|
Post by Roxanne Ruby Hall on Jul 9, 2018 0:25:04 GMT 1
Zápästie za ktoré ju držala jej sestra, si párkrát druhou rukou pohladila, než ako jej sestra, spravila krok dozadu, stále ju ale sledovala. Bol to divný pocit, mať ju takto pred sebou po tých toľkých rokoch. Z jednej strany bola rada, mala pri sebe aspoň jedného a vlastne aj posledného člena rodiny ale z tej druhej strany.. to bolo naozaj divné. Nevedela čo mala povedať alebo urobiť, veď spolu boli len 5 rokov jej života a nevedela o nej vôbec nič. A určite to mala rovnako aj ona. Možno ale keď sa teraz stretli, spoznajú sa viac. Ak to teda bude chcieť aj ona. Ona by ju do toho nenútila, keby nechcela. „To je v poriadku. Nemusíš mi to vysvetľovať.“ Povie, než pokrčí ramenami. Bolo dobré vedieť, prečo vtedy za ňou neprišla. Ako dieťa ju to vždy zaujímalo. Keď Rosa znovu začne, zvedavo sa na ňu pozrie, čo jej chce ešte povedať. Trochu sa zarazí, keď spomenie ich otca. Dlho o ňom nerozmýšľala, jedine myslela tak na Rosu, otca vždy vynechala. Asi by na ňu teraz pyšný nebol. „Môžem len veriť tvojim slovám. Ja si na neho až tak nepamätám, keďže bol skoro stále v práci.“ Bola to pravda, väčšinu času bola s opatrovateľkou, než s jej vlastným otcom. No vedela, že ich obe mal rád, na to si ešte pamätala, na nič viac ale nie. „Vlastne som sa sem vrátila kvôli tebe. Keď som ale prišla, nebola som si istá ako ťa mám nájsť a čo by som ti povedala. Tak som to nechala tak,“ prizná sa jej po chvíli. Nakoniec sa ani nemusela snažiť, všetko za ne spravila náhoda.. osud, pomenujte si to ako chcete. Od sestry sa po chvíli odvráti, keď začne aukcia, na ktorej sa to ale odrazu zvrtne a v celom sídle zostane tma. Netrvá dlho ale počas nej, si už pod šatami držala zbraň, keby náhodou. Párkrát zažmurká, keď sa svetlo znovu objaví, viac sa už ale sestre nevenuje, pohľadom hľadá Noaha. Dlho ho ale hľadať nemusí, pretože ho skôr začuje než uvidí. „Musím ísť,“ povie ešte, než zamieri tým smerom. Mohla sa rozlúčiť nejak inak ale, čo iné mala urobiť? Svoje kroky spomalí a nakoniec aj zastaví, keď sa nachádza pri svojich ľuďom, pričom pohľadom behá po každom členovi z iného gangu. Nič nehovorí, nijak nereaguje, pretože si je istá, že by to len zhoršila. Jediné v čo dúfala bolo to, že Noah sa aspoň trochu ukľudní, pretože týmto tempom sa tu zvrhne bitka alebo niečo horšie.
|
|
|
Post by Park Jimin on Jul 9, 2018 0:43:07 GMT 1
Po celý ten čas čo sa v miestnosti nachádzal si to stál niekde stranou tak ako zo začiatku. Nemal zapotrebné ísť niekam do stredu medzi ľudí a tlačiť sa medzi nimi. Predsa len, takto sa lepšie sledovalo ľudí okolo seba, nikto si ho nevšímal, keďže stál mimo dosahu ľudských očí. Alebo sa aspoň snažil. Samozrejme tam nestál stále, párkrát si zašiel von na čerstvý vzduch, pretože medzi tými všetkými ľuďmi sa dýchať nedalo. A možno si aj zapálil brko, ktoré mal stále vo vrecku. Párkrát sa k nemu aj niekto pristavil aby s ním prehodil slovo, po pravde ale veľmi nevnímal čo mu tí ľudia rozprávajú. Zachytil niečo o nejakej chorobe, práci a aukcii, ktorá sa bude dnes diať ale to bolo jediné. Tie reči ho vôbec nezaujímali, tak prečo by ich mal počúvať? Na svoje miesto do sálu sa vrátil až keď aukcia bola v plnom prúde aby aspoň niečo zachytil aj keď tie veci, ktoré tam boli, mu prišli naozaj.. nie veľmi cenné. Ale každý to má asi inak. Keď bol ale na rade obraz, ktorý tam dal gang Phoenix, zostala tma. Na malú chvíľu si myslel, že len tak odrazu oslepol ale hneď si na to v hlave vynadal, že človek len tak oslepnúť predsa len nemôže. Snažil sa, navyknúť si na tmu, pričom pozorne počúval zvuky a hlasy, ktoré boli naokolo. Snažil sa zachytiť, či nebude počuť niečo divné ale jediné čo počul boli výkriky a panika. No ešte väčšie výkriky začali, keď sa tam odrazu svetlo znovu objavilo a zistilo sa, že obraz je preč. Toto sa mu naozaj nepáči. Chcel si to aj vykráčať von, že by proste odtiaľ odišiel, ale len urobil pár krokov a pri vchode uvidel ochranku, tak ako bolo prikázané. Zamračí sa nad tou situáciou, než sa otočí na miesto kde sa ozývali hlasy hláv gangov a obviňovali sa z toho čo sa práve stalo.
|
|
|
Post by Oliviero Martelli Ivy on Jul 9, 2018 13:53:58 GMT 1
Samozřejmě nečekal, že jeden z předmětů zmizí, jelikož se to ještě nikdy nestalo. A bylo mu jasné, že se to majiteli nebude líbit. Ihned tedy rozmístil všechny ochranky po pozemcích, aby obraz našli, a prostory sídla nechal zavřít, aby nikdo nemohl ven, pokud se tedy potenciální zloděj stále nachází v sídle. Ihned co obraz viděl, Rollnaw se na všechny obořil. Odešel od mikrofonu blíže do středu sálu, kde se začali sbíhat všichni mafiáni a normální občané, ač zvědaví, byli vyvedeni na chodby. “Uklidni se, Noahu! Black Hollow není moc velké na to, aby ten obraz mí lidé nenašli. A zbytek se určitě taky zapojí.” Podíval se po ostatních, ale sám moc klidný nebyl. “Přestaň rozhazovat rozsudky, když nic nevíš!” Obořil se na hlavu Phoenixu a mezi mafiány v sále vypukla hlasitá hádka, která v prostoru rozlehlého sálu ještě přidala na výraznosti. Byl rád, že měl po boku svou pravou ruku Jesseho, aby se s těmi lidmi nemusel hádat úplně sám. Svou dceru Ophelii nemohl mezi gangstery nechat a tak ač se jí to nelíbilo, nechal odvést na parkoviště, kde má na něj počkat s ochrankou. Věděl že v takový moment by každý mafián využil příležitosti ho zasáhnout na to nejcitlivější místo a to je jeho jediný potomek. “Jesse-” zavolal jméno své pravé ruky a svým ještě naštvanějším pohledem než normálně si prohlédl dívku, která na něj vyjela se slovy, že jsme na našem území. “Hele dívenko, zkus přemýšlet racionálně a řekni mi jeden dobrý důvod, proč by někdo na svém vlastním pozemku vyvolával takový zbytečný problém.” Zavrčel a pak znovu pohlédl na Jesseho. “Jakmile ti ochranka podá jakékoliv zprávy o podezřelém chování hostů, dej mi ihned vědět.” Kývl na něj a dále se dohadoval s dalšími a dalšími lidmi, kteří povětšinou házeli vinu na něj. “Pokud se dnes obraz nenajde, klidně nechám zatarasit mosty, aby s tím zasraným obrazem nikdo neodjel, ale neházej to na hostitele.” Pomalu ztrácel trpělivost a tak se hlasitost jeho hlasu zvýšila, hlavně když se snažil překřičet ty ostatní. “Tohle ale nemá žádný smysl, normální občany necháme prohledat a propustit domů, nemůžeme je držet jako nějaké rukojmí.” Zavrtěl hlavou a zamyšleně se podíval na místo, kde obraz byl naposledy. “Tak rychle ho musel vzít jen někdo zkušený a odejít musel zřejmě mým vchodem, který vede na zahradu, pokud nevylezl oknem. Nechte prohledat pozemky a přestaňte se hádat.” Znovu ostatní napomenul.
|
|
|
Post by Taehyung Jeon on Jul 9, 2018 14:41:53 GMT 1
Jakmile se dostal zpět do sálu, zrovna začala aukce. Nevěnoval tomu pozornost, věděl, že jejich předmět má být až na konci a to z dobrých důvodů. Jakmile se v místnosti zhasla světla, chytl se ihned za kapsu v saku, připraven kdykoliv vytáhnout schovanou zbraň, kterou měl zřejmě každý v místnosti. Jakmile se zase rozsvítilo, nestihl si ani zvyknout na prudké světlo, když v místnosti začal ještě větší ruch, než za tmy. Obraz byl pryč. Ušklíbl se nad rozhořčeným Noahem. Toho neměl nikdy rád, ale nebyla to hlavní figurka dnešní noci. Ivy. Ten byl hlavním terčem. Jakmile Noah začal rozhazovat nadávky jen zavrtěl hlavou. “Pozor na hubu, tvrďáku.” Zavrčel a poslouchal další hádky, do kterých se nezapojoval, jelikož to jednoduše nemělo smysl. Mohli se takhle hádat léta, ale bez normálního řešení se nedostanou nikam. Jeden nebude věřit druhému, takže pokud nebudou mít žádný důkaz, nikdy to nepřestane. “Hele Ivy, rozhodně normální občany propusť, ale nás taky. Nemám s tím nic společnýho a tyhle vaše hádky jsou vám dobrý jak mrtvému zimník.” Pokrčil rameny a když si všiml, že je v místnosti Felix, ustoupil od mafiánské rozepře a přešel blíž k němu. “Měli bychom zmizet, naše účast už je tu zbytečná.” Zašeptal a kývl k rozhořčenému Noahovi a Olivierovi, který se to snažil uklidnit, ale skupinu nasraných mafiánů uklidní leda samopal. "Tyhle krysy nevyřeší nic pokud nebudou mít důkaz, o čemž pochybuji." Prohodil ke svému příteli a dále sledoval hádku, která se změnila v hluk.
|
|
|
Post by Skye Wyler on Jul 9, 2018 14:45:19 GMT 1
Aby pravdu řekla, neměla ani tušení kam jí táhne. Nešly tím směrem, kterým přišla a tak byla během chvilky dezorientovaná. V tu chvíli jí však přišla odpověď. Schodiště, které vede k východu. Jak to věděla? Na tom ale momentálně nezáleželo. Skye bylo jasné, že každý východ bude hlídán někým z ochranky a tak jejich nejlepší šance bude vmísit se mezi ostatní a prostě dělat, že nic. Na to, že nic neprovedly teď vypadaly poměrně podezřele. "Východy budou nejspíš zabezpečené." Řekla poměrně potichu, ale stále dostatečně nahlas, aby ji Natálie slyšela. Nemusely na sebe upoutat pozornost. Že běh po schodech nebyl příjemný mohla Skye zrovna potvrdit. V podpatcích samotných jí to nevadilo, jediné mínus ale byl ten rámus, který obě momentálně dělaly. Při nejlepším si ochranka bude myslet, že zvuk patří obsluze, která se snaží dostal dolů, nebo něco takového. Ty šaty byla však věc druhá. Pravou rukou si musela jednu stranu vykasat tak, aby při jejich úprku neskončila na zemi jak široká tak dlouhá. Na druhé straně měla naštěstí rozparek, takže tu řešit nemusela. Navíc za levou ruku jí táhla Natalia, která na někoho tak drobného, měla poměrně dost velkou sílu. Ani by se nedivila, kdyby se jí na zápěstí vytvořily modřiny. Skoro jí přišlo, že Natalia má ještě větší obavy než ona sama, ale kdo ví, jakou ona měla zkušenost s mafií a zda se nechtěla prostě jen vyhnout střetu. Trvalo chvilku, než se dostaly dolů ze schodiště, naštěstí však na jeho úpatí bylo poměrně dost lidí. Někteří z nich se dohadovalo s ochrankou, která zatarasila východ, a snažili se zjistit, kdy budou moci odejít. Díky tomu si jich naštěstí nikdo nevšiml a ona tak mohly splynout s davem. Místo toho, aby zamířily rovnou ke vchodu, zatáhla Skye za ruku, kterou ji stále Natalia držela, a tím ji popotáhla někam na kraj skupiny lidí, ale v dostatečné vzdálenosti jak od schodů, tak od vchodu. Konečně si mohla dovolit si oddechnout. "Teda řeknu ti, že tohle je nejvíc pohybu, kolik jsem měla za poslední půl rok." Postěžovala si a pokukovala po bodyguardech ve snaze zjistit, co říkají. Chytla se za břicho a snažila se uklidnit své dýchání, vážně to byla pravda, nedělala si srandu. Ona a posilovna nešly moc dohromady. Prý je všechny prohledají a pak pustí. Díky bohu za to. Naštěstí neměla co skrývat a tak se uvolnila a čekala, co se bude dít dál.
|
|
|
Post by Jesse Andonov on Jul 9, 2018 15:05:31 GMT 1
Asi každý v miestnosti cítil, že napätie by sa dalo krájať a veci čo sa diali neveštili nič dobré. Taktiež vedel, že mnoho viny teraz pôjde na Serpentov, kvôli tomu že obraz zmizol na ich území a tiež budú sa najviac podielať na nájdení obrazu. Ako sa niečo také mohlo stať? Niekoľko ľudí niekoľkokrát prezeralo zoznam hostí, aby sa náhodou nestalo niečo také. Jesse bol naozaj nahnevaný. Ani nie tak na toho kto to ukradol, nie na ochranku, nie na Oliviera,ale na seba. Kládol na seba totiž vysoké nároky a rád hovoril, že takéto veci mu nikdy neuniknú, ale teraz sa to stalo. Toto však nebolo len tak niečo. Bola to veľká vec, ktorá môže narušiť, a s veľkou pravdepodobnosťou aj naruší celé mesto Black Hollow. Po týchto myšlienkach sa to snažil vo svojej hlave urovnať. V podstate nie je spôsob, akým by mohol zlodej uniknúť. Teda aspoň žiadny, o ktorom by Jesse vedel. Sledoval, ako ochranky odvádzajú občanov a popritom si frustrovane prehrabol vlasy. A pritom to vyzeralo ako pokojný snobský večer. Počuje že sa ozýva aj Michelle, nad čím prevráti očami a zomkne pery do úzkej čiary. Práve pre toto nenávidí, keď sa ženy motajú do vecí mafie. Chvíľu premýšľa, že ju odignoruje, no nedá mu to. Vie, že má určitým spôsobom pravdu, a že jej teória zmysel dáva, ale to v žiadnom prípade nesmie nikto s prítomných vedieť. ,,To nedáva zmysel, srdiečko. Prečo by sme to podľa teba robili?" nezvyšuje však na ňu hlas, namiesto toho pristúpi k svojmu šéfovi a s pokrčeným obočím sleduje, čo bude hovoriť. Rovnako ako on, názor Michelle okamžite zrušil. Sám chvíľu pochyboval, či v tom nemá prsty, no videl utrápenosť v jeho pohľade. Poznal ho už príliš dlho na to, aby vedel, kedy v niečom naozaj má prsty. Na druhú stranu... občas dokázal prekvapiť aj jeho. Kto vie či to tak nebude aj teraz? ,,Dám pane Ivy. Môžete sa spoľahnúť, to viete." prikývne k svojim slovám, aby na ne dal nejaký dôraz. Potom sa však opäť vedľa neho postaví, očami prebieha cez dav. Ivyho rozhodnutie je múdre a preto k jeho slovám prikyvuje. ,,Ak si niekto všimol nejaké podozrivé chovanie, dá vedieť buď mne, alebo ochranke." očami skĺzne k mužovi vedľa seba, aby podľa jeho mimiky vedel, že čokoľvek sa dozvie, bude Jesse hneď hlásiť jemu, tak, ako mu sľúbil. Chcel však informácie preriediť a vyhnúť sa tomu, aby hlavnému šéfovi mafie niekto tvrdil niečo čo 'povedal môjho otca koňa a jeho syna brat, preto jeho meno nezahrnul.
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 9, 2018 15:54:41 GMT 1
Byl to blázinec. Každý na sebe křičel a Felix si nestihl ukrást tu jednohubku, kterou pohledem tak dlouho hypnotizoval. Nechtěl se nijak mísit do debat, které spolu teď všichni vedli, protože mu upřímně připadalo, že si každou chvíli skočí po krku. Jemu trochu lezlo na nervy, jak se ochranka začala rozmisťovat po místnosti a to vyvolávalo v přítomných ještě větší paniku. Felix byl sice součástí mafie a jednou z jeho prací bylo sem tam někomu dát přes držku, ale to obvykle dělal, když měl pádný důvod. Teď by jediný jeho důvod byl to, že akorát tím ještě zhoršovali situaci, ale neměl zrovna v plánu si to k nim nakráčet a jednoho za druhým je praštit, aby držely huby. Ačkoliv se to jevilo jako jasné řešení, pokud by na místě chtěl chcípnout. Konečně se mu i podařilo zaměřit svůj pohled na Taehyunga, který se také přidával do debaty a bylo vidět, že měl dost všech těch keců stejně jako asi všichni ostatní. To byla ta jedna věc s mafiány, nikdy se nedokázali na ničem dohodnout bez toho, aniž by si nejdříve nevyhrožovali smrtí, nebo smrtí jejich blízkých. Sledoval Taehyunga celou dobu, než právě došel až k němu a na jeho slova souhlasně přikývl. "Zrovna jsem si myslel to samé." Podíval se za něj na ten nepořádek, o kterém pochyboval, že ho nějak rychle vyřeší a zpátky za něj, kde byly dveře už otevřené a ochranka jimi procházela. Ještě jednou přeletěl očima přes dav lidí a hlavou tikl za sebe. "Mám pocit, že pokud nevypadneme teď, tak tady budem trčet celou noc." A já se ještě chtěl prospat, dodal si pro sebe Felix a otočil se ke dveřím, kterými společně s Taehyungem prošel. Sledovalo je pár členů ochranky, ale jelikož se mezi dveřmi snažil projít skoro každý, bylo jednoduché prostě jít s nimi. U dveří jich také bylo poměrně hodně, ale to množství občanů, kteří do nich teď něco hulákalo, pro něj dokonale fungovalo a Felix s Taehyungem mohli projít za zády jednomu z nich.
|
|
|
Post by Natalia Nat Rousselle on Jul 9, 2018 18:10:01 GMT 1
V ten moment Nat nezajímalo, jestli se na ní projevil strach, nebo se zachovala zbrkle, bylo to vše jedno. Nikdy nebylo dobré být na místě, kde být nemají právě v moment, kdy všude propukla panika. Sice bylo nemožné, aby se do toho nějak zapletly, ale s některými lidmi by nebyla rozumná řeč, proto se tomu Nat prostě chtěla vyhnout. "Určitě budou, to je pravda." Skye měla pravdu, nemělo cenu se snažit dostat k nějakému východu, protože před nimi nepochybně budou stát členové ochranky, kteří teď prohledávali celé sídlo. Tohle místo bylo obrovské, pokud se něco stalo, což očividně ano, musí být ještě hektičtější se to snažit udržet celé pod kontrolou. Ani si neuvědomila, že by držela její zápěstí nějak silně, to bylo asi tím, že Nat celkově neměla tušení, jakou sílu doopravdy měla a někdy se to zrovna ukázalo v takových momentech. Na úplném konci schodišti Nat musela na moment zastavit, aby přemýšlela nad jejich dalším krokem. Hala před nimi byla zaplněná lidmi, kteří se nejspíše snažili o to samé, co ony dvě a muži v oblecích se hnali zpět dovnitř. Neměla čas ani dál rozjímat, protože se díky Skye už nacházela v davu lidí, kteří zněli velmi rozzuřeně a k tomu se ještě z haly ozývaly naštvanější výkřiky. Zaposlouchala se do konverzací kolem nich a z nich pochopila, že něco cenného se ztratilo, a proto se snažili uzavřít celé sídlo a prohledat přítomné, než je budou moci pustit domů. To bylo špatné, ale pro ní to moc neznamenalo. Pokud se nikdo nepozastaví nad nožem, který měla připnutý na své noze, myslela si, že byla i docela v bezpečí a mimo radar. "Fakt? Já myslela, že tohle všichni dělají denně jen tak pro zábavu." Zasmála se trochu, díky tomu, jak často Nat navštěvovala posilovnu, měla výbornou kondičku a tohle ji tolik neovlivnilo, ačkoliv cítila kapku potu na svém čele, ale to by spíše přiřadila k nervozitě, která se předtím usadila na dně jejího břicha. Všechny okolo pomalu prohledávali a většinu času se ani nic nenašlo, Nat byla poměrně klidná, dokud k nepřišel někdo k nim a nenařídil jim, aby ukázaly své tašky. Obě měly malá psaníčka, tak to bylo trochu směšné, ale Nat spolupracovala. Když přešlo k prohledávání, jestli něco neměli na těle, ona se mile usmála, a když se zrovna blížil k její noze, někdo křikl na druhém konci místnosti a chlap odešel.
|
|
|
Post by Noah Rollnaw on Jul 9, 2018 20:03:49 GMT 1
Privádzala ho to do nesmierneho hnevu stále a stále. Nedokázal sa jednoducho ukludniť aj keď mu to už členovia jeho vlastnej mafie hovorili. On to jednoducho nedokázal. "Nekrič po mne Andonov, lebo si tvoju hlavu vyvesím doma na miesto kde visel ten obraz! " upozornil mladšieho chlapca a myslel to smrteľne vážne. Bol pripravený si jeho hlavu zobrať domov. Nie len na to, že na neho zvýšil hlas, ale aj za to, že sa opovážil niečo povedať Michelle aj keď aj na ňu bol za jej poznámky trochu naštvaný. Blonďavého aziata len prešiel nahnevaným pohľadom než sa obzrel na Tobiasa, ktorý tu dnes zastupoval mafiu Libra. "Nebodaj to chce pán sudca vyriešiť súdom? " pretočil očami a potom už pokračoval pri sledovaní ostatných a ich biednych výhovoriek a reakcíí. "Ako myslíš, Ivy. " povie mu ešte než sa tak trochu nad všetkým zamyslí. Ten starý idiot mal pravdu. Musel ten obraz zobrať len niekto skúsený a niekto kto to tu celkom ovládala, aby vedel ako sa dostať nepozorovane von. "Tak áno. Súhlasím. Necháme prehľadať ľudí a potom sa uvidí. " prikývne na slová Ivyho ešte predtým než sa otočí na svojich ľudí. "Clint, obvolaj bratov v meste nech sa porozhliadnu či ten obraz niekto nemá. " povie jednému z nich. "Roxanne, Michelle vy ostanete so mnou. Ostatní sledujte vchody a dávajte pozor a sledujte kto vyzerá podozrivo, šup. " Stále mu nešlo do hlavy ako niekto mohol len tak zmiznúť s tak veľkým obrazom. Ledva ho sem previezli, aby ho nepoškodili a niekto ho len tak vzal. Viac menej si Noah stále myslel, že sa obraz nachádzal v sídle, pretože ho niekto nemohol len tak zobrať, preto tak nejak stále Serpentom neveril. Obraz musel byť proste niekde v sídle.Vedel to, ale aj tak chcel urobiť opatrenia keby s ním náhodou niekto chcel vyraziť mimo mesto.
|
|
|
Post by María Ahn on Jul 9, 2018 20:03:53 GMT 1
Zostávalo jej snáď niečo iného než tam len stáť a sledovať ako jej šéf po všetkých huláka ako keby bol zmyslov zbavený? Pohľadom prechádzala po členoch rôznych mafiií a sledovala všetky ich reakcie. Nadvihla obočie na Yoongim. Poznala ho len z videnia keď jej doniesol nejakú z jej objednávok. Prekrútila nad ním očami. Dobre ten obraz nepatril k tým najkrajším na svete, ale bol nehorázne vzácny a drahý, že bol v podstate drahší než život toho chlapca a jeho trávy. Potom však svoj pohľad presmerovala na Andonova, do ktorého sa sama predtým pustila. "Honey a máš snáď ty pocit, že som si ten obraz napchala pod šaty alebo čo? " nadvihla obočie ešte aj nad ním než pokrútila hlavou. Mal pravdu. Bol trochu nezmysel prečo by toto Serpenti robili, ale pre ňu to bolo celkom pochopiteľne keďže to boli práve ich mafie čo sa nenávideli najviac a súperili spolu už od začiatku. "Pretože vy stále potrebujete byť strede verejného záujmu pán Ivy, dosť smutné na dedka. " pokrčila nad tým čo jej práve vyšlo z úst ramenami. Michelle si nikdy nedávala pozor na to, čo jej práve vyšlo z úst a tak dnešný deň ani nebol výnimkou. Tuto mafiu nenávidela a rozprávala sa s nimi tak ako si myslela, že si to presne zaslúžia. Avšak nedomyslela čo by z toho potom mohla byť a Noah určite nebude najšťastnejší, pretože od Michelle smerom na Taehyunga smerovala ďalšia poznámka. "Alebo čo až nezavrie ústa? Stane sa ting ťang ťong? " napodobní akože ázijský prízvuk tým, že povie najznámejšie tri slová, ktoré vôbec nedávajú pozor. V dave uvidela tiež Roxanne, ktorá sa k nim pridala a tak spravila dva kroky k mladšiemu dievčaťu. "Keby sa to tu ešte zvrhne, nakopeme im spolu zadky. " povedala to trochu tichšie, aby to počula len ona hneď potom ako na ne prehovoril šéf pričom sa na ňu usmiala a ešte aj žmurkla. Aj keď bola naštvaná stále toto celé brala stále len ako žart.
|
|
|
Post by Tobias H. Acker on Jul 9, 2018 21:32:48 GMT 1
Všichni docela panikařili, což jemu bylo trochu nepříjemném, protože doufal jen v poklidný večer a tohle bylo skoro, jako o čem se Ophelia s ním bavila. Možná dnešní večer předcházel ještě něčemu většímu, než je jen ukradený obraz. Nechtěl se moc zapojovat do jejich debaty, protože by akorát vyvolával další hádky, tak po většinu času jen stál a díval se na ně, mezitím co lidé z Libry se všichni shlukovali v jednom místě. Občané kolem byli vyděšení a nejspíše si mysleli, že dnešní večer pro ně skončí katastrofou. "To se dělá, až budeš mít viníka." Jen mu poklidně odvetil a otočil se k někomu, kdo mu zrovna ze strany oznamoval, že by bylo nejlešpí odejít. Věděl, že by nejlepší bylo jít pryč a postarat se o to, že i občané jsou propuštěni, jinak to nemuselo dopadnout vůbec dobře. Dále se té hádky ale nechtěl zúčasťnovat, viděl, že i Taehyung to jaksi vzdal a někam se vzdálil. Možná by bylo načase udělat to samé. Všiml si, že se většina, nebo spíše jen členové Phoenixu, docela pouštěli do Ivyho, který se pokoušel vše uklidnit. V tento moment ho litoval, protože toto bylo něco, co by mohl opravdu špatně skončit pro něj. Když už teď Tobias věděl, že neměl, co dočinění s Cicerovou smrtí, cítil k němu bližší sympatie. Tobias stejně tak řekl některým lidem, aby pomohli s čímkoliv je potřeba a sám se prostě usadil na svou židli. Neměl možnost kvůli tomu všemu povyku ani dopít svou druhou sklenku šampaňského a na ty nervy, které mu teď oni vytvářely, jí bude opravdu potřebovat.
|
|
|
Post by Oliviero Martelli Ivy on Jul 9, 2018 23:40:48 GMT 1
Tolik lidí na něj a celkově po sobě hulákalo, že už ho přešla veškerá trpělivost, a chuť tyto lidi poslouchat, či na ně reagovat. A hlavně se mu velmi nelíbil drzý přístup tolika lidí, kteří by zde bez něj dnes ani nemohli být. Když zaslechl, jak ho ta dívka nazvala dědkem, začal se smát. "Pokud já jsem ten co by chtěl být ve středu pozornosti, co to pak dělá z tebe? Docela smutné" odmlčel se a prohlédl si ji od hlavy až k patě "na děvku." Zavrčel a dále jí nevěnoval pozornost. S nepotřebnou okrasou jako byla ona neměl proč ztrácet čas. Mohl by ji vysvětlovat, že takhle správný mafián ve vlastním domě neobchoduje, ale to by bylo zbytečné, jelikož by následovaly jen další námitky bez hlavy a paty, jen aby to měli na koho hodit. Když konečně uslyšel nějaká dobrá slova od Jesseho, spokojeně přikývl. "Ano, to vím." Věděl, že je na chlapce spoleh, jelikož vždy byl. Pak se podíval na hlavu Draca, Taehyunga, který jen prohodil, že by rád šel taky domů, moc mu ale nevěnoval pozornost, než si nevšiml, že doopravdy odešel. Nechtěl se tím tak zabývat, stále byl dost naštvaný, jak ho slepě bez jakéhokoliv důkazu Rollnaw a ta jeho panenka ihned obvinili. Jakoby měl chuť obraz krást, aby se tohle vše dělo. A tak hádky a dohadování dále pokračovalo a noc se nekonečně táhla, dokud za ním nepřišel jeden muž z ochranky a něco mu nepošeptal. Oliviero se podíval na ty, kteří zbyli a unaveně povzdechl. "Poslední občan byl prohledán a propuštěn domů, zbytek už je mimo sídlo. Po obrazu není ani stopy, ale bude se po něm dál hledat. Tyhle hádky nic nevyřeší dříve či později bychom se tu jen pozabíjeli, což není v tento moment racionální." Odmlčel se a narovnal. "Jděte domů." Promluvil po chvilce, jelikož už měl dnešní noci plné zuby. Poté se podíval na Noaha. "Nemysli si, že nechám jen tak být tvé nemyšlenkovité a drzé chování. Pokud tě rodiče nenaučili respektu, i já mám své způsoby. Tohle není konec." Zavrčel tak, aby to slyšel jen Noah, a naposledy si ho prohlédl. Pak i s několika, ale ne všemi, svými členy ochranky opustil místnost, směrem k parkovišti, kde by ho měla čekat jeho dcera Ophelie.
|
|
|
Post by Noah Rollnaw on Jul 10, 2018 12:30:58 GMT 1
Nebol si istý, prečo je vo svete mafiánov všetko tak skurvene zložité, ale dnešný deň patril medzi veľmi zlé dni jeho existencie. Nie len, že prišiel o veľmi vzácny a drahý obraz, dokázal rozhádať mafie, ktoré mali dnes zostať v úplnom poriadku a falošne sa jeden na druhého usmievať akoby sa mali radi aspoň pred obyčajnými ľuďmi. Celé mesto sa teraz bude rozprávať o incidente, ktorý nastal a hlavne o tom čo on sám vyvolal. Bol na seba každopádne aj celkom hrdý, pretože dokázal niečo, čo nemusel a tak sa aj sám pre seba usmial. Ďalšia žilka na čele mu vyskočila po poznámkach Oliviera, ktorý si dovoľoval do Michelle, čo vôbec nemal. Noah si odkašľal a sledoval svoje okolie. Hlavne to, ako sa všetci v miestnosti tvária. Prešiel pohľadom snáď po každom jednom človeku, ktorý tam stál než opäť venoval svoj pohľad Olivierovi. Trochu nad tým nakrčil nos než sa úplne otočil k svojim ľudom. "Nasadáme do áut a ideme do môjho sídla. Zvolávam mimoriadnu schôdzku." Povedal to smerom k nim a rukou ukázal na východ, ktorý od nich všetkých nebol vôbec ďaleko. Naposledy sa otočil k svojmu najväčšiemu rivalovi s úškrnom v tvári. Ich mafie boli veľmi rozdielne. Serpenti mali vychovanie a boli elegantní zatiaľ čo Phoenixovia boli viac krutí a menej vychovaní, Noah si za nimi bude stáť už do svojej smrti. "Ako myslíš Ivy. My máme tiež svoje spôsoby. Pamätaj si, že jediné čo ti po manželke zostalo je Ophelia." A tak, s týmito slovami aj samotný Noah Rollnaw s myšlienkami upätými na drahocenný obraz a jeho zlodeja opúšťa sídlo.
|
|
|
Post by Rosaline Hall on Jul 10, 2018 13:40:42 GMT 1
Prikývla. Chápala, že slová sú v tomto prípade naozaj zbytočné, a že by sa nemala pozastavovať nad tým čo chcela urobiť, ale neurobila to aj keď tak trochu mohla. Bola však len dieťa, a preto je to všetko ešte prepáčiteľné. Neklamala jej. Všetko čo jej povedala bola pravda, ktorú ju trápila ešte dnes keď priamo pred ňou stála. Bola však bez slov, pretože stále akosi nevedela čo jej povedať, ale bola aj tak rada, pretože keby chcela ten malý úsmev na svojej tvári by nezakryla. ''Viem. Náš otec stále pracoval, ale aj tak nás miloval viac než by sme si to snáď aj zaslúžili.'' povedala ešte o niečo zamyslenejšie než predtým. Naozaj si svojho otca nezaslúžili, teda aspoň Rosaline. Aj keď vlastne za všetko môže spravodlivosť, nie? Možno by sa nič z tohto nestalo, keby ich otec neumrel. Keby išiel radšej do práce než nakupovať. Mohol ešte žiť. Rosaline by nepracovala pre organizáciu, bola by s Roxanne a obe by chodili na vysokú ako normálne občanky tohto mesta. Z myšlienok ju vytrhla práve Roxanne, keď k nej opäť prehovorila. ''A všetko to za nás vyriešila náhoda.'' usmiala sa na ňu. Keby sa snažili nájsť jedna druhú asi by nemali take šťastie ako mali dnes večer. Keby chcú tak by sa to takto nestalo. Ďalšími udalosgami bolo len to, že začala aukcia čím sa teda Rosaline moc nezapodievala. Avšak keď zhasli svetla pod šatami už nahmatala nožík. Cítila to menšie prichádzajúce nebezpečenstvo alebo teda hádku. Keď opäť zasvietili svetlá, Rosa nôž len schovala za chrbát. "Uvidíme sa." odpovedala svojej sestre, ktorá mala zjavne iné plány. Rosa sa nespokojne obzrela po hádajúcich sa mafiách. Nemala dôvod zasahovať a tak kým bola možnosť nepozorovane opustila sídlo.
|
|
|
Post by Skye Wyler on Jul 10, 2018 18:02:52 GMT 1
Nad poznámkou Nat se pozasmála. Ne, běhání ani posilovnu nedělala ani za normálních podmínek. Kvůli tomu byla Skye celkem mess, byť to byl poměrně krátký běh, dalo jí to celkem zabrat a tak se v některých chvílích musela poměrně hluboce nadechnout. Naštěstí se to dalo zamaskovat jako povzdechnutí. Během chvilky k nim přišla jedna z goril a ne zrovna mile jim nařídila, aby předaly kabelky k prohledání. Skye protočila oči a podala mu své psaníčko. Samozřejmě si neodpustila ani poznámku. "Jasně, posluž si, jsem zvědavá, co bys tam chtěl najít." Chtěla dodat ještě něco o tom, že jestli potřebuje tampon, může si ho půjčit, ale to už ji chlápek před ní spražil pohledem a tak raději zmlkla. Bylo zbytečné na sebe ještě více upozorňovat byť opravdu měla stochutí na něj být nepříjemná. Ano, dělal jen svou práci, ale přeci jen je tam drželi trochu proti své vůli a řekla by, že to zbytečně prožívali. Skye ale netušila, že situace byla ještě mnohem horší, nevěděla totiž, co se děje v hlavním sále a že to vypadá, že klid v jejich městě asi právě skončil. Chlápek jim oznámil, že má udělat ještě body check, naštěstí to ani nestihl, protože ho odvolali. Vypadalo to, že už byly volné a mohly konečně odejít z tohohle hrozného místa. Znovu se podívala na Natalii a usmála se. "Ráda jsem tě poznala i za takovýchto okolností, ale už bych měla jít, než si to ta hora rozmyslí." Kývla hlavou směrem k muži, který je prohledával. "Doufám, že se někdy ještě uvidíme, měj se." Dodala ještě s úsměvem a lehkým mávnutím ruky, než se rychlým krokem vydala ven z vily. Přiblížila se k prvnímu volnému taxíku, od kterého okamžitě nastoupila a řekla řidiči adresu, na kterou ji má odvést. Nejspíš ho někomu ukradla, ale to teď neřešila. Pro ní bylo hlavní dostat se domů co nejdříve a toho také dosáhla.
|
|