|
|
Post by Im Jaebum on Aug 13, 2018 9:32:31 GMT 1
Jedna z výstředních budov města je zrovna Galerie umění. Budova má několik pater.
Pracovní dny - 9:00 - 21:00 Sobota, Neděle - 10:00 - 15:00
Přízemí: Bar (vnitřní i s letní zahrádkou) 1. patro: Fotografie 2. patro: Malba, Kresba 3. patro: Design a Sochařství
|
|
|
|
Post by Im Jaebum on Aug 13, 2018 10:06:52 GMT 1
Dnes byl pro Jaebuma další z jeho významných dnů - otevření výstavy svého nového fotografického souboru Reflections, kvůli kterého jel na dva měsíce do Švédska. Bylo to celkem těžké, opustit domov na takovou dobu, hlavně své nejbližší přátelé JaeLyn a Hoseoka, ale jeho zážitek byl nepopsatelný. A proto se těšil, až své fotografie bude zase projednou moct publikovat v Galerii města Black Hollow. Vlastně zde vystavoval celkem často, proto dnes necítil žádnou trému, jako když vystavoval poprvé. Ráno se v klidu přichystal a oblékl si tmavou košili, obyčejné kalhoty a vlasy nijak neřešil, jen upravil svůj ranní rozcuch. Výstava sice začínala až v 17:00, avšak on tam chtěl být dřív a dohlédnout na organizaci, a vše kolem toho. Proto do Galerie zamířil už v jednu odpoledne, stejně dnes neměl co jiného dělat. Budovu galerie měl rád, proto mu nevadilo strávit tam den. Výstava se blížila, a lidé začali přicházet. Jaebum měl radost, ze všech lidí, kteří přišli. Pokaždé ho naplnil pocit, že opravdu dělá, to co má rád. Výstava začala, uvaděč uváděl a Jaebum řekl pár slov o fotografiích, a čas utíkal rychleji, než by chtěl. Bylo už asi 8 hodin, většina lidí odešla, někteří ještě přišli, ale celkově už bylo v galerii méně lidí, pouze pár večerních návštěvníků. Jaebum se posadil na schod, který byl vlastně jen výčlenek u zdi, v rohu místnosti a unaveně, ale s úsměvem projížděl očima místnost. Za celou výstavu za ním přišlo několik návštěvníků, a každá jejich slova Jaebumovi jen potvrdila skvělou náladu, kterou celý večer měl. Byl na sebe po dlouhé době zase hrdý. |
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Aug 13, 2018 10:38:45 GMT 1
Jako nájemný vrah Hanbin po umění zrovna dvakrát neprahnul, jako umělec však ano. Měl sice trošku špinavější práci, zajímalo ho však i umění, respektive spíše psaní. Nijak se tomu nevěnoval, ale občas nějaký ten text napsal, uklidňovalo ho to a dělal to rád, prostě takový jeho koníček. Právě to byl důvod proč dnes zamířil na onu výstavu, nabrat inspiraci. Neměl příliš rád místa, kde bylo hodně lidí a celkově příliš hluku, proto se rozhodl zavítat tam až později. Přes den měl stejně ještě nějakou práci, a tak by to tak brzy nestihl, kdyby chtěl. Ráno si oblékl modré děravé džíny, velké bílé tílko a na to si ještě hodil zelenou kostkovanou košili, což měl až do teď. Možná by na takové místo měl být oblečený více společensky, jenže to nebylo nic pro něj, žádný oblek s největší pravděpodobností ani nevlastnil. Autora této výstavy mu nebyl známý, nikdy příliš neřešil, čí díla to jsou, spíše se jen chodil kochat. Prohrábl si své na blond obarvené vlasy, když vcházel do místnosti, která už byla díky bohu poloprázdná. Už jen ona atmosféra na něj působila příjemně, nebyl zrovna romantik ani nic podobného, ale výstavy a podobná místa ho zbavovala stresu, kterého měl až nad hlavu. Nejdříve se jen rozhlédl kolem, celý sál si pomalu prošel, než zamířil k rohu, v němž seděl jakýsi jemu neznámý chlapec. Tedy chlapec, byl pravděpodobně starší než Hanbin, ale také tak mohl jen působit, kdo ví. Postavil se jen kousek od něj, před obraz, jenž se mu líbil ze všech nejvíc, hodlal na něj zírat klidně hodinu, pokud mu díky tomu bude příjemně, proč ne? Netušil kolik je hodin, ani v kolik tato budova vůbec zavírá, ale to bylo asi to poslední, co v tuto chvíli řešil. Konec konců, kdyby jim překážel, vyhodí ho, takže se neměl čeho bát.
|
|
|
|
Post by Im Jaebum on Aug 13, 2018 11:04:04 GMT 1
Lidí ubývalo, a i když za sebou měl Jaebum úspěšný den, už se těšil do postele a na svou chlupatou kamarádku Noru. Všiml si mladíka, který ještě do místnosti vešel. Nedivil se mu, že přišel v později, když bylo v místnosti méně lidí, dalo se zde i lépe dýchat a soustředit se. Onen mladík se postavil nedaleko od něj a měl oči upřené na jednu z jeho fotografií déle, než na ostatní, a stále před ní stál. Jaebum se sám pro sebe usmál. Očima přeletěl z mladíka na fotografii. Byla to jedna z nejklidnějších a nejčistších, které v souboru Jaebum měl, a tak dokázal pochopit, že upoutala jeho pozornost. Chlapec sice nevypadal jako stereotypní milovník umění, spíše jako normální kluk. Většina zbytku lidí už odešla, a Jaebumovi došlo, že mladík si stále prohlíží tu jednu fotografii. "Je uklidňující, že?" Promluvil po chvíli do ticha, které v galerii panovalo, a zvedl se. Přistoupil blíže k němu, ale stále tak aby nenarušoval nějakou jeho diskrétní zónu, protože to Jaebum respektoval. Založil si ruce na hrudi a svůj pohled posunul od chlapce na fotografii. |
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Aug 13, 2018 12:38:23 GMT 1
I když hodně lidí na jednom místě nebylo nic příjemného, bylo hezké vidět, že se tolik lidí o něco takového zajímá. Na tož v tomto městě, Hanbin by nikdy neřekl, že je tady tolik nadšenců do umění. Bylo možné, že se lidi chodili koukat, i když je to nezajímalo, třeba jen tak nebo pro občerstvení zdarma. To by ho upřímně ani tolik nepřekvapilo. Byla pravda, že i on byl po dnešním dnu značně unavený, ale byl zvyklý příliš nespat, a tak mu nevadilo poflakovat se ještě kolem. Možná bylo poněkud neslušné přijít, když všichni ostatní už odcházeli, ale komu na tom záleželo. Nikdo netvrdil, že by se už zavíralo, a tak měl Hanbin čisté svědomí. Fotografie byla skutečně uklidňující. Nebyla ničím přeplácaná a ještě k tomu hezky vyfocená, prosté v dobrém slova smyslu. Fotograf onen moment zachytil opravdu přesně. Hanbin se nijak nesnažil na ostatní lidi zapůsobit, jeho šatník nebyl příliš obsáhlý, stejně jako jeho peněženka, a tak se prostě oblékal do toho, co se mu lilbilo. Na rozdíl od ostatních, on měl tkaničku místo pásku, ne aby dodal svému outfitu šmrnc. Věnoval pohled chlapci, který si stoupl vedle něj a přikývl. “To je.” Nebyl zrovna dvakrát výřečný, ale pak se na chlapce vedle sebe otočil ještě jednou. “Ty jsi ten fotograf?” Pozvedl obočí. Vypadal tak. Nebylo to myšleno nijak zle, jen jeho vzhled ladil s fotkami na stěnách.
|
|
|
|
Post by Im Jaebum on Sept 9, 2018 14:04:50 GMT 1
Na jeho rtech sice úsměv nehrál, ale jeho oči byly po úspěšném dni plné radosti. Sice byl unavený, ale z dnešku měl opravdu skvělý pocit. Když se mladík zeptal, jestli to on je fotograf, pouze přikývl a chvíli ještě tiše stál, čelem k fotografii. “Jsem Jaebum.” Promluvil po chvíli ticha a mladíkovi věnoval pouze krátký pohled, než se podíval do místnosti. “Překvapuje mě, že se tolik lidí z Black Hollow přišlo podívat na výstavu fotografií.” Prohodil a založil si ruce na hrudi. Název města trochu zvýraznil, i když to ani nebylo třeba, jelikož to je město plné kriminálníků od zlodějů ve večerkách po vrahy, násilníky, a kdo ví co ještě horšího. Tiše si povzdechl a prohlédl si ho. Vypadal jako celkem normální kluk, líbilo se mu, že se vzhledově lišil od ostatních, kteří dnes na výstavu přišli - všichni vypadali přísně a uhlazeně. Měl pocit, že ho už někdy v Galerii umění zahlédl, ale nevěděl, jestli se zeptat nebo ne. Sám do galerie rád často chodil, pokud tedy nefotil, nehlídal něčího mazlíčka, necestoval, nebo netrávil čas s přáteli, tak byl neustále v galerii. “Ale tebe už jsem tu někdy viděl, ne?” Nadzvedl obočí a zase si ho prohlédl. |
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Sept 16, 2018 11:54:38 GMT 1
První věc, které si na chlapci, který se postavil vedle něj všiml, byly dvě pihy nad jeho levým (myslím) okem. Bylo to zajímavé a Hanbina to zaujalo, takhle symetricky většina lidí pihy neměla. Bylo znát, že se smál očima a vzhledem k tomu, že tohoto chlapce těšil cizí úspěch, udělalo mu radost i to, jak byl chlapec vedle něj nadšený. Normálně by mu to bylo pravděpodobně jedno, ale někdo, kdo takhle fotil si to zasloužil. „Hanbin.“ Odpověděl jen. Nepředstavoval se často, ale nyní mu to přišlo vhodné, navíc tento fotograf nevypadal vůbec škodně. I on se rozhlédl. „Asi jsou všichni ve skrytu duše umělci.“ Ušklíbl se nad tím, jelikož to byla asi tak ta poslední možná varianta. I vrazi mohli mít zálibu v umění, například Hanbin, ale většinou to nebylo moc pravděpodobné. Kupodivu tady možná ještě žilo spoustu normálních lidí. Nijak se na výstavu nestrojil, to že to byla výstava ještě neznamenalo, že Hanbin přijde v obleku. Vlastně oblek ani nevlastnil a kupovat si nehodlal, dokud to nebude nezbytně nutné. I jemu se zamlouval chlapec vedle něj, působil klidně, vyřazovala z něj příjemná aura. Jen na jeho otázku přikývl. „Chodím sem docela často, ale tvoje výstava je zatím rozhodně jedna z těch nejlepších.“ Ne, že by mu chtěl lichotit, skutečně si to myslel a měl potřebu mu to sdělit.
|
|
