|
|
Post by well on Sept 15, 2018 14:10:47 GMT 1
Mal Thomas záujem o niečo čo sa dialo v meste? Nie. Hlavne to tak ostalo po smrti otca a potom ako mu uniesli jeho sestru. Thomas strácal záujem ukazovať sa v meste od tej noci čoraz viac a viac. Nenávidel ak na neho ľudia ukazovali prstom, pretože on bol syn samotného Tonyho Warda, ktorý bol ešte pred jeho smrťou veľmi vplyvným človekom v Black Hollow. Dnešný deň sa však v meste dialo niečo čo ho celkom zaujalo, na to aby ostal len tak doma a pozeral do steny. Večerné závody v meste ho upútali na toľko, že si povedal, že tomu dá nachvíľku šancu a keby sa mu to nebude až tak pozdávať tak proste pôjde domov a bude sa tváriť akoby túto akciu ani nikdy nešiel. Bol rád sám so sebou a svojou antisociálnou dušou, ktorá nenávidela davy ľudí a snažila sa vyhnuť hocijakej možnej forme styku s ľuďmi. Ani jeho dnešné oblečenie nenaznačovalo, že by sa dnes dialo niečo špeciálne. Jemu to však bolo jedno. Na tieto dlho plánované závody vyrazil vo vhodný čas, aby prišiel o niečo skôr a videl aspoň začiatok, pretože rozhodne neplánoval ostať až dokonca, keďže nemal kvôli čomu alebo komu. Ako som už spomínala je celkom antisociálny, a preto sa rozhodne nemal v pláne zoznamovať sa. Aj keď bolo o ňom známe aj to, že miloval ženy a s tými nikdy zoznámenie nebol schopný odmietnuť. Jednoducho vtedy nerozhodovalo to čo mal v hlave, ale to čo mal v nohaviciach. Presne tak to bolo aj keď prišiel na miesto konania. Hoci veľmi chcel takmer nikdy neodolal ak okolo neho prešlo pekné dievča a zakaždým sa musel sám pre seba usmiať nad tým, že možno predsalen dnes neodíde sám. Založil si ruky na hrudi a sledoval ako sa miesto konania plní obyvateľmi mesta Black Hollow. Tento krát však mal na tvári veľmi znechutený pohľad, pretože predsalen to všetko okolo neho boli ľudia a on ich nenávidel. |
|
|
|
Post by Felix Parker on Sept 15, 2018 14:26:52 GMT 1
Na takovýchto akcích by se Felix dobrovolně nikdy neukázal, ale jelikož věděl, že na nich bude mnoho zástupců z různých mafií, bylo potřeba, aby se ukázal i on. Pokud dnes měl i například Taehyung v plánu se zúčastnit, Felix cítil jakousi potřebu být alespoň v okolí, kdyby se věci zvrtly. To se zdálo, že se stávalo často v poslední době. Od té doby, co byl ukraden obraz, vše se akorát stupňovalo a napjetí už bylo nesnesitelné, ačkoliv se mnoho z nich snažilo to celé skrýt pod přetvářkami. Felix neměl rád ten pocit, že všechny mafie se na sebe zas dívali s podezřením v očích. Jeho místo v Dracu nebylo žádným tajemstvím ostatním členům, ale Felix se pokoušel tuto informaci držet dále od lidí, na kterých mu záleželo. Posledních pár týdnů se hodně bavil s Baekhyunem, kterého tehdy potkal při nešťastné události a ani jemu se ještě neodhodlal sdělit své menší tajemství. Ani jedno z nich. Poté, co ho donutil, aby vždy šel čekat do Starbucksu na něj, než skončí svou směnu, aby ho mohl doprovodit, se s ním vídal skoro každý den, ale vždy když se blížily ranní hodiny, Felix musel zmizet a věnovat se právě tomu, co před ním skrýval. Dnes s Baekem nemluvil, obvykle mu napsal alespoň jednu zprávu, ale dnešní dění mu to moc nepovolilo. Teď Felix stál mezi nějakou skupinkou lidí, se kterými se moc do konverzace nezapojoval a spíše jen prohlížel okolí. Když si ruce zastrčil do kapes svých džín, ještě se podíval na svou košili a zhodnotil, že se rozhodně jako mafián neoblíkal. Zas své oči přesměroval nahoru a v ten moment zahlédl známé červené vlasy. Omluvil se a vyšel raději jeho směrem, protože ho už pár dní neviděl. Musel se vyhnout pár lidem, kteří mu stáli v cestě, ale brzy byl už na dosah ruky, a tak ji k němu natáhl a chytl ho za paži a popotáhl svým směrem. "Baekhyune," vesele ho oslovil a pustil ho, aby mu to nebylo nepříjemné, jen se nechtěl mačkat mezi ty lidi, kteří kousek od něj stáli. "Nečekal bych, že se tady ukážeš, ale jsem rád." Na rtech už měl úsměv, skoro jako vždy, když tohoto menšího chlapce mohl vidět. |
|
|
|
Post by Skye Wyler on Sept 15, 2018 14:44:17 GMT 1
Jediný důvod, proč se Skye právě chystala odejít na nechvalně známé závody, byla ta skutečnost, že se na nich měla s někým setkat, další potenciální klient. Měla z toho ale zvláštní pocit. Ne takový, že by ji připadalo, že se má něco stát, ale spíš že dotyčný nepřijde. Už po telefonu muž zněl strašně nervózně a nerozhodně a vědomí, že se s ní setká mezi gangy se mu asi nelíbilo. Na druhou stranu to bylo ale nejlepší řešení, protože stejně nikdo nevěděl, kdo ona ve skutečnosti je a pokud ano, dělali, že jí neznají. Pro jejich vlastní bezpečí. Co se závodů týkalo, nikdy nevěděla, co si o nich myslet. Bavilo jí sledovat všechna ta auta a poslouchat, jak se jejich majitelé snaží oslnit nebo zastrašit ostatní túrováním motorů. Ta část pro ni byla nejzábavnější, samotné závody byly totiž poměrně nudnější. Po vystartování aut do ulic už totiž pak nebylo tolik co sledovat. Ano, občas někdo zahlásil, kde se kdo nachází a kdo vede, ale byla by větší zábava vidět to na vlastní oči. Ani z obrazovky jí to tak nebavilo, a to by se jednoduše mohla hacknout do bezpečnostních kamer po městě. Na místě pak vždy zůstávalo pro zdarma alkohol a pro poměrně zajímavou hudbu, navíc bylo celkem fajn být na chvíli mezi lidmi. Občas prostě musela vypadnout ze svého mini bytu a ten čas přišel i teď. Podívala se na hodinky, už skoro bylo na čase odejít. Hodila na sebe ještě koženou bundu a klíče s telefon strčila do kapsy. Víc nepotřebovala. Kdyby náhodou, vsadila by boty, že by jí na místě někdo doklady vyčaroval, ale věděla, že to nebude potřebovat. Vyběhla z bytu a mávla na taxi. Jízda netrvala dlouho, ale ona i přes to byla jako na trní. Někdy ji opravdu chyběl kontakt s lidmi, občas i zvažovala, že by si našla nějakou práci na poloviční úvazek, ale pak ji došlo, že to by znamenalo pustit si k sobě víc lidí a že bude dřív nebo později muset vysvětlovat její příjmy, které nebyly zrovna nízké. Z auta vyskočila hned, jako mohla, samozřejmě před tím ještě řádně zaplatila penězi, které našla v kapse kalhot. Přijela o něco později, takže muž, se kterým se měla sejít, už měl dávno být na smluveném místě. Řekla mu, kde má čekat, že si ona najde jeho, ale to se bohužel nestalo. Už ze své momentální polohy viděla, že u odlehlejšího vchodu do továrny nikdo nestojí. Pomalým krokem se tam vydala, jen pro jistotu, co kdyby byl vevnitř. No, námaha byla zbytečná. Doopravdy se na ni vykašlal. Nebyl ani před vchodem ani vevnitř a nejspíš ani nikde kolem. "No, jeho smůla." Zamumlala si pro sebe a vydala se směrem k dění a vytuněným autům. |
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Sept 15, 2018 15:00:48 GMT 1
Možná tento chlapec nevypadal zrovna jako někdo, kdo by se takových akcí účastnil, ale jak už jsem zmínila, moc mu nešlo o to, co za akci to bylo, chtěl být všude. Měl potřebu se všeho zúčastnit, vyhlédnout si nějaké hezké lidi z okolí, aby věděl, kdo kolem vlastně bydlí. Bylo možné, že tu třeba byli i ti lidé, kteří ho před už nějakou tou dobou málem znásilnili. Při této myšlence mu přeběhl mráz po zádech, ale rychle zatřepal hlavou, aby takové myšlenky vyhnal pryč. Nechtěl na to myslet, rozhodně ne teď, přišel se sem bavit, a to měl také v plánu. I kdyby je potkal, pravděpodobně by je nepoznal, jelikož měli masky, oči jednoho z nich se mu však doslova vryly do paměti. Felix měl to štěstí, že Baekhyun zrovna k žádné mafii nepatřil, samozřejmě o nich věděl, ale členy neznal, proto neměl žádné podezření. Nikdy by si netipl, že někdo jako Felix spolupracuje s mafií. Nemusela to být špatné práce, ale většinou byla a rozhodně s ní přicházeli do života i špatní lidé. O nějakém ukradeném obrazu však vůbec nic nevěděl, pravděpodobně zrovna nebyl přítomen a nedozvěděl se o tom. Byla to sice velká věc, ale často se stalo, že mu nějaké věci prostě unikly. Zdálo se to jako chvilka, ale popravdě to bylo už pár týdnů, co se s vysokých chlapcem seznámil. Byl rád, že jejich přátelství (Baek by si troufl říct, že nyní už byli přátelé) trvalo i nadále. Neměl zatím sice tušení, že byl součástí mafie, ale jeho pohled na něj by to pravděpodobně nezměnilo, viděl, že je Felix dobrý člověk a pokud byl součástí mafie, jistě k tomu měl dobrý důvod. Neměl tušení, proč vždy tak zmizel, možná u něj prostě jen nechtěl zůstávat nebo se styděl, bůh ví, jak to vlastně bylo, ale zatím to od něj Baekhyun nechtěl vědět, odpověď bude požadovat až časem, pokud se to samo nezlepší. Kdyby mu to chtěl říct, udělal by to, nutit ho nehodlal. Díval se zrovna na druhou stranu, když k němu vysoký chlapec zamířil, vzhledem k tomu, že byl poměrně malý, neměl v davech zrovna výhled, a tak balancoval na špičkách. Především kvůli tomu ho dotek staršího chlapce vylekal, vyvedl ho z rovnováhy. Překvapeně na něj vykulil oči, když zavrávoral, ale když se opět pevně postavil na zem, věnoval mu široký úsměv. Nazdárek, Felixi. Pozdravil ho. Já jsem všude. Mrkl na něj. Ale co tady děláš ty, i když jsem doufal, že tě tady potkám, nečekal bych, že tady skutečně budeš.
|
|
|
|
Post by Min Yoongi on Sept 15, 2018 15:19:50 GMT 1
Neměl to v pláně se tu dnes zjevit, jelikož co by tady asi dělal? Zkoušel předjet všechny ostatním na svém bicyklu? Stejně sem ale zavítal, jelikož dostal pár zpráv, které se ho ptaly, jestli právě dnes nebude v okolí, že by si sledování závodů někteří zpříjemnili, a kdo by on byl, aby si odepřel nějaké peníze navíc a byla to taková spontánní věc. Nebyl doma, když mu někdo řekl, aby se tam dnes večer, byl v bance, jelikož dělal jeho obvyklý měsíční vklad a zas musel vysvětlovat, jak své peníze získával. Slečna na druhé straně přikyvovala, ačkoliv věděla moc dobře, že tento chlapec rozhodně neříkal úplnou pravdu. Řekl jí, že je obchodník, neptala se na to s čím přesně obchodoval, takže lhal jen trošku. Nestihl se domů jít převléct, proto dnes vypadal odlišeně než od jeho obvyklých mikin a jednoduchých džínů. Všechny kusy jeho oblčení byly zbarvené do černé barvy, která ladila s jeho nyní tmavými vlasy. Ještě nedávno měl vlasy zelené barvy, ale neustálá úprava a starání se o barvu ho přestalo rychle bavit. S blonďatými vlasy to bylo jednodušší, prostě tam hodil peroxid a bylo to, ale když k tomu musel ještě řešit odstín zelené, nenašel k tomu síly, aby to udržoval. I když to na těch pár týdnů bylo skvělé, miloval, že mohl ladit s trávou. Teď si pořídil balící papírky černé barvy, aby si to nějak vykompenzoval. Už jen se nějak dostal do davu a poznal pár tváří, už ho i někdo stihl zastavit s prosbou, jestli by si mohli něco koupit. Udělal pár menších dealů, ale více už si moc dovolit nemohl. Neměl s sebou skoro vlastně nic, jen věci, které se mu vešly do vnitřních kapes. Musel by si zajet do skladu, což se mu, velmi překvapivě, nechtělo. Viděl nějaké zaparkované auto, u kterého stálo pár lidí, ale neviděl nikde vlastníka, a jelikož si chtěl sednout, tak vyskočil na kapotu auta. Nohy mu visely ve vzduchu, jelikož úplně nedosáhl na zem a on musel vypadat jak malé dítě v ten moment. Ostatní se o svá auta vždy tak nějak zajímavě opírali, ale Yoongi seděl na naprosto cizím autě a ještě seděl, jak kdyby ho tam někdo posadil a řekl mu, aby nikam neutíkal. |
|
|
|
Post by Jiwon Bobby Moreau on Sept 15, 2018 16:07:34 GMT 1
Vzhledem k tomu, že Bobby jezdil na motorce, velmi rád, byla tato akce vhodná příležitost. Sice toto bylo závodění s autem, ale i to pro něj byl adrenalin. Zbožňoval cokoliv, co bylo nebezpečné, i když to pravděpodobně nebylo zrovna chytré, nemohl si pomoct. Chtěl vzít svého brášku s sebou, ale ten tvrdil něco na ten způsob, že se musí učit nebo něco podobného. Tentokrát mu tedy řekl, že s ním chodit nemusí, ale příště už ho rozhodně vytáhne. Na druhou stranu, tato akce byla plná mafiánů, kterým by se měl Kyungseok raději vyhýbat, proto bylo možná lepší, že nešel. Vzhledem k tomu, že Bobby patřil do mafie Draco, byla v podstatě jeho povinnost se podobných akcí zúčastnit, ještě ke všemu teď, když panovaly spory. Kdyby se něco přihodilo a Bobby by u toho nebyl přítomen, pravděpodobně by z toho nevyvázl bez úhony. Bylo potřeba, aby všichni přišli, což si moc dobře uvědomoval, a tak dorazil co nejdřív mohl. Když už tam však přišel, chtěl se aspoň závodů zúčastnit, na motorce jezdil opravdu rád, ale i autem dokázal jezdil velmi dobře. Byl zvyklý často ujíždět autem, sice nebyl ve filmu 21 jump street, ale i tak, byl součástí mafie, a tak se něčemu takovému jednoduše nevyhnul. Nevadilo mu to, bavilo ho to, a práce by člověka přeci měla bavit, takže to bylo jen dobře. I když ho někteří lidé považovali za blázna, nijak ho to netrápilo. Sledovat to asi nebyla taková zábava jako se skutečně účastnit, Bobby však nebyl někdo, kdo by jen pozoroval zpovzdálí, věděl, že by si měl dávat větší pozor, ale to by pak přeci nebyla taková zábava. Rozhodl si obléknout něco jednoduchého. Byla pravda, že se nikdy příliš nestrojil, ale i přes to vypadal velmi dobře. Přijel samozřejmě autem, logicky, když se chtěl účastnit, zaparkoval někde, kde mu bylo řečeno a následně se zařadil mezi ostatní lidi. Lidí tu bylo spoustu, ale to jemu problém nedělalo, by velmi komunikativní a přátelský člověk, takže mu nedělalo problém navázat kontakt s kýmkoliv. Pár známých tváří sice už zahlédl, ale ani jedna nebyla zrovna ta, se kterou by se chtěl v následujících minutách bavit. Kdyby chtěl, dokázal by to, nedělalo mu to problém, ale pár lidí, které znal byli prostě debilové, na které neměl náladu nikdy. Prohrábl si své husté vlasy načež popošel kousek dál, aby se rozhlédl kolem. Musel se pousmát, když si všiml, že jedna z dívek měla téměř totožný outfit jako on. Takovou příležitost si přeci nemohl nechat ujít, a tak k ní automaticky zamířil. Až když byl blíž, poznal, že to byla Skye, hackerka, kterou už znal. Skutečně jenom znal, kromě jejího jména a co dělá nevěděl nic, ale zdála se mu jako vhodná společnost aspoň na chvíli. Došel až k ní, načež se na ní usmál. "Zdravím Skye. Vypadá to, že jsme si souzeni, nebylo nutné, aby ses oblékla jako já, klidně se můžeme bavit i když nebudeme ladit." Bobby si nikdy neodpustil vtipnou poznámku. Nechtěl tím nijak vychvalovat sebe, jen mu to přišlo komické.
|
|
|
|
Post by Park Jimin on Sept 15, 2018 16:32:17 GMT 1
O akcii, ktorá sa v meste konala samozrejme vedel, pochyboval o tom, že by tu bol niekto kto o tom nevedel. Nechcel tam ísť, mal v pláne, že z práce pôjde rovno domov, objedná si niečo na jedenie a bude pozerať nejaký hlúpy dokument, ktorý by išiel v televízore. Na poslednú chvíľu si to ale rozmyslel a preto svoje kroky otočil a zamieril si to na tú slávnu akciu. Možno mal ísť najprv domov a prezliecť sa ale dnes nešiel do práce autom ale pešo a predsa len, dom od práce mal dosť ďaleko. A keby sa dostal domov, už by sa mu nikam nechcelo. Preto mal oblečené to v čom prišiel do práce. Inokedy by si to ani nedal ale práve dnes mali do práce prísť ľudia z vyššieho postavenia, tak mali urobiť dojem, čo nedávalo Jiminovi zmysel. Mali urobiť dojem tým ako boli oblečení? To ich nezaujímalo ako pracovali? Amelia, jeho sestrička, mala na to ten istý názor, pretože celý deň počúval jej narážky na to. Súhlasil s ňou, nič ale nepovedal, tak ako vždy. Keď pred sebou uvidel na jeho pomery až príliš ľudí, mal chuť sa otočiť a ísť domov. Nemá rád davy ľudí, teraz ale asi bude musieť urobiť výnimku. Upraví si sako a zamieri si to ďalej, pomedzi všetkých tých ľudí. Nevýhoda byť nízky? Nevidíte na ľudí okolo seba, lebo pred vami stojí niekto vysoký. Nehľadal nikoho určitého ale aj tak neďaleko seba uvidel červené vlasy, ktoré sú mu známe. Keď ho uvidí, jeho ruka automaticky prejde do vlasov, ktoré si prehrabne. Už nie sú čierne, nie sú ani oranžové ako boli ešte pred nejakou dobou. Má ich teraz sivé ale strieborné, sám ani nevie. Dal na radu Baekhyuna a musel priznať, že mal pravdu a nevyzeral s tým tak zle. Všimol si pri ňom niekoho oveľa vyššieho, kvôli čomu sa na Jiminovej tvári objaví pobavený úsmev. Spomenul si na to, keď mu povedal, že jeho ideálny typ je niekto vysoký. Že by? „Slanina.“ Nepovie žiadne ahoj, ani jeho meno, len prezývku, ktorou ho nazval vtedy na ihrisku. Nezastavuje sa pri nich, pokračuje ďalej, keď prejde okolo nich, len ho pozdraví. Vyšší chlapec mu je odniekaľ známy aj keď teraz nevie priradiť kde ho videl. Konečne si ale vyberie smer, ktorým chce ísť, pretože na neďalekom aute uvidí sedieť pre neho až príliš postavu. Môže si zmeniť vlasy na aké chce, aj tak ho spozná. Svoje kroky spomalí, keď sa nachádza blízko pri ňom a zastaví sa až keď stojí vedľa auta. „Vyzeráš ako malé dieťa, ktoré stratilo matku v nákupnom centre a len čakáš, kedy si ťa nájde.“ Poznamená, než pohľad stočí vedľa seba, na Yoongiho. „A dúfam, že je ti jasné, že ťa nebudem ošetrovať, keď ti vlastník tohto auta rozbije nos, za to, že mu sedíš na kapote.“ Netušil, komu to auto patrí ale veľmi to ani zistiť nechcel. Nehovoril ale úplnú pravdu, keby to bolo naozaj zlé, o ten nos by sa mu postaral. Kto iný, keďže tmavovlások, krv nenávidel a keby uvidel len kvapku, pravdepodobne by tu omdlel. A to on naozaj nepotreboval.
|
|
|
|
Post by Rosaline Hall on Sept 15, 2018 16:41:59 GMT 1
Ešte pred mesiacmi sľúbila pravej ruke Serpentov niečo čo by ju mohlo stáť celú svoju kariéru. Prvá vec bola už len to, že nikdy si nemala začínať s mafiou. Ona ale Jessemu sľúbila, že zabije človeka bez toho, aby to organizácia vedela, len aby sa jeho zadku nič nestalo. On jej za to sľúbil ochranu celého gangu pre ňu aj pre Roxanne. Bol to výhodný obchod hoci ona mala stále svoj názor čo sa mafie týkalo a nechcela mať ani s jednou nič spoločné, ale stalo sa proste niečo čo ju k tomu donútilo a bolo to výhodné, pretože vojna sa blížila čoraz rýchlejšie. Dnes, ale mala celkom inú úlohu než len závody. Jej úlohou bolo zabiť samotného Oliviera Martelliho Ivyho. Práve toho, koho mafia jej sľubovala toľko ochrany koľko len mohla aj keď ju Rosaline vôbec nepotrebovala. Cítila sa akoby mala čoskoro Jesseho zradiť, podkopnúť mu nohy a zničiť jeho dôveru voči nej. Vedela, že ak mu sama nepovie ako to je, on nebude mať ani poňatia o tom či to spravila Rosaline alebo nie. S povzdychom si ešte raz prezrela auto, v ktorom mala dnes odjazdiť závody. Šoférovať sa naučila už vo svojich deviatich rokoch a aj keď cieľom nebolo to, aby závody vyhrala bol jej vlastný nápad sa ich zúčastniť. Rosaline milovala adrenalín a ešte viac mala rada šoférovanie vytuningovaných áut, ktoré jej poskytla organizácia. Na sebe mala niečo v čom mohla ľahko a nenápadne uschovať svoje zbrane, ktoré bude ešte dnes večer potrebovať. Pohľadom prešla cez všetkých tých ľudí, ktorí sa na mieste závodov nachádzali. Nespokojne mľaskla a do ucha si vložila sluchátko, aby počula presne to čo jej organizácia rozpráva. ''R564, musíš byť nenápadná. Presne tak ako vždy. Bez povšimnutia sa dostať až k Olivierovi hneď po závodoch a urobiť svoju prácu, áno?'' Rosaline chcela odmietnuť a odísť čo najďalej avšak sama pre seba prikývla a odpovedala. ''Rozumiem.'' Hneď potom do zadnej časti auta hodila veľkú čiernu tašku, v ktorej mala ešte veci na prezlečenie, nie len na svoj pripravovaný čin, ale aj na ďalšie udalosti dnešného večera. S nezaujatým pohľadom sa oprela o svoje auto pričom pohľadom poskakovala z osoby na osobu, pomaly a isto každého, kto okolo nej prešiel zabíjala pohľadom, pretože nechcela, aby sa jej niekto prihovoril. Čakala len a len na začiatok závodov. |
|
|
|
Post by Skye Wyler on Sept 15, 2018 17:19:20 GMT 1
Procházela se pomalu mezi skupinkami lidí a pokukovala po autech. Na všech se odrážela tak trochu povaha majitele. Některá byla naleštěná, jiná přehnaně silná a pak tam byla i taková, která se dala použít i na každodenní ježdění. Skoro ji připadalo, jako kdyby si někteří chtěli kompenzovat nějaký jejich nedostatek, jako kdyby chtěli odvést pozornost od nich k autu. Musela ale uznat, že na akci jako je tahle to ale fungovalo. Přišli jí tak 10x hotter, než kdyby je potkala během dne na ulici. Možná to bylo tím šerem a vzrušením ze závodů, ale něco na tom doopravdy bylo. Přeci jen, když to chlap umí za volantem, je to kinda sexy. Dál proplouvala mezi lidmi a sem tam pozdravila nějakého známého. U nikoho se však nezastavila, každý byl zaneprázdněný jinou konverzací, většinou se dohadovali, kdo má dnes největší šanci vyhrát. Skye si myslela, že je to vždy o náhodě. Ano, mohl mít někdo nejlepší auto a nejzkušenější nohy, ale pokud jim vjel někdo do cesty, kdo nezávodil, nebo se musel vyhnout policii, která se pro jednou rozhodla něco dělat, těžko to nějak ovlivní. Jiní by argumentovali i tím, že je to právě o tom, kdo se s tou situací dokáže nejlépe vypořádat. Ale na to by Skye měla stejnou odpověď, je to moc nepředvídatelné, existovalo prostě příliš mnoho proměnných, o tom ale sázení bylo, a proto tomu ani Skye nikdy nepropadla. Vzdálila se od tabule, na kterou někdo psal šance závodníků a snažil se přilákat více lidí k sázce. Zamířila si to znovu zpět mezi auta. Chtěla se akorát natáhnout pro lahev piva, kterou někdo nabízel (bůh ví, co v ní bylo), když jí zarazil mužský hlas. Původně si ho vůbec nevšimla, ale právě před ní stál člověk, kterého tak trochu znala. Bobby. Oba o sobě vzájemně věděli, co dělají. Ona, že je Bobby člen Draco a on, že je Skye hacker. Tam to ale končilo, nikdy neměli tu příležitost se poznat, nebo spíš Skye vždy utíkala, jako před každým. Vzpomněla si na den, kdy se poprvé potkali. Seznámil je jeden její klient z mafie Draco a udělal to tak nešikovně, že první, na co se jí Bobby zeptal, když byli sami, bylo, jestli je prostitutka. V tu chvíli nevěděla, co mu na to říct, a tak se prostě jen rozesmála. Pak mu popravdě pověděla, co ve skutečnosti dělá. Víc na sebe ale neprozradila, co kdyby náhodou. "Ah, Bobby. Jak jinak bys mě ale našel v takovém davu lidí? Musela jsem přeci nějak upoutat tvou pozornost." Zavtipkovala s úsměvem na zpět. Skye byla komplikovaná osoba. Ráda se bavila s lidmi, ale bála se je k sobě pouštět, bylo to její věčné dilema. Proto měla ráda takovéto nezávazné konverzace, kdy si pak každý půjde po svých. Rozhlédla se kolem. "Závodíš, nebo tu jsi jen z povinnosti?" Stočila pohled zpět k němu a zvídavě naklonila hlavu.
|
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Sept 15, 2018 17:29:14 GMT 1
S pouzdrém své kytary na zádech vcházela do baru, ve kterém měla dnes večer hrát, ale byla překvapena tím, jak prázdné ono místo bylo. Obsluhující za barem jí oznámil, že dnes byly nějaké závody, při kterých vždy polovina města ani fungovat nemohla. Deborah si položila kytaru k baru a dále se ptala, ale jediné, co zjistila, bylo že jí za dnešek dají peníze, ale nemělo by cenu hrát. Ale ať prý přijde zítra. Tak si zas vzala svou kytaru a vyšla z baru ven na ulici, po které procházely davy lidí. Následovala jeden z davů, ale zahla do uličky, ve které stálo zaparkované její auto a do něj uložila svou kytaru a vzala si z přední sedačky džínovou bundu. Oblékla se a popoběhla, aby mohla náseldovat ještě nějaké lidi, kteří šli směrem vzdáleného hluku. Za rohem jedné ulice se to před ní celé ukázalo, skupiny lidí, desítky aut a nepochybně všechny mafie. Tohle nebyla rozhodně věc legální, ale tomuhle městu to bylo jedno, a i kdyby něco chtěli říci, stejně by se nic nezměnilo. Deborah se odpojila od davu a pořádně si místo prohlédla. Netušila, kam by měla jít, vlastně ani pořádně nerozuměla tomu, co se dělo, ale její zvídavost ji nutila pokračovat se svými kroky. Obvykle celý den pracovala nebo skládala a mezi lidi se dobrovolně nevycházela, špatná zkušenost před lety ji pořád na každém kroku varovala před ostatními lidmi. Toto město nebylo pro ní možná nejlepším výběrem, ale bylo dostatečně daleko, aby si připadala, že tady ji minulost nenajde. Pokračovala raději v chůzi, jelikož do ní často někdo strkal. S podpatky měla pocit, že někdo silnější, by ji opravdu i mohl srazit k zemi. Možná to byla ironie, že se na moment zamyslela nad tím, jak špatné by něco takového bylo, že právě v ten moment pocítila, jak jiná osoboa narazila do jejích zad a ona ztratila rovnováhu. Jediné, co před sebou viděla byl nějaký člověk, kterého se buď mohla chytit, nebo ho vzít s sebou k zemi. |
|
|
|
Post by Jiwon Bobby Moreau on Sept 15, 2018 18:17:05 GMT 1
Vzhledem k tomu, že on preferoval motorku jeho auto nebylo tak vymóděné jako většiny lidí tady. To však neznamenalo, že by nevypadalo dobře, staral se o něj, což bylo znát, jen nebylo přehnaně naleštěné jako všech ostatních. Upřímně, Bobbymu přišlo trochu jako kravina leštit auto před takovými závody, protože se při tom opravdu hodně zašpiní, takže ho stejně budou muset leštit znovu, ale evidentně je to netrápilo. On sám rozhodně neměl peněžní problém, kdyby chtěl, mohl by auto vozit na mytí každý den, peněz měl dost, ale přišlo mu to zbytečné. To, že peníze měl, neznamenalo, že by je musel všechny hned utratit. Nejvíce zábavy měl z chlapů, kteří stáli ve skupinkách a dohadovali se, kdo vyhraje. Upřímně byla pravda, že to nemohli tušit, většinou šlo skutečně jen o štěstí, Jiwon to mohl potvrdit. Už se mu jednou stalo, že vyhrál, ale dělal to převážně kvůli tomu, aby se pobavil, o cenu mu skutečně nešlo. Samozřejmě, když někdo, kdo vypadal dobře stál u sportovního auta, vypadal dobře, to byl pravděpodobně také jeden z důvodů, proč tu všichni ti chlapi vlastně byl. Bylo jasné, že se na takovou událost přijde podívat i spousta holek, a právě to byl asi ten důvod proč si ta auta tolik leštili, ne-li i něco jiného. Bobby by lhal, kdyby tvrdil, že se na to nikdy nesnažil žádnou holku sbalit, lhal by. Upřímně, kdo by to nezkusil. Když byl mladší pokusil se o to hned několikrát a vždy to zabralo, nyní už byl však dospělý a něco takového dělal jen zřídka. Nyní by z toho měl pravděpodobně jen srandu. Skye byla chytrá dívka, která moc dobře věděla, o co jde, bylo k popukání, jak to chlapům, kteří se toho účastnili několikrát nedošlo, jak to vlastně chodí a ona to věděla jen z pozorování. Jak by taky ne, jako hacker musela mít dobrý postřeh. Díky bohu se mu podařilo vyhnout těm nejotravnějším lidem, se kterými se nechtěl bavit, díky čemuž zahlédl onu dívku. Jak by vůbec mohl takovou dívku přehlédnout, na jejich seznámení pravděpodobně nezapomene hned tak ani jeden z nich. Věděl, jaký má názor na mafii, proto jí nechtěl nijak otravovat, ale zatím se mu nezdálo, že by jí jeho přítomnost byla nepříjemná. Bylo to trošku nedorozumění, ale tak jak to řekl jeho kamarád to opravdu vyznělo jako kdyby byla lehká dívka. Naštěstí se spolu nad tím jen zasmály, Bobby si však od té doby nemohl odpustit podobné poznámky. „Víš moc dobře, že bys upoutala moí pozornost tak jako tak.“ Věnoval jí mrknutí a zasmál se. „Každopádně tvůj outfit schvaluju, deset z deseti.“ Nechtěl jí nějak nutit, aby se s ním bavila, pokud by jí to bylo nepříjemné, ale tak trochu už se znaly, a tak kdyby jí to vadilo, prostě by mu to řekla. Moc dobře věděl, že nebyla zrovna dívka, která by si nechala jen tak něco líbit, bylo zřejmé, že když se Skye něco nelíbilo, dala to znát. „Tak nějak oboje, znáš to, musím tu být, ale když už tady jsem, proč toho nevyužít.“ Opět pozvedl koutek úst. „A co ty? Nějakej klient?“
|
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Sept 15, 2018 19:05:29 GMT 1
Bylo tady upřímně docela hodně lidí, dalo se to čekat, logicky, ale i tak Hanbin doufal, že bude většina v autech. No poněkud se mýlil. Nejvíce ho asi obtěžovali namachrovaní týpci, kteří si o sobě mysleli bůh ví co, bylo dosti otravné, jaké kecy měly. Nebyli sice mířené na Hanbina, ale i tak ho to iritovalo, takové stupidní komentáře ke všemu, co se hnulo, to snad ani nebylo možné. Díky bohu u jídla tolik lidí nebylo, to teda upřímně nechápal, co tady teda vůbec dělali. Přišli se sem snad bavit s lidmi či co. To on tedy v plánu neměl, ale to asi nikdy, a jak to vždy dopadlo. Neměl sice takové akce zrovna v lásce, ale kvůli mafii sem musel, a když bylo přítomno jídlo, zase tolik mu to nevadilo. Kdyby nebylo jídlo ani alkohol, pravděpodobně by protestoval. Měl aspoň to štěstí, že dnes byl bez práce, nemusel dnes nikoho zabíjet, což byla poměrně úleva. Ano, byla to jeho práce, ale i tak to nebylo zrovna příjemné. Zvládl lidi zabít a věděl, co to je za lidi, ale i tak to rozhodně nedělal rád. Dnes by ani nebylo zrovna bezpečné někoho zabíjet, bylo tu spoustu mafií, téměř všichni členové, a i když uměl být opatrný a svou práci dělal velmi dobře, nehodlal nic tak hloupě riskovat. Popravdě sem asi příliš nezapadal, všichni chlapi byli namakaní, zatímco Hanbin byl kost a kůže. Už si však zvykl na časté poznámky ohledně jeho příliš hubených noh a nijak ho to netrápilo, mohl být rád, že nemá sto kilo a může vyjít schody bez toho, aby se zadýchal. Ani by nechtěl vypadat, jako ta většina chlapů tady, dle něj bylo dobře mít svaly, ale někdy to bylo až přehnané, a co bylo přehnané, to nebylo hezké. I když na to nevypadal, svaly měl, jen to nebylo na první pohled poznat. Soustředil se zrovna na to, co dalšího by si měl z nabídky jídla vybrat, když si všiml pohybu vedle sebe. Někdo padal, což bylo očividné a Hanbin na tom nebyl ještě zas tak špatně, aby nechal dívku spadnout na špinavou zem. Natáhl paže, kterými ji následně chytil, aby se nesetkala obličejem s hlínou. Chvíli jí jen sledoval a čekal, než se vzpamatuje, načež jí opět pustil. Ujistil se, že byla v pořádku, načež se natáhl pro další chlebíček. „Dávej pozor.“ Upozornil jí jen.
|
|
|
|
Post by Jung Hoseok on Sept 15, 2018 19:43:27 GMT 1
Na tento deň čakal už odvtedy ako vedel, že táto akcia bude. Akékoľvek akcie kde bolo veľa ľudí, boli stvorené ako pre neho. Ako pre zábavu, tak aj pre svoju prácu. Vždy sa našla nejaká obeť, ktorá nebude nikomu chýbať. Alebo bude ale nikto ju nikdy nenájde. O to sa Hoseok vedel vždy dobre postarať. Nešiel tam ale sám, išlo tam s ním pár ďalších ľudí, ktorí s ním spolupracovali. Niektorí išli hlavne kvôli tým pretekom ale tie Hoseoka nezaujímali. Sestre oznámil, že ide do baru, tak ako to vždy hovoril. Hovoril to stále, hlavne keď išiel pracovať, keďže o tom nič nevedela a pravdu jej určite hovoriť nebude. To vedieť nemusí. Prejde ku svojmu autu, ktoré ihneď naštartuje. Na sedadlo spolujazdca si položí bundu a vyrazí na cestu. Medzitým zavolá ostatným, či vôbec idú a kde sa stretnú. Nepôjde za nimi hneď, až neskôr, najprv si to bude chcieť prezrieť. A aj ľudí tam. Vypne to a o pár minút neskôr, zaparkuje niekde neďaleko, aby pri jeho aute nebolo toľko ľudí. Vystúpi a na seba si oblečie bundu, pričom sa ešte upraví. Prehrabne si vlasy a zamieri medzi ostatných ľudí, pričom si do vrecka strčí mobil a kľúče. Vidí tam pre neho dosť známych ľudí, pri nikom sa ale nezastavuje, nechce sa s niekým vybavovať. Žmurkne na jedno mladé dievča, ktoré ide oproti nemu, jeho pozornosť ale potom upúta jedlo. Je pravda, že doma nejedol, takže sa na je aspoň tu. Ešte, že sme prišiel. Cestou tam ale cíti ako mu vibruje mobil, preto ho vytiahne a číta, čo a kto od neho chce. Kvôli tomu si ale nevšimne, jednu blondínku, ktorá sa tam odrazu objavila. Vlastne tam už nejakú dobu bola, len Hoseok si ju nevšimol, keďže sa díval do mobilu. Vrazí do nej, čo donúti Hoseoka konečne zdvihnúť pohľad od mobilu a venovať ho na dievča pred sebou. „Sorry?“ Pokrčí len nad tým ramenami, keďže ho to vôbec nezaujíma, či je vôbec v poriadku alebo nie a posunie sa trochu ďalej od nej aby si zobral niečo na jedenie. Všimne si pri nej niekoho ďalšieho ale jemu venuje len krátky pohľad, než ho venuje na jedlo. Inokedy by si blondínku prezrel, čo ak by sa mu náhodou hodila do práce ale teraz ho zaujímala len jedna vec a to tá, že sa chcel najesť.
|
|
|
|
Post by Skye Wyler on Sept 15, 2018 19:57:14 GMT 1
Kluci budou vždy kluci, a tak si musí hrát, dnes to bylo s autíčky, zítra to budou motorky a pozítří letadélka nebo lodičky. Tak to tady chodilo. Každou chvíli se konala nějaká neoficiální akce, která byla domluvena snad pár hodin před začátkem. Vždy ale na ni dorazil úctyhodný počet hostů ve snaze se zapojit nebo jen pozorovat. Občas to byli boxovací zápasy, jindy různé závody motorových vozidel a někdy se prostě někdo rozhodl udělat starou dobrou party. O zábavu v tomhle městě nebyla nouze, s tím si ale člověk musel zvyknout na to, že je to město plné vrahů, lhářů a všech možných kriminálníků. Na to si Skye zvykla rychle. Přišlo jí, že sem prostě patřila a takový pocit zažila poprvé v životě. Rodiče nikdy nepoznala a sirotčinec nebyl nic pro ni. Když poprvé přišla do Black Hollow s notebookem, který vyhrála v sázce, měla pocit, jako kdyby ji město mělo spolknout za živa a už ji nikdy nevrátit zpět. Ale ona bojovala a bojovala, a nakonec se dostala do pozice, ve které je dnes. Byla spokojená se svým životem. Peněz měla až až, ale přesto si vystačila s málem, nebyla totiž na něco takového zvyklá. Vždy si proto schovávala většinu svého výdělku pro případ nouze. Kdyby se jednou něco podělalo a ona potřebovala prostě zmizet. O klienty také neměla nouzi, chodili za ní téměř sami. Co se přátel týkalo, tak měla spíše známé. Lidi, kteří jí pomohli a naučili základy toho, co uměla. Občas se s nimi stýkala a ráda trávila čas i s cizími, ale nedokázala si s někým vytvořit hlubší pouto. Nechtěla z bezpečnostních důvodů, a navíc by ani nevěděla jak. Celý svůj život byla sama, a proto si myslí, že se může spolehnout jen na sebe. "To bude to moje přirozené kouzlo." Usmála se a mrkla na něj. Po poznámce o jejím outfitu zapózovala a zasmála se. Vážně? "Myslíš, že si tu díky němu někoho nabrnknu?" Zavtipkovala, i když tu možnost nevyřazovala. Vědomě přikývla. Ano, opravdu to chápala. Když už člověk má nějakou povinnost, neznamená to, že mu musí celou dobu být mizerně a nudit se. "Původně ano, ale vykašlal se na mě. Asi budu muset najít někoho jiného, který by vyžadoval mé…. Služby." Zazubila se. Muselo mu být naprosto jasné, na co teď Skye narážela.
|
|
|
|
Post by Jiwon Bobby Moreau on Sept 15, 2018 20:31:55 GMT 1
*To byla pravda, takovou větu by nemohl popřít, děvčata si hrály s barbínkama(?), a když je to s věkem přešlo, přešli na módu a šminky. Kluci nic takového neměli (většina), takže zůstali u autíček. V tomto město jste se tomu v podstatě ani nemohli vyhnout, ne že by se snad Bobby snažil. Byla však pravda, že takový jeho bratr se tomu vyhýbal poměrně dobře. Bylo to také možná tím, že se ho Jiwon snažil od všech těchto věcí chránit, ale i tak to jeho vzdělaný bratr zvládal velmi dobře zcela sám. Bylo poměrně obtížné zajišťovat nevinnému mladšímu sourozenci bezpečí ve městě jako bylo tohle, ale jemu se to kupodivu zatím poměrně dařilo. Aspoň z toho, co věděl. Bylo celkem šokující, kolik lidí se ukázalo, když byly akce ohlášené den předtím, ale evidentně se tady každý dozvěděl všechno hned, na jednu stranu to bylo dobré, na druhou to však Bobbyho trochu děsilo. Někdo jen něco šepl a hned to vědělo celé město, to nebylo zrovna praktické. Popravdě se jednou zúčastnil i na onom boxovacím zápasu, nedopadl špatně, ale i přes to už to znovu pravděpodobně nepodnikne, nebylo to zrovna příjemné. Bylo až nechutné, jakou však měli lidé radost z bolesti ostatních, to ho udivovalo asi nejvíce, někdo se zranil a byl větší potlesk, než když někdo vyhrál. Dobrá věc na tomto městě bylo, že nebyl problém sehnat peníze, to tady nedělalo problém pravděpodobně nikomu. Kdykoliv jste mohli sehnat nějakou jednorázovou nabídku, samozřejmě však nelegální. Co se přátel týkalo, těch měl Jiwon poměrně dost, byl v mafii, kde si jich már našel, ale samozřejmě měl především nějaké kamarády mimo práci. Vzhledem k tomu, že jeho hlavní práce, která ho bavila mnohem více, byla underground rapper i tam si našel spoust přátel jemu podobným. Dost lidí ho proto také znalo, spíš ale lidí jeho typu, což mu v tom případě nedělalo problém. „Nemůžu jinak než souhlasit.“ Měl jí rád, zamlouvala se mu, protože se chovala podobně jako on, uměla žertovat, měla smysl pro humor, a především se nebála udělat si srandu sama ze sebe. „Myslím si, že brzo budeš mít zástup nápadníků.“ Ušklíbl se. Toto nebyl tak úplně vtip, byla skutečně atraktivní, což on viděl, jelikož nebyl slepý, a tak proč to zapírat, když jí může potěšit. Musel nad její odpovědí zasmát, přesně tohle měl namysli. „Kdybys sem přišla hledat tyhle služby, myslím, že bys tady měla zájemců až až, ale doufám, že jsem pořád první na seznamu.“
|
|
