix, tomuto nápadu by se ani nebránil. Zpětně když se zamyslel, opravdu toho dnes nejedli tolik. Musel tedy s ním souhlasit, přičemž už v hlavě přemýšlel nad místy, která byla otevřená celý den a noc. Jenže z toho byl vytržen jeho absurdním nápadem, chvíli na něj civěl s otevřenou pusu a nechápavým výrazem, než se neskutečně rozesmál.* Tohle si musím zapsat. A pak říct Yoongimu. Panebože, ty jsi mi ale dílo. *Nemohl se přestat smát, i když Baek už hledal zmíněný zapalovač. Ta představa byla tak komická, že to opravdu Felixe rozesmálo natolik, že měl pocit, že ho začnou brzy bolet tváře. Trochu zas zvážněl, když ho Baek oslovil jeho pravým jménem.* Mám rád, když prosíš. *Odpověděl mu upřímně a upevnil svůj stisk kolem jeho pasu.* Odměnu? *Brzy pochopil, co jeho přítel myslel. Nejdříve na něj vytřeštil oči. Nemohl by říct, že ten návrh se mu nelíbil, ale cítil se trochu nervózně jelikož byli pořád venku. Chytl ho za tvář a podíval hluboce do jeho očí, načež propojil jejich rty. Políbil ho hluboce a s vášní, ale ne na příliš dlouho. Jen natolik, aby mohl Baeka na chvíli odzbrojit. Poté ho pustil ze svého sevřetí, uchytil jeho ruku a popotáhl ho, když zase vyšel směrem do města.* Pojď na jídlo, než si to rozmyslím.
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 25, 2020 14:09:03 GMT 1
*Svaly možná nezatnul, ale i tak bylo poznat, že tam jsou, na rozdíl od Baekhyuna, který byl skutečně jen kost a kůže.* Rád ti pomůžu s posilováním. *Nabídl se s úsměvem. Jeho pomoc by vypadala asi tak, že by seděl na lavičce a sledoval svého přítele, jak cvičí. Nejlépe jak cvičí bez trika. Kdyby mu to udělal nazpátek, asi by ho to příliš nepotěšilo, mohl by zatínat svaly, jak by chtěl, ale moc by se jich tam neobjevilo. Pokud by to však mohl brát jako výmluvu ke svléknutí se, nebránil by se tomu. Jeho outfit byl už takto dost odhalující, ale svléknout ho by pravděpodobně dost brzo zavrhl, přeci jen byl opilý a rozvazovat pásek, co měl na sobě, šlo těžko už když byl střízlivý.* To je dost možný, mám totiž super schopnosti, můžeme to klidně hned zkusit. *Pohladil ho rukama po hrudi. Nad jeho další větou ohrnul spodní ret, ale brzy se opět vrátil k roztomilému úsměvu. Nikdy mu nevydrželo dlouho se na něj neusmívat, pokaždé, když se na něj podíval viděl a cítil všechnu tu lásku, která postupem času jen stoupala a prostě si nemohl pomoct, úsměv se mu vždy na tváři objevil automaticky. Vesele zatleskal a opět ho objal. Občas nějaké to jídlo vynechal nebo držel dietu, ale pokud byl opilý, snědl by snad úplně všechno. Možná i kvůli tom byl dnes menší chlapec opilejší než obvykle, měl se pravděpodobně trochu víc najíst před tím, než se rozhodl tolik pít. Opět ohrnul spodní ret a hravě ho uhodil do paže (baek síla pls).* Hej, já to myslím vážně. *I on se však brzy opět usmíval, Chanyeolův úsměv byl velmi nakažlivý, takže hrát si na uraženého ve chvíli, kdy se jeho přítel mohl potrhat smíchy nebylo nic lehkého.* Hmm, tak já budu prosit častěji. *Odpověděl tišeji, svůdným hlasem. Jeho reakce byla skutečně nečekaná, myslel si, že ho zarazí, protože i když byl opilý, uvědomoval si, že jsou venku, ale polibkem ho překvapil. Menší chlapec zavřel oči, položil své dlaně na ty jeho a polibek prodloužil. Felix se od něj však brzy odtáhl a Baekhyun by se musel hodně snažit, aby si ho přitáhl zpátky dolů, na což teď neměl sílu. Šťastně se usmál a poslušně ho následoval.* Chybí mi noční Korea, všechno tam tak hezky svítí, zatímco tady je všechno tak temný a tmavý.
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 27, 2020 11:10:33 GMT 1
To jsi mi už říkal několikrát, pak tam vždycky jen sedíš nebo jsi na běhacím pásu a koukáš na mě celou dobu. *Moc dobře věděl, jak něco takového končilo. Felix mohl jít do posilovny, ale jakmile šel s Baekem, měl ho neustále za zadkem a pořád mu říkal, jak by to bylo lepší, kdyby si sundal triko. A když ho Chanyeol donutil na nějaké přístroje, tak naopak si Baekhyun začal stěžovat, že to bylo moc práce a že něco takového nebylo pro něj. Ale miloval, když mohl sledovat, jak Felix cvičí na těch samých přístrojích. Samozřejmě ho nepřekvapilo, když Baekhyun okamžitě souhlasil s tím, že by si měl svléknout triko, aby tím mohl změřit jeho inteligenci. Musel se nad tím pousmát, za ten čas strávený spolu, Baek se skoro vůbec nezměnil, alespoň v tomhle ohledu ne. Radši to nechtěl dále rozebírat, nebo by zas skončil bez trika uprostřed města. To by ale nebyla ta nejbláznivější věc, co tu člvoěk za jednu noc mohl potkat. Felix toho mohl sníst klidně tuny, pokud byl jen trochu opilý a už teď si v hlavě představoval nějaké dobré jídlo. Musel vymyslet hlavně kam přesně toho roztomilého přítele, co mu visel na rukou, vezme. Jeho chování bylo ještě třikrát tak roztomilé, když v sobě měl trochu alkoholu a Felix se málokrát zvládl ubránit tomu nutkání ho vzít za tváře a obdarovat ho polibky po celé tváři. Mohl ho uhodit, ale pro něj to byla jen malá rána, polechtání.* Je mi jasný, že to myslíš naprosto vážně. Proto je to ještě vtipnější. *V tento moment si opravdu nedokázal pomoct a musel se smát nad jeho slovy. Pokud tohle myslel vážně, tak to rozhodně někam zapíše, aby už to v životě nezapomněl. Naštěstí se Baek opravdu nezlobil, spíš se teď usmíval s ním.* To bys měl. *Přikývl už vážně. Baek si možná myslel, že on byl ten, který neustále dělal tyto věci, a proto pro Felixe bylo jednodušší ho tím překvapit. Pro Baeka bylo normální se takto chovat, ale když to udělal Chanyeol, vždy tím menšího chlapce odzbrojil. Líbila se mu jeho reakce, ale nemohl s tím pokračovat, jinak by skončili někde natěsnaní v malé uličce dělajíc bůhvíco.* Jednou mi noční Koreu ukážeš, že jo? *Optal se ho, ale sám věděl, že jeho přítel bude nadšeně souhlasit. Jak se procházeli měste, opravdu je obklopovala tma a jen světla pouličních lamp, sem tam nějaké rozsvícené okno, ale to bylo vše. Blíže k centru města už se ale objevila světla a Chanyeol zahlédl nějaký fast foodový řetězec, kam už pomalu vedl i Baeka.* Najíme se pak taxíkem nebo pěsky domů?
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 27, 2020 15:28:20 GMT 1
No. *Na chvíli se zamyslel nad odpovědí a poškrábal se na nose.* To je možná pravda, ale alespoň máš motivaci, když tam s tebou jsem. Nebo snad ne? *Sladce se na něj zaculil. Byl možná trošku otravný, ale kromě zírání se ho snažil moc nerozptylovat. Bylo to spíš horší, když ho Felix nutil, aby taky něco dělal, posilování opravdu nebylo nic pro Baeka, zvládl jednu věc udělat tak maximálně třikrát a poté následovala stěžování a kňourání. Vlastně si za to mohl sám, když tam s Felixem šel, ale opravdu netušil, že po něm bude chtít, aby taky něco dělal. Většinou se snažil vymluvit alespoň na ten běžící pás, to byl asi jediný stroj, který mu nevadil, i když na něm spíš chodil něž běhal. Pravdou bylo, že se prakticky snažil svléknout svého přítele kdykoliv mohl. Kdo mu to ale mohl vyčítat? Felix se měl dost čím chlubit, na druhou stranu, pokud si to chtěl nechat na doma jen pro Baeka, to menšího chlapce samozřejmě těšilo. Rozhodně byl ještě o něco roztomilejší než obvykle, když byl totiž opilý, dělal všechny možné obličeje, byl přítulnější (pokud to vůbec šlo) a taky vydával všechny možné roztomilé zvuky. Hodně lidí by to bralo za otravné, Felix však ne, za což byl Baekhyun rád (teď si to neuvědomoval, ale když byl střízlivý tak ano). Jen se na něj uraženě zamračil, avšak musel uznat, že to byla kravina. Teď mu to sice nedocházelo, ale jestli si na to vzpomene nebo mu to Felix připomene, asi se zahrabe pod zem.* Proč to říkáš tak vážně? *Ohrnul spodní ret.* To zní, jako kdybych byl špatnej přítel a nikdy tě o nic nepoprosil. *Normálně by to jen přešel, ale opět připomínám, byl opravdu hodně opilý, a tak ho rozhodilo téměř všechno. Byla pravda, že tyto interakce většinou začínal on, především na veřejnosti. Nikdy mu to příliš nevadilo, ale pokaždé ho mile překvapilo, když právě jeho přítel byl ten, kdo udělal první krok. Na jeho otázku několikrát nadšeně přikývl, oči se mu rozzářily.* Jo! To bych fakt moc rád. *Odpověděl upřímně.* Lidi mě tam ale celkem znají. Teda nevím jestli pořád, ale natočil jsem tam svoje první porno a to je tam celkem dost skandál. *Upozornil ho.* Teda nemyslím to tak, že by tam porno bylo skandál, ale gay porno určitě jo. *Dodal.* Proto jsem se sem vlastně přestěhoval. Říkal jsem ti to vůbec? *Pravda byla, že spolu o jeho práci mluvili minimálně, takže se k tomuto asi nikdy nedostali, když byl však opilý, mluvil o všem, co mu přišlo na mysl. Jakmile došli k fastfoodu, objal nadšeně jeho ruku. (chápeš ne? jakože kolem ní obtočí tu druhou, ale pořád ho tou první drží za ruku. idk snad víš).* Já nevím. *Pokrčil rameny.* Je mi to asi jedno, nechám to na tobě. *Věnoval mu vřelý úsměv a už spolu s ním pospíchal dovnitř fastfoodu.*
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 28, 2020 13:09:18 GMT 1
*Motivaci sice měl i bez něj, ale byla pravda, že s ním jí měl o trochu více. Pokud šel cvičit a Baek se k němu připojil, tak měl chuť být výkonnější a také se trochu před ním předvést. Jeho přátelé z posilovny byli dříve trochu zmatení, když ho tam viděli s Baekem, ale velmi rychle jim došlo, jaký vztah ti dva měli.* Mhm, možná. *Nemohl to přiznat, protože to by zas Baekhyun nikdy nezapomněl a připomínal by mu to každý den. Na běhacím páse byl Baek skoro vždycky a jeho oči byly přilepené na Felixovi, který se pomalu pohyboval mezi přístrojemi v posilovně, než se vždy vrátil ke svému příteli. Dříve vždy zrudl, kdykoliv Baekhyun navrhl, aby ze sebe svlékl své oblečení. Styděl se před lidmi i jen převlíkat, proto svlékání oblečení úplně ho opravdu znervozňovalo. Ještě měl na těle pár jizev z jeho dob, když byl v armádě a teď i pár nových kvůli jeho práci. Ten způsob, jakým se choval, kdykoliv byl opilý, Chanyeolovi opravdu nevadil. Mohl se tvářit zamračeně, ale Felix dobře věděl, že ho to brzy přejde, a proto s tím nic nedělal. Jen ho nechal, aby se na něj chvíli zamračeně koukal, než ho to zas přešlo.* Proč? Protože… jsem to myslel vážně. *Pokrčil rameny, jenže byl zaskočen jeho reakcí. Možná Baekhyun poprvé sám nepochopil narážku.* Tak to vůbec nemyslím. *Debatoval mezi tím, jestli mu vysvětlit, že o prosení o normální věci právě nejde. On měl na mysli něco trochu jiného. Nemyslel to špatně, naopak si myslel, že tohle Baek pochopí a bude hned mít deset dirty poznámek, ale místo toho si to vyložil naprosto špatně. Felix se nestyděl či nebál něco takového začít, ale problém bylo vždy přestat. Reakce menšího chlapce byla přímo k sežrání, že Felixovi na rtech vykouzlila ještě větší úsměv. Ještě byl rád, že Baekhyun sám souhlasil, že mu ukáže krásy Koreji. To už ale spolu probrali několikrát.* Myslím, že zas tak velký problém to přece není? *Možná mohl mít skandál, že natočil porno, ale lidé na tyto věci rychle zapomínali.* Navíc, už ses za tu dobu hodně změnil, to by nikomu ani nedošlo určitě. *Snažil se ho ujistit, ať se nad tím už moc nezamýšlí. Všechno tohle už bylo dávno pryč.* Říkal, jednou myslím. *Nepamatoval si přesně, kdy se mu o tom svěřil, ale od toho momentu, co si říkali všechno, tak si mezi s sebou svěřili opravdu hodně věcí. Usmál se nad tím, jak se Baek obmotal kolem jeho ruky. Roztomilé, jak se vždy držel v jeho blízkosti.* Pokud je to na mně, tak já bych řekl, že po jídle budu moc unavený na to, abychom šli pěšky. Takže taxík je má volba. *Vysvětlil mu s úsměvem, než se zastavil před velkou tabulí nabídek, ze kterých vybral jídla pro ně oba. A málo toho opravdu nebylo. Dokonce si vybral i shake, na který měl chuť, vše rychle zaplatil a s číslem objednávky zas Baekhyuna odtáhl k oddálené budce, kam se posadil a vedle sebe i zatáhl Baeka.* Děkuju za dnešek. Za pití a všechno. *Pošetpal mu do ucha, příčemž ho pod něj jemně políbil a poté se natáhl, aby mu věnoval i další polibek na rty.*
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 30, 2020 13:29:43 GMT 1
*I jen takhle malé přitakání mu momentálně stačilo, spokojeně se usmál a přikývl.* Věděl jsem to. *Pronesl vesele. Ať už to Felix řekl, aby ho potěšil nebo to myslel vážně, bylo od něj hezké, že to řekl. Baek nemohl tvrdit, že se občas nepodíval i na nějakého z Felixových přátel, ale vždy se pohledem rychle vrátit zpátky ke svému vyvolenému. Bylo sladké vidět ho v rozpacích, vždy mu zčervenaly tváře a poté i uši, extrémně roztomilé. Postupem času se však měnil, Baek měl evidentně opravdu vliv, protože Felix byl čím dál tím méně stydlivý. Na jednu stranu to Baeka těšilo, na druhou však už nebyl Felix tak stydlivý a zvládal Baeka trochu poškádlit nazpátek, což menšího chlapce přivádělo do nevýhody. Na jeho jizvy často zapomínal, nebylo to proto, že by si to nedokázal zapamatovat, ale jednoduše mu to přišlo jako něco, co k Felixovi už patřilo, miloval to na něm stejně jako jeho oko. Pokud se k jeho jizvám dostal, vždy se ho snažil polibky a doteky přesvědčit, že to je součást jeho těla, za kterou se rozhodně nemusí stydět. Chvíli na něj jen zíral, pak mu však došlo, co tím asi myslel. Nenapadlo ho, že by něco takového Felix řekl. Překvapeně si dal dlaň před pusu a vytřeštil oči.* OMG, tys mi právě prozradil svůj kink! No to snad ne! Ještě si to řekl, jako kdyby to nic nebylo, no to ne, to mám radost. *Musel trochu povyskočit, aby mu mohl omotat ruce kolem krku a věnovat mi milion malých polibků po celém obličeji.* Tak to tě budu prosit fakt častěji. *Věnoval mu mrknutí. Skutečně ho to poněkud zaskočilo, taková poznámka od Felixe na veřejnosti byla nevídaná. Jen nad tím Pokrčil rameny.* No já nevím. *Odpověděl upřímně.* Už je to sice pár let, ale něco takového si tam zapamatuje každý. Nechci aby se tam k tobě lidi chovali hnusně kvůli tomu, že bys tam byl se mnou. *Skutečně chtěl Chanyeolovi ukázat všechny krásy Koreje a představit ho rodině, na druhou stranu mu nechtěl přidělávat zbytečně problémy.* No to nevím. *Pousmál se.* Přijde mi, že vypadám pořád stejně. *Baekhyun si občas přál, aby jeho rodná země byla v některých ohledech více akceptující, na druhou stranu, kdyby se kvůli tomu nepřestěhoval, nikdy by nepotkal Felixe. Jen se na něj ještě jednou usmál, načež přikývl.* Tak dobře. *Pěšky či taxíkem, bylo mu to asi jedno, ale pokud pojedou taxíkem, budou spolu dříve doma, proti tomu Baek rozhodně nic nenamítal. Co jeho přítel objedná mu bylo celkem jedno, za ty roky už věděl, co má Baekhyun rád, a tak si mohl být jistý, že objedná něco dobrého i pro něj. Poslušně ho následoval, a když ho zatáhl vedle sebe, šťastně se k němu přitulil. Po polibku se sladce usmál a věnoval mu jeden nazpátek.* Nemusíš mi děkovat, ty za mě utrácíš mnohem víc. *Pousmál se.* Ale taky děkuju za dnešek, moc jsem si to užil. *Opět ho políbil.* Nechci tě nutit chodit do barů, ale dnes to bylo super, nemyslíš?
|
|
|
Post by Grace Williams on Oct 13, 2020 21:03:31 GMT 1
O brata sa snažila vždy starať, predsa len, je jeho staršia sestra takže je to jej povinnosť. Aj keď je pravda, že Justin sa jej snažil niekoľkokrát vysvetliť, že to robiť nemusí. Nie, že by ho počúvala. V minulosti sa ho snažila niekoľkokrát prehovoriť, nech ide bývať ku nej, ale stále jej hovoril nie, čo sa jej nikdy nepáčilo ale čo s tým mohla urobiť. Bolo to jeho rozhodnutie. Nakoniec ale u nej skončil, čo nebolo myslené nijak zle, skôr bola rada, takto ho aspoň mala vedľa seba a nebála sa o neho. Dobre, to nie je až taká pravda, pretože ten strach tam má stále. Už dlhý čas má na neho podozrenie o veci, ktorá sa jej nepáči ale drží to v sebe. Nevie či by malo zmysel sa ho na to pýtať. A vlastne tak nejak dúfala, že jej to povie sám, čo sa ako inak nestalo. Že mala nejakú tú nádej, ani sa nemusela snažiť. Mohlo jej dosť, že sa jej s niečím takým nepochváli. Aspoň by sa to ale dozvedela od neho samého, než by na to mala prísť. Čo sa nakoniec aj stalo, keď stála pred ním a sledovala injekciu, ktorá z jeho rúk skončila nakoniec na zemi. Na tvári sa jej nachádzal zamračený výraz, to čo pred sebou videla sa jej nepáčilo, to bolo viac než jasné. A samozrejme bola sklamaná. Ani nevedela z čoho viac, či z toho, že to vôbec robí alebo, že jej nič nepovedal a prišla na to obrovskou náhodou. Ani jedna vec sa jej ale ani trochu nepáčila. Ten výraz tam ale nedrží dlho, skôr ho vystrieda starosť. Nemôže si pomôcť, keď sa nad tým tak zamyslí. Predsa len, je jeho staršia sestra, tá starosť vždy všetko prebije. Vlastne sa cítila dosť hrozne, že si nevšimla ako zle niekedy vyzeral. Snažila sa ho zastihnúť doma, ale koľkokrát sa jej to nepodarilo. Takto ho mala na dlani, vôbec sa jej to ale nepáčilo. „Idem domov z práce, čo iné,“ odvetí, pohľad od neho ale neodťahuje, stále ho má upretý na ňom. Mierne ale vytreští oči, keď ho vidí sa zviesť po stene na zem, kvôli čomu sa k nemu hneď posunie a skloní sa ku nemu. Povzdychne si a jemným pohybom zavrtí hlavou. Kedy sa to stalo? „Nemám dôvod tam chodiť. A nemám ani náladu.“ Odvetí na jeho otázku, než si znovu povzdychne. Natiahne k nemu ruku, ktorú mu položí na tvár, než ju potiahne na čelo z ktorého mu odhrnie vlasy, aby na neho lepšie videla. „Pôjdeme teraz domov, dobre? Nevyzeráš dobre a nie je dobré, aby si tu zostal.“ Bola zo začiatku naštvaná, to aj stále bola ale tá starosť nad ňou vždy zvíťazila, hlavne ak sa to týkalo jej brata, to si nemohla pomôcť. Len mohla dúfať, že bude súhlasiť a nebude robiť nejaký problém, pretože na to teraz náladu naozaj nemá.
|
|
|
Post by Justin Williams on Oct 19, 2020 23:27:56 GMT 1
*Jako asi pravděpodobně každá starší sestra, i ta jeho měla pocit, že se o svého mladšího bratra musí starat. Nehledě na to, kolikrát ji Justin ujišťoval o opaku, nikdy na něj nedala. Něco takového jí však nemohl vyčítat, i přes to, že on byl ten mladší sourozenec, měl zase potřebu se o ní v některých ohledech starat on, protože byla dívka. Oba dva si toho už s jejich otčímem zažily mnoho a on nechtěl, aby se jí něco podobného ještě někdy přihodilo, bylo však těžké dávat na někoho pozor, když jste byl sám na pokraji vlastních sil. Věděl moc dobře, že jí to zrovna neulehčoval, ale jen tak přestat se závislostí nebyla žádná sranda. Justin už byl příliš navyklý, že ani neměl chuť s tím něco dělat, drogy byly to jediné, co ho drželo při životě, i když to byl poměrně paradox. Nedokázal si představit, že by přestal a věděl, že kdyby se jíl s něčím takovým svěřil, snažila by se mu poskytnout pomoc, což by bylo marné. I kdyby chtěl, kdyby ona chtěli, aby se chlapec uzdravil, rozhodně neměli dostatek peněz na to, aby mohl do odvykacího centra. Problémy jako on mělo v tomto městě poměrně dost lidí, a proto pro něj bylo i velmi snadné něco sehnat. I kdyby se z toho nakonec vyléčil, hodně rychle by do toho znova spadl, to věděl. Rozhodně si nepředstavovalo, že by se to dozvěděla takhle, nyní však už opravdu neměl možnost ho zapírat, vše viděla na vlastní oči. Na její slova jen přikývl.* Že se ptám. *Bylo logické, že šla z práce, neustále jen pracovala, což v mladším chlapci vyvolávalo starost, mohl s tím však něco dělat? Pravděpodobně ne mnoho. On sám měl také práci nebo spíše brigádu v malé kavárně, nechodil tam ale ani zdaleka tak často jako Grace. Rozhodně ji nechtěl nějak strachovat, ale jednoduše si potřeboval sednout, půda pod nohama jako kdyby se mu rozpadala, nedokázal by moc dlouho udržet rovnováhu.* Neměla bys pořád jen pracovat. *Po následně větě se jí podíval do očí, aby viděla, že to myslí vážně. Tímhle tempem bude ona ten první z nich kdo zkolabuje, ne on.* Je mi fajn. *Toto sice nebyla tak úplně pravda, ale drogy mu skutečně dodávali jakousi energii, i když to tak na první pohled nevypadalo. Nemohl tušit, že se jeho sestra zrovna vynořil zpoza rohu, kdyby to věděl, ještě by s tím chvíli počkal. Nyní už však bylo pozdě, nemohl vrátit čas, a tak jen zavřel oči, aby si užil pocit euforie. Po chvíli je však znovu otevřel, aby mohl na její slova odpovědět.* Můžeš jít beze mě, já přijdu, slibuju. *Velká slova, menší skutky. Justinovi bylo špatně z toho, že ho takhle viděla, ale co si mohl počít.* Musím si ještě něco zařídit. *Dodal s přesvědčením, že možná nechá být a odejde. Samozřejmě to bylo velice nepravděpodobné, Grace byla velmi starostlivá, nikdy by ho nenechala jen tak sedět na ulici v tomto stavu, rozhodl se to však alespoň zkusit.*
|
|