|
Post by Jiwon Bobby Moreau on Jul 12, 2020 22:57:48 GMT 1
*Jejich vztah byl komplikovaný, rozhodně by se nedal nazvat normálním, jim oběma to však prozatím vyhovovalo, více než vyhovovalo, alespoň z jeho strany určitě. Snažili se sice oddělovat svůj pracovní život od osobního, ale i Bobby od ní někdy potřeboval pomoc, což pro něj Skye vždy ráda udělala, snažil se však prosit ji o něco co nejméně, jelikož by byl nerad, kdyby se do něčeho zapletla, především kdyby se tak stalo jeho vinou. Nemohl však popírat, že jeho přítelkyně byla jedním z nejlepších hackerů ve městě, pokud ne tím nejlepším vůbec, a tak kdyby šel za někým jiným, pravděpodobně by na to brzy přišla sama a následně by mu vyčetla že nešel ta ní, což by byla zásadní chyba a Bobby to věděl.* Slečno, vy mě nepřestáváte pohoršovat. *Odpověděl hraným pohoršeným hlasem načež se zasmál. Měl opravdu velkou chuť uchopit její tvář do dlaní a věnovat jí vášnivý polibek, když se na něj takhle usmívala, ale místo toho si jen skousl vlastní spodní ret. Byla pravda, že co se ohledně obrany týkalo, Bobby ji toho hodně naučil, přeci jen kvůli tomu se začali více vídat, ale Skye byla pořád žena a ne že by byl Bobby antifeminista, ale věděl, že by pro ní nebylo jednoduché se ubránit. Paradoxem bylo, že to byl právě on, proti komu by se měla bránit. Rád by ji chytil alespoň kolem pasu, místo toho si však raději zastrčil ruce do kapes, aby potlačil pokušení. Byl rád, že na číšníkova slova odpověděla Skye, protože i když se většinu času snažil tvářit, že spolu nechodí, přeci jen to nerad říkal. Bobby si byl vědom toho, že zrovna ona je dívka se kterou by se měl chlubit, to však bohužel prostě a jednoduše nebylo možné, proto se jen pousmál a na její slova přikývl.* Já si dám to co předtím. *Dodal ještě.* Mimochodem divím se, že si to pamatujete, když je tady dnes tak plno, ne že bych zpochybňoval vaší paměť. *Trochu ho zamrzelo, že ho vyrušili, když to vypadalo, že měl konečně chvíli klid, na druhou stranu byla to jeho práce, čím větší zisk, tím lépe pro něj no ne.*
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 12, 2020 23:01:33 GMT 1
*Kdykoliv se Baekhuyn zaculil, bylo to jako by na chvíli Felix zapomněl, jaký jeho přítel je. A viděl jen tu roztomilou tvář, kterou chtěl vzít do svých rukou a zahrnout ji polibky. Obvykle by se tomu ani nebránil, ale sotva tu seděli jen pár minut, a pokud by jednou začali, zase už by nedokázali přestat. Stačily i malé polibky, i v tom se oni dva neustále předháněli. Ale pokud by stáli, tak samozřejmě je pro Felixe jednodušší vyhrát, jelikož Baek by bez pomoci nedosáhl. Felix se možná nebránil doteku od Baeka a jeho nejbližších, ale v jiných případech mu to bylo nepříjemné. Něco mu na tom vadilo, ale nikdy neřešil, jestli Baek obejmul nové lidi hned, jakmile se s nimi poprvé seznámil. Felixovi to vždy trochu trvalo, ale Baek mu naopak nedal tu možnost. Hned se na něj navalil a Felixovi to kupodivu tehdy ani nevadilo.* Asi se budu snažit častěji. *Poznamenal pobaveně a sledoval, jak Baekovy oči přejížděly po místnosti, ve které právě byli. Přikývl, aby potvrdil a poté i jeho pohled spadl k jejich rukám.* Samozřejme, že to nevadí. Neboj se, nic takového bych se tady neobával. Je tu hodně lidí, ale všichni si všímají svého. *Pokrčil rameny a byl celkem klidný, opravdu se tady ničeho takového neobával. Byl celkem pobaven tím, jak Baekhyun vlastně ani nic nevěděl a musel znovu přikývnout, aby potrvdil jeho slova. Trochu se zasmál nad jeho slovy, avšak to nebral jako nic vážného.* Na tomhle místě je příměří, u vstupu musíš prokázat, že na sobě nic nemáš a slíbit, že se budeš chovat podle pravidel. Dokud jsou lidé uvnitř, musí ty pravidla dodržovat. *Vysvětlill mu, přičemž zamluvil jeho přeřeknutí. Po té nehodě toto bylo citlivé téma, ale už si na to dávno zvykl, ale byl rád za přítelovu opatrnost.*
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 12, 2020 23:18:43 GMT 1
*Už od pohledu na ten pár, který přišel k baru, prostě něco vycítil. Mohlo to být špatně, nebo naopak mohl mít pravdu, ale trávil tu s lidmi dlouhé večery, při kterých už dokázal dobře rozeznat, o co se jedná. Někteří si ale tyto věci chtěli nechávat pro sebe, což on chápal, protože pokud by byl on ve vztahu, asi by to také nechtěl v tomhle městě nikomu říkat. Ale byly nezadaný, volný jako pták, jen musel pracovat kolikrát i čtyřikrát až pětkrát týdně dlouhé směny. Jinak ale měl všechnu volnost, jakou by si jen mohl přát, tedy až na dluh, co musí splatit, protože si jak blbec řekl, že chce mít vysoké vzdělání. Ale ovšem, jinak má naprostou svobodu. Jen on a jeho spolubydlící, co někdy přichází domů a páchne jako krev. Ta krev mu ani nevadí, spíše mu vadí, když zapomene umýt nádobí nebo vyprat prádlo. Jeongguk si opravdu nemůže stěžovat. Pokud by mu někdo řekl, že vypadá jako nějaký vůdce Gangu, asi by se začal smát, protože to slýchá povědomě často a začíná se bát o své vlastní bezpečí, ale tak. Lidem stejnak připadají asiati všichni stejní, takže to spíš bere jen jako nějaký skrytý rasismus. Od Skye ovšem ne, ta vypadá, že má víc jak tři mozkové buňky a také je decentní člověk. Stejně jako chlapec, muž? který přišel s ní.* Chápu, někdy je to komplikované. *Líbil se jí však její přístup, a proto se na ni mile usmál a přikývl na její objednávku. Začal pracovat na jejich drincích.* První, prosím nevykejte mi, moje jméno je Jeongguk nebo pro blízké JK. A druhá věc, člověk se naučí zapamatovat, kde co, když kolikrát musí hned několik objednávek najednou. *Pokrčil rameny a doknčil přípravu drinku pro slečnu a hned připravil i pro toho chlapce vedle ní.* Navíc, vypadáte zajímavě. Zajímvějš než ten čtyřicetiletej chlap, co mě tu už dva týdny nabaluje.
|
|
|
Post by Skye Wyler on Jul 12, 2020 23:35:21 GMT 1
*Je naprostá pravda, že kdyby zjistila, že za ní nepřišel, asi by jí to ranilo ať by to odůvodnil jakkoliv. Uměla za sebou zametat stopy velmi dobře a pokud, tak nějaký podřadný hacker by je rozhodně nenašel. Je snad jen jeden člověk, který by dokázal vystopovat její digitální kroky a to byl ten, který jí vše naučil, ale i jemu by to nějakou tu dobu zabralo. Samozřejmě, že mu kolikrát ráda pomohlo, přeci jen to tak bylo bezpečnější pro ně oba. Kdyby musel jít za někým, kdo by nebyl tak dobrý jako ona, mohlo by to špatně dopadnout. Věděla, že jí nechce do něčeho namočit a proto se ho nikdy raději neptala na detaily, ať je chtěla znát sebevíc. Bylo to to nejmenší, co pro něj mohla udělat. Oba moc dobře věděli, co jeden s tím druhým dokáže udělat a proto tahle situace nebyla nejjednodušší ani pro ni. Nejraději by mu byla blíž, ale to už by bylo moc nápadné. Proto se uspokojila s tím, že když si sedli oba k baru, přitiskla svoje kolena na jeho stehna. Alespoň malý dotek, který mohl být snadno omluven nedostatkem místa kolem. Barman, který k nim přistoupil se jí začal zamlouvat, nešťoural v její odpovědi dál i když by snadno mohl a buďme upřímní, netrvalo by dlouho, než by oba přiznali, co mezi nimi je.* Děkuju. *Vděčně se na něj usmála a usrkla si drinku, který před ní položil. Při poznámce o chlapovi, který ho nabaloval se rozhlédla po baru a prstem ukázala na nějakého náhodného, který věkově odpovídal.* Tenhle? Nebudu lhát, ale zdá se, že je to fakt dobrá partie, možná bys neměl tolik odolávat.
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 12, 2020 23:37:25 GMT 1
*Baekhyun se jednoduše uměl velmi dobře přetvařovat, měl sice nevinou a roztomilou tvářičku, jeho myšlenky však už tak nevinné nebyly, kdo by se mu ale divil, když jeho přítel vypadal tak jak vypadal. Oba dva byli poměrně soutěživí, možná právě proto se v něčem neustále předháněli, bylo to však neškodné soutěžení. Baekhyun často řekl, že pokud prohraje, bude pak za „trest“ muset pro Chanyeola něco (víme) udělat, a tak samozřejmě prohrál schválně. Jejich výškový rozdíl ho sice občas štval, ale většinu času ho spíše miloval, cítil se v jeho náručí a celkově v jeho společnosti jaksi bezpečně. Nedokázal daný pocit dostatečně slovy popsat, ale bylo to, jako kdyby ho Felixova přítomnost jaksi uklidňovala a zároveň činila šťastným. Samozřejmě se nechoval s každým jako s ním, když ho poprvé potkal, za prvé, to byl ještě nezadaný a za druhé Chanyeol byl jednoduše člověk, kterého chcete hned při prvním setkání vidět bez trika ať jste kdokoliv. Již mu neodpověděl, jen mu věnoval další ze svých sladkých úsměvů. Jeho pohled na chvíli utkvěl na jejich matching (stejných? idk čeština) prstýnkách, které zdobily jejich dlaně a pousmál se, načež opět zvedl pohled.* Asi máš pravdu. *Přikývl.* Ale pořád je to Black Hollow, kdo ví, co se tady kdy může přihodit. *Od té doby, co se přihodila ona nepříjemná událost se snažil podobným tématům vyhýbat, problém byl však v tom, že většinou vyřkl vše co ho napadlo nahlas bez toho, aniž by nad tím nejdříve zapřemýšlel. Naštěstí se však alespoň dnes stihl zarazit.* Jsem si stoprocentně jistej, že tohle pravidlo už tady někdy někdo porušil. *Pokrčil rameny.* Ale že jsi to ty, budu ti věřit. *Naklonil se k němu a políbil ho. Když jim roztomilý číšník přinesl pití, Baekhyun mu věnoval úsměv, načež skousl brčko mezi zuby a navázal s Felixem oční kontakt. Byli sice na veřejnosti, ale Baekhyun byl Baekhyun, a tak si neodpustil si s brčkem trochu pohrát jazykem, než se doopravdy napil.*
|
|
|
Post by Jiwon Bobby Moreau on Jul 13, 2020 0:23:53 GMT 1
*Jejich vztah měl rozhodně mnoho plusů a převážně mínusů, ale kdyby oba hledali do vztahu někoho perfektního, asi by skončili navždy sami. Musel by přiznat, že mladý chlapec skutečně vypadal jako šéf mafie Draco, upřímně i jeho to napadlo, ale nemusel nad tím ani přemýšlet a ihned to zavrhl jelikož, co by tady asi tak dělal za barem šéf mafie? Velmi nepravděpodobné. Vzhledem k tomu, že Bobby byl jedním z výše postavených lidí v oné mafii, již několikrát se se svým šéfem (?) potkal, a tak skutečně onu podobu viděl. Jeongguk byl rozhodně pohledný mladík, ale zda byla dobrá věc, že vypadal jako šéf mafie, to pravděpodobně asi ne. Zdálo se, že bar byl nyní už dostatečně plný na to, aby si lidé nevšímali toho, co se děje kolem, proto si Bobby dovolil o něco více a položil svou dlaň na její koleno, načež nepatrně pohladil její stehno. Pravděpodobně by to dělat nechtěl, ale tolik ji to dnes slušelo, že si nemohl pomoct. Často vzpomínal na jejich první společnou večeři, poté co vyhrál závod a nyní byl jeden z těch momentů, kdy si na danou událost vzpomněl, a tak se sám pro sebe usmál, než se věnoval opět číšníkovi.* Já jsem Bobby a tohle je Skye. *Představil je nazpět, Skye se samozřejmě mohla představit sama, ale když už říkal své jméno, proč to rovnou neulehčit. Možná by je neměl představovat, ale barman vypadal poměrně neškodně. Choval se mile, a dokonce Bobbyho i celkem pobavil, a tak neviděl důvod proč se zbytečně obávat. Především nevypadal jako někdo, kdo by informaci, že tady byli spolu někde šířil, a i kdyby, dnes tu bylo tolik lidí, že by Bobby ani nemusel dlouho vymýšlet nějakou složitou výmluvu.* To chápu, mně by to s mojí pamětí asi moc nešlo. *Odpověděl pobaveně, načež poděkoval za svůj drink a i on se ohlédl na onoho zmíněného chlapa.* Navíc, jestli to vydržel už dva týdny tak to vypadá, že je alespoň vytrvalej a cílovědomej. Budu se snažit to brát jako kompliment. *Dodal pobavně.*
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 13, 2020 9:03:02 GMT 1
*Mafie a gangy, tohle všechno se mu tady slézalo každý večer a nebylo to ničím výjimečné, naopak příchod někoho normálního, ho více překvapil. Jeongguk se sám setkával se všemi možnými lidmi, ale nikdo z nich se moc o Jeongguka nezajímal. Byl to jen barman, co jim přinášel drinky a udržoval klid a pořádek, když bylo potřeba. Někdy ovšem si ho někdo vyhlídl a začal mu nabízet všechny možné práce. Všechny příliš kruté, aby mu to jeho svědomí dovolilo přijmout. Věděl, že v tomto městě může člověk přežít jedině, pokud je nenápadná šedá myška. Kdokoliv, kdo měl moc velkou moc, toho chtěli lidé zabít a vzít mu všechno. Někdo takový nemohl věřit ani svým nejbližším, protože každý z nich chtěl peníze a míti moc nad ostatními lidmi. Tohle Jeongguk věděl, že nebyla jeho parketa, a proto se vystudoval a začal pracovat na prvním místě, kde mohl být v bezpečí. Na slečnu se usmál, připadala mu milá, ale rozhodně nebyla na tomto místě náhodou, stejně tak její společník.* Hezký jména. *Poznamenal, skoro spíše pro sebe, a když domíchal pití i pro Bobbyho, položil ho před něj. Sám sobě nalil vodu jen a ledem, protože uvnitř, hlavně za barem bylo opravdu někdy vedro. Pokrčil ramena na Bobbyho slova a trochu se usmál nad poznámkou, co řekla Skye.* Dobrá partie? Tenhle děděk nemá ani peníze, jen je starej a úchylnej na mladý naivní kluky. *A to Jeongguk převážně nebyl. Až na některé momenty.* A co vy dva? Co vy děláte v tomhle městě, pokud se můžu ptát. *Samozřejmě nemohl čekat, že mu o sobě řeknou všechno, to jen bláhoví lidé něco takového dělali, ale Jeongguk tyhle informace nikomu dál neříkal. Bylo to jen pro jeho vlastní pobavení.*
|
|
|
Post by Felix Parker on Jul 13, 2020 10:09:57 GMT 1
*Kdykoliv Baekhyun prohrál nějakou jejich sázku, Felix měl pocit, že to bylo schválně. Nebyl to jen pocit, kolikrát to věděl přesně, že Baek naopak sám sobě spíše napomáhal k prohře. Felix sám věděl, že měl nejraději, když mohl Baeka skrýt ve svém náručí. Felixovy přátelé byli všichni nižší než on samotný a tak ani nemyslel, že jednou najde partii, co by byla vyšší. Ačkoliv ho výška nezajímala, byl spokojen, že byl Baek tak drobný. Ale měl tak neskutečnou povahu, která všechny překvapovala. Felix miloval, že nebyl jen černo-bilý, ale také měl své zajímavosti. Takhle se s ním nikdy nenudil. Prstýnky kupoval Felix, něco jako příslib, že budou vždy spolu a od toho dne své slovo dodržel. Skoro by mohl někdo říci. že se chovají už jako, kdyby byli svoji.* Obvykle, pokud se tady něco přihodí, nesou lidé velké následky. Ale není se čeho bát, tady jsou všichni v bezpečí. *Věděl to, protože Yoongi měl docela dobrý vztah s barmanem, ale s kým on neměl. Prý jediný, kdo v místnosti může mít zbraně je právě barman a podle jeho vzrůstu, Felix nepochyboval, že byl nezvládl menší nepokoje i bez nich. (Thirsting over my own postava) Avšak ani Chanyeol by nepotřeboval zbraně, jeho výcvik byl dostačující.* Máš pravdu, lidi jsou pořád jen lidi a sem tam to někdo zkusí. *Baek věděl už hodně o tom v jakém světě tady žili, rozumněk věcem, o kterých by ani bez Felixe nevěděl. Chanyeol vždy byl připraven zasáhnout, kdyby se něco stalo právě jemu, ale nyní byl uvolněný a užíval si výhled před sebou. Což byl velice svůdný Baek, který ho přiváděl k šílenství někdy svými činy. Při polibku se usmál, poté mu úsměv upadl, když sledoval jeho rty a to, co zas Baek předváděl. Tohle dělal snad naschvál, jako kdyby věděl, že Chanyeol bude akorát pak celý večer na tento moment myslet.* Je to brčko, ne lízátko. *Řekl, když pokroutil hlavou a sám se napil svého pití.*
|
|
|
Post by Byun Baekhyun on Jul 13, 2020 11:55:57 GMT 1
*Jednoduše řečeno, Baekhyun si kompenzoval svůj nižší vzrůst svou povahou, když už lidi nedokázal zaujmout vzhledem, zcela jistě to zvládl svým chováním. I jeho přítel se od doby, co se potkali poměrně změnil ze, v některých ohledech, stydlivého chlapce na více otevřeného a sebejistějšího muže. Alespoň s Baekhyunem. Na jeho slova jen přikývl. Felix se v těchto věcech vyznal rozhodně víc než on, a tak neměl důvod mu nevěřit. Byla pravda, že si na dění ve městě už zvykl, i přes to se mezi lidmi nikdy necítil zcela bezpečně. Možná tomu napomáhal fakt, že každý z jeho přátel dělal to, co dělal, avšak na druhou stranu si mohl být Baekhyun jistý, že jeho orgány nikdo neprodá na černém trhu. Snad.* Naštěstí tu ale mám tebe. *Zaculil se. Samozřejmě nechtěl, aby se jeho přítel dostal do nějakého problému a už vůbec ne kvůli němu, ale i tak bylo příjemné mít ho po svém boku. Felix byl velmi schopný a Baekhyun věděl, že kdyby se cokoliv přihodilo, postaral by se o to levou zadní, i přes to ho však nerad v podobných situacích viděl. Dnešek se však zdál být klidný, vypadalo to, že všichni se dobře baví a nikdo neplánuje nikoho zabít, což byl v tomto městě velký úspěch. Od té doby, co se Baekhyun před několika lety přistěhoval se toho moc nezměnilo, mezi ním a Felixem ano, ale co se města týkalo, moc ne. Za poslední dva roky se však s pomocí svého přítele hodně naučil, jak o městě, tak i o tom, jak se ubránit. Problémem však bylo, že i přes to, jak společenský a extrovertní Baekhyun byl, pokud by se mu podobná situace opravdu přihodilo, asi by si na nic z daných věcí ani nevzpomněl. Rozhodl se však alespoň pro dnešek nad takovými věci nepřemýšlet a jen si ho užít, což také právě dělal.* Máš pravdu. *Ušklíbl se, načež položil ruku na jeho stehno a pomalu jí posunul o trochu výš.* Znám lepší lízátko. *Věnoval mu mrknutí, načež se opět napil.* Jimin ani Yoongi tu nejsou. *Zkonstatoval následně, jakoby se jeho čin předtím ani neudál.* Víš jestli přijdou? Jimin mi vždycky tvrdí, že přijde, ale málokdy to fakt udělá.
|
|
|
Post by Skye Wyler on Jul 13, 2020 13:46:57 GMT 1
*Na ten večer si moc dobře pamatovala, vzal je do poměrně luxusní restaurace, zatímco oba byli oblečení spíš do nějakého zapadlého davu. Na ty pohledy obsluhy snad nikdy nezapomene, obzvlášť na ten, když viděli, jak velké dýško jim Bobby dal. Ne opravdu nebyla jedna z těch, co tvrdila, že všichni asiati vypadají stejně, spíš ta podobnost byla opravdu až děsivě velká. A to se se šéfem mafie setkala jen snad jednou osobně a po zbytek času ho viděla jen z dálky. Možná proto jí připadali podobní. Mohla by se na to zeptat Bobbyho, ale až později. Teď by určitě nebylo vhodné do něj strčit loktem a zeptat se, jestli jejich barman vypadá stejně jako šéf. Ne, to by bylo až moc awkward. Při tom, co jí Bobby představil, lehce zamávala prsty na JKho (idk jak to skloňovat) na pozdrav. Loket pak opřela o bar a hlavu vložila do dlaně.* Hmm tak to máš potom pravdu. Škoda ale, vypadal slibně. *Usmála se na Jeongguka a pohrávala si s brčkem ve svém drinku. Musela fakt uznat, že se mu povedl. Někteří barmani to šidili a jiní zas až moc přilepšovali, když se na ně usmála. Takhle to byl ale dokonalý poměr ginu a tonicu.* V tomhle městě? Ale tak různě. Všechno a přitom nic. Se všemi a přitom s nikým. Určitě to znáš. *Snažila se znít fake tajemně a napodobit tak klišé gangstery, kterých bylo jejich město plné.* Dělám do počítačů. *Pokrčila rameny a znovu si usrkla z pití. Víc to rozvádět nemělo cenu. Buď to pochopí a nebo ne. Tak jako tak jí přišlo, že se dál vyptávat nebude. I když to byl barman a bylo to v podstatě jeho prací “bavit” hosty a poslouchat jejich trápení a srdceryvné výjevy, sám si musel uvědomovat, že kdyby mu všichni všechno vyklopili, asi by nebyl dvakrát v bezpečí.*
|
|
|
Post by Roxanne Ruby Hall on Jul 13, 2020 17:00:58 GMT 1
Nestávalo sa to často, ale aj ona mala niekedy voľno, že nemala žiadne zákazky a tak si svoj voľný čas mohla stráviť tak ako len chcela. Celý tento deň nerobila nič čo by stálo za zmienku, strávila ho zavretá v izbe a vylihovala, pričom pozerala na netflixe rôzne filmy a seriály. Skvelo zabitý deň. Podľa nej určite áno. Vedela o dnešnej akcii, ktorá sa konala v jednom bare a trvalo nejaký čas, kým sa rozhodla či tam ide alebo nie. Jej odpoveď bola jasná, pretože už o pár hodín neskôr stála pred barom Commonground, do ktorého bez menšieho zaváhania vstúpila. Do barov veľmi nechodila, nebola až veľký fanúšik, ale keď to bolo treba, jednoducho tam zavítala. Niekedy s tým ale boli problémy, keďže celý svoj život vyzerá vždy na menej rokov, než v skutočnosti má. Preto dúfala, že dnes žiadne narážky počuť nebude, náladu na to naozaj nemá. Ako keby vôbec niekedy na niečo náladu mala. Upraví si tričko, aj keď s ňou nič zlé nebolo, ale to robí neustále, jej menší zvyk. Až vtedy si obzrie miestnosť v ktorej sa nachádza, aby si našla nejaké miesto. Jej oči behajú z jedného človeka na druhého, pričom uvidí aj jednu dosť známu blondínku, ku ktorej sa vráti pohľadom druhýkrát, aby sa uistila, že to je ona. Za ten čas, ktorý v ich životoch ubehol sa dosť zblížili, čo sama Roxy nečakala. Ale život vždy dokáže prekvapiť. Preto si to pomalými krokmi zamieri ku nej, za ten čas čo ide k nej si ju stihla prezrieť. Už len z jedného pohľadu na ňu jej bolo jasné, že tu ani nechce byť a s tou myšlienkou sa posadí oproti nej, bez toho aby sa opýtala či vôbec môže. Na čo. „Vyzeráš ako keby si radšej chcela umrieť, než sedieť tu,“ povie namiesto pozdravu, venuje jej ale mierny úsmev, ktorý ma určený iba pre ňu. „Prišla si sem s niekým urobiť nejaký článok do novín? Pretože nevyzeráš, že si sem prišla lebo musíš,“ poznamená, pričom si hlavu oprie o ruky, s pohľadom stále upretým na ňu. Vie to posúdiť podľa jej oblečenia, ale hlavne z jej správania, pretože naozaj nevyzerá ako niekto, kto sem prišiel z vlastnej vôle, preto tak usudzuje. Ale kto vie, možno sa mýli a Sabine ju vyvedie z omylu.
|
|
|
Post by Jung Hoseok on Jul 13, 2020 19:20:31 GMT 1
Ďalšia akcia, kde Hoseok nesmie chýbať. Je jedno ako veľa práce má, čo sa týka akcií tohto mesta, žiadnu si nenechal ešte ujsť. Nie, že by sa chcel zabávať ako väčšina ľudí, ktorí tam idú, dalo sa povedať, že aj toto bola jeho práca. Vyhľadával si ďalšie obete do svojej zbierky. To ale samozrejme nevedel nikto iný, iba pár jedincov, ktorí pracovali pod ním. Ostatných ľudí nechával v tom, čo si mysleli. Tak či tak mu bolo jedno, čo si o ňom kto myslel, predsa len, názory ostatných ľudí ho vonkoncom nezaujímali. Našlo sa len pár ľudí, ktorí mu boli blízky tak, že ich vypočul, keď mu niečo chceli. Možno nie vždy, ale aj niekedy sa rátalo, no nie? Vystúpi z auta, ktoré aj v momente odíde. Keďže bude piť, tak nemohol prísť tým svojím. Inokedy by mu to bolo jedno, vždy si dával pozor koľko toho vypil, takže šoféroval tak či tak, ale teraz si povedal, že by mohol byť viac zodpovedný. Uvidíme ako dlho mu to vydrží. Rozopne si vrchný gombík od košeli a s jeho každodenným úškrnom na tvári si to vkročí do baru. Bez toho aby sa tam zastavil a prezrel si to, pokračuje vo svojej ceste smerom k baru, kde je vždy jeho miesto. Nikde inde ani nesedí, čo sa jedná barov, najlepšie miesto. Aspoň podľa neho. Prederie sa pomedzi pár ľudí, ktorým nevenuje ani jeden pohľad, než sa konečne zastaví pri barových stoličkách s tým, že sa usadí, to sa ale nestane, keď si neďaleko neho všimne čiernovlásku. Nie, že by sa rozhliadal, chcel sa len uistiť, že nebude pri niekom sedieť a náhodou si ju všimol. A keď tvár nasmerovala jeho smerom, uvidel o koho sa jedná, na čo sa mu pravý kútik zdvihne. Preto spraví pár krokov vedľa a nakoniec sa na stoličku usadí. „Nečakal som, že ťa tu uvidím,“ povie, pričom si ju až teraz poriadne prezrie, aspoň na to čo vidí. „Samozrejme vyzeráš úžasne ako vždy.“ Neodpustí si kompliment na jej osobu, ako by mohol. S Maríou sa poznal, ako by aj nie, keď bol skoro každodenný klient na mieste jej pracoviska. Zo začiatku to bolo len miesto, kde si prišiel odbúrať stres z jeho práce ale nakoniec zistil, že tam chodí len kvôli čiernovláske. Jej prítomnosť bola príjemná, nebude klamať. „Dúfam, že na nikoho nečakáš ale, že si ťa môžem na nejakú tú chvíĺu ukradnúť, Rapunzel.“ Nemohol si odpustiť, naozaj mu s tými vlasmi prišla ako tá dievčina z tej rozprávky. Možno len s tým rozdielom, že María bola oveľa krajšia. To ale nahlas nevyslovil, túto informáciu si nechá len pre seba. Ona to tak či tak určite vie, takže niečo také vlastne ani hovoriť nemusel.
|
|
|
Post by Grant Ward on Jul 13, 2020 19:24:11 GMT 1
*Když ještě chodil k psycholožce v dobách, kdy si tuhle lékařskou péči mohl dovolit a nebydlel ještě v tomhle zkaženým městě, vždy mu radila, aby chodil co nejvíce mezi lid. Prý že mu to pomůže vyrovnat se s tím, co se stalo. Nebude lhát, opravdu to zkoušel, ale některá prostředí prostě nebyla pro něj. Dnes po letech se konečně přemohl. Věděl, že se nemůže dál ubíjet a sedět v temnotě svého malého bytu, ale někdy bylo prostě těžké se donutit vstát z postele (v jeho případě z rozvrzaného gauče) a jít něco dělat. Tahle země se o své veterány zrovna dvakrát hezky nestarala. Co vystoupil ze služby se šeky s podporou neustále zmenšovali a ještě přicházeli čím dál později. Věděl, že se bude muset najít něco stabilnějšího… Nebo alespoň něco, co by mu dobře platilo. S tím, co uměl, se do tohohle města hodil. Bohužel doufal, že ty schopnosti nebude muset už nikdy použít. Armádou byl vycvičen zabíjet, ale za jakou cenu? Mělo vůbec smysl bojovat v cizí zemi za jejich svobodu? Takové myšlenky ho ubíjeli den co den, noc co noc. Dnes však už potřeboval vypnout a trošku otupit smysly. Nemuselo to dopadnout nejlépe, ale v tu chvíli to bylo to nejlepší řešení. Rozhodl se, že půjde do jediného neutrálního baru ve městě. Nechtěl řešit, který gang se zrovna nesnáší s tím druhým a nebo který zas dělá obchody s jiným. Na něco takového neměl žaludek. Proto byl bar Commonground pro něj naprosto ideální, navíc uvnitř nebyla žádná blikavá světla, která by přivodila epilepsii i zdravému člověku, jako bývají v různých klubech. Netrvalo dlouho, než se dostal dovnitř. Měl štěstí, že i přes jeho vysokou a poměrně svalnatou postavu, byl poměrně neviditelný. Nikdo ho neznal a to bylo jeho výhodou. Přistoupil k baru, kde si objednal jen pivo, pro jistotu. Úplně mimo být zase nechtěl.*
|
|
|
Post by Sabine Monroe on Jul 13, 2020 21:27:23 GMT 1
*Sabine sedela s upriameným pohľadom na svoj dnešný cieľ ani len netušila do čoho sa zapojila, keď s týmto všetkým súhlasila. Bolo jej viac než jasné, že ak však splní svoju úlohu tak vyviazne živá a nebude sa musieť s mafiánmi už nikdy v živote stretnúť. Možno si to len myslela. Veď toto mesto bola mafia na mafii a každý koho poznala s nimi už niekedy mal čo si spoločné. Či už bol zapletený v nejakých ich bezhlavých a krvilačných hrách alebo bol jedným z nich. Sabine už za tie roky mala čo to dočinenia s rôznymi ľuďmi z rôznych mafií. Vždy len ticho prihliadala ich krvilačnosti a bez slova plnila ich rozkazy, presne ako dnes, keď si ju najala manželka jedného z mafiánskych pánov. Bolo to smiešne. Toľko ľudí, ktorých by mohla najať a oni si vybrali malé dievča, ktoré sa rýchlo schová v hocijakom dave. Možno aj to bol vždy dôvod ich výberu práve malej blondínky, ktorá pôsobila obyčajne a v dave sa rýchlo strácala. Ponorená do svojich myšlienok si ani len nevšimla hnedovlasé dievča, ktoré si sadlo hneď oproti nej.* Huh? *Nechápavo na ňu vyvalí svoje modré oči pričom sa ešte pozrie či náhodou nestratila svoj cieľ než pobavene pokrúti hlavou a celú svoju pozornosť venuje už len svojej kamarátke, s ktorou sa za tie dva roky zblížila viac než by si kedy myslela, že toho bude s človekom schopná.* Prepáč. Zapozerala som sa. Zdalo sa mi, že vidím niekoho koho poznám. *Zaklame s úsmevom na perách.* Naozaj tu nechcem byť. Je to na mne až tak vidieť? *Podvihne jedno z obočí. Na stoličke, na ktorej sedí sa popraví, aby videla ako na svoj dnešný cieľ tak aj na Roxy, ktorá sedela priamo pred ňou. Nemohla sa tak ľahko prezradiť. Dnes nie. * Prišla som sem pracovne. Máš pravdu. Poprosili ma, aby som o dnešnej akcii napísala do novín. Taktiež chceli, aby som sa zabavila. Ak sa tu niečo pokazí nie je na škodu tu mať niekoho, kto bude hneď na mieste činu. Som tak nejak inkognito, veď to poznáš. *Prezradila pričom to samozrejme bola lož. Stalkovala ako vždy. To však o sebe nemohla prezradiť. Za tie dva roky ju povýšili na šéfredaktorku miestnych novín a tak denno denne písala články o tom čo sa v meste deje. Viac o nej však hnedo vláska naproti nevedela.* A čo ty? Vyzeráš skvelo. Určite si sa sem prišla zabaviť, však?
|
|
|
Post by María Ahn on Jul 13, 2020 21:31:09 GMT 1
*Nestávalo sa, že by María tak dlho sedela v klude a bez hocijakej spoločnosti. Vždy sa s niekým zakecala a prerozprávala tak v bare celú noc. Dnes však len nepozorovane sedela a sledovala svoje okolie. Akoby tým chcela niečo získať. Prebehovala tmavými očami od človeka k človeku až si pomalinky o niektorých ľuďoch tvorila vlastný názor. Nechápte ju zle, nie je taká povrchná ako sa tvári. Skôr tak len chce pôsobiť, aby muži pochopili kde oproti niekomu ako je ona stoja, a že to ona si vyberá s kým sa vyberie na drink. Nikdy to nemohlo byť naopak. Nemohli si vybrať oni ju. Jednoducho to tak v jej teraz už hlave omámenej peniazmi fungovalo hoci ešte pred pár rokmi to bolo úplne, ale úplne inak. Ona musela chodiť a vyberať si ľudí, od ktorých ukradne peniaze. Pri pohľade cez bar si však niečo všimla, nie niečo. Niekoho. Niekoho koho už veľmi dobre poznala a na tvári sa jej hneď usadil jej známy úsmev.* Ja som zas veľmi dobre vedela, že sem dnes zavítaš. *Odpovedala so stálym úsmevom na tvári. Nestávalo sa skoro nikdy, že by niekto ako Hoseok na akcii chýbal, už vôbec nie ak tou akciou bola party.* Aj ty vyzeráš úžasne miláčik. *Pochváli svojho nového spoločníka a s krátkym obliznutím si pier prejde Hoseoka očami od hlavy až po päty. Možno by tak úžasne nevyzerala keby nemala monokel na pravom oku zakrytý tonou make upu, to si však nikto nevšimol a čiernovláska dúfa, že sa tomu tak ani dlho nestane. Hoseok však vyzeral šarmantne. Presne ako vždy, keď ho vidí u seba v práci. Upravený s tou jeho pokojnou, ale nebezpečnou aurou, ktorá v nej vyvolávala všelijaké myšlienky.* Vieš veľmi dobre, že ty si ma môžeš ukradnúť kedy len chceš zlatíčko. *Po svojich slovách sa k svojej spoločnosti mierne nakloní a daruje mu krátky bozk na jeho ľavé líce. S úsmevom sa odtiahne späť. Ten sa však vytratí v moment, keď si María vlastne spomenie, že na verejnosti toľko riskovať nemôže a tak to rýchlo zahovorí.* Rapunzel bola oveľa krajšia. *Možno si práve María ukrivdila avšak s Rapunzel ju spájalo rovnaké. Obe potrebovali vyslobodiť z veže, pretože ich väznil zlý človek. Rapunzel žena, ktorá jej vzala veškerú slobodu a presne tak isto sa cítila aj María pri mužovi, ktorý jej ukradol mladosť a vlastne celý jej život. Nechcela sa však týmito myšlienkami zaoberať a tak upriamila pohľad na výber alkoholu, ktorý v bare bol.* Tak pane, aký alkohol to dnes bude?
|
|