|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 18, 2020 10:57:38 GMT 1
Konečně už ne v tak špatné části města. Je to byt s velkým otevřeným prostorem, který se dřívě používal jako skladiště na, no uhm, zajímavé věci. Díky tomu byl zlevněn a nyní v něm žijí Hanbin a Jeongguk, jakž takž v souladu. you get the vibes bishes, velký okna, otevřený prostor, mega moc random věcí všude (malý art studio pro Jeongguka) and two hot boys. wow (sounds like porno vibes)
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 18, 2020 12:03:36 GMT 1
*Jeongguk se vracel zvenčí, v každé ruce držel jednu tašku s nákupem a při vchodu do jejich baráku, si musel tašky přehodit jen na jednu ruku, aby mohl vylovit klíče z kapsy a otevřít. Podařilo se mu projít hlavním vchodem i malou uličkou, než se přesunul k výtahu. Jindy by těch pár pater vyšel pěšky, ale s nákupem se mu nechtělo. Po dlouhé směně si Jeongguk přál jen si dopřát dobré jídlo a lehnout si na pár hodin do postele. Teď i vypadal, jako by z postele přímo vylezl. Jeho vlasy mu neposlušně vyčuhovaly do všech stran a měl na sobě volné černé triko s dlouhými rukávy a černé kalhoty. (Ty, co ty chceš.) Konečně se výtah zastavil v posledním patře a Jeongguk rychlým krokem došel až ke dveřím na konci chodby. Ani netušil, jestli jeho spolubydlící byl doma, obvykle se zjevil a pak zas zmizel. Někdy vypadal, jako by ho přejel vlak, ale Jeongguk to moc neřešil, dokud oba platili nájem a sem tam Hanbin i něco uklidil. Naopak, když Hanbin neuklízel, to byl Jeongguk víc naštvaný, než když před dveřmi byly krvavé stopy. Byl rád, že alespoň dnes před dveřmi ale žádné stopy neviděl a klíčemi si odemkl a vešel dovnitř. Rovnou čarou přešel až do části bytu, kterou by někteří nazývali kuchyně, Jeongguk by řekl, že je to spíše takový snack bar, jelikož oba velmi málo vařili. A když už, bylo to něco jednoduchého. Položil tašky na pult a začal z nich vyndavat všechen nákup. Nebyla to úplná pohroma, vlastně se tam i našly věci, které by normální fungující dospělí lidé koupili. To a plus k tomu asi tři balení Reese's Puffs a Oreo's O's. Jeongguk bere svou snídani vždy velmi vážně, proto pořád jí jen cereálie nebo vajíčka. Pouklidil polovinu nákupu, než se porozhlédl po bytě. Měl pocit, že není sám, ale zároveň svého spolubydlícího nikde neviděl. Zas by si nepřál, aby na něj odněkud vybafl a Jeongguk by mu skoro, ale omylem, dal pěstí.* Hanbine? *Zvolal hlasitěji a čekal, jestli přijde nějaká odezva.*
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 18, 2020 12:54:28 GMT 1
*Hanbin nikdy netrávil příliš času doma, buď pracoval, dalo by se říci, nebo se poflakoval různě po městě. Většinu času mu však zabrala spíše práce. S Jeonggukem se nepotkávali příliš často, vzhledem k tomu, že Hanbin plnil své úkoly spíše v noci, přes den spal, avšak od té doby, co jeho spolubydlící začal pracovat v baru se potkávali častěji. Dnes, jako téměř každý jiný den musel někoho zabít. Hanbin se občas divil, kolik lidí tady ještě žije, když skoro každý den zemře několik lidí. Domů přišel jen chvíli před Jeonggukem, narozdíl od něj však bez nákupu, spíše s něčím trochu jiným. Každopádně, vzhledem k tomu, že si jeho spolubydlící často stěžoval na nepořádek, očistil si boty od krve ještě před tím, než vstoupil do baráku. Jeongguk to sice neviděl, ale kdyby ano, rozhodně by musel uznat, že to je pokrok. Upřímně, Hanbin zezačátku často přemýšlel, proč nešel bydlet raději sám, bylo by to kvůli tomu, co dělal rozhodně lepší, ale zdálo se, že jeho spolubydlící s tím žádný problém nemá, a tak si padli do oka poměrně rychle. Navíc, co bylo pro Hanbina rozhodně plusem byl fakt, že mladší chlapec rád uklízel, tedy možná ne rád, ale chtěl mít čisto, a tak se o to často postaral. Kdyby bydlel sám, pravděpodobně by jeho byt byl plný poházeného krvavého oblečení, což neznělo moc slibně. Svého spolubydlícího samozřejmě slyšel, jakmile vešel, chtěl se však nejdříve převléknout do čistého trika, než to však stihl, Jeongguk už a něj volal. A tak na židli ve svém pokoji alespoň odhodil bundu, načež zamířil do kuchyně. Nechtěl Jeongguka vylekat, a tak se chtěl nejdříve převléct, ale zavolal si ho sám, takže smůla. Měl na sobě jen obyčejné roztrhané džíny a bílou košili (tu roušku má asi taky), která však byla poměrně umazaná od krve. Hanbin věděl, že brát si bílou košili nebyl dobrý nápad, ale doufal, že se ještě stihne vrátit domů aby se převlékl, než půjde nejmenovaného člověka zabít. No, jak bylo asi zřejmé, nestihl to, a tak jeho oblíbená košile skončí s největší pravděpodobností v koši. Vešel do kuchyně a pozvedl obočí.* Tys nakoupil? Myslel jsem, že je teď řada na mně. *Pronesl, načež si vzal jedno jablko, do kterého se zakousl a posadil se na barovou židličku. (Je tam? i hope so)* Díky bohu, málem jsem umřel hlady.
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 18, 2020 13:29:54 GMT 1
*Poprvé, když Jeongguk potkal Hanbina, zdálo se, že Hanbin neměl ani chuť se s Jeonggukem bavit, ale zvláštně se zvládli domluvit na společném bydlení. Jeongguk se zrovna přistěhoval a potřeboval nějaké místo pro sebe, jelikož dům, ve kterém dříve bydlela jeho rodina, už byl dávno prodán. A takhle online přes Craiglist potkal Hanbina. A co jiného měl čekat, když hledal spolubydlícího na Craiglistu, samozřejmě, že bude nějaký podivín. V tomto případě, nájemný vrah či co. Jeongguk tomu moc pozornost ani nevěnoval, dokud se Hanbin choval k němu normálně a nebyl jedním z jeho obětí. Nepočítal s tím, že by se něco takového někdy stalo, jelikož proč by byl zrovna on terčem? Přijel jsem po šesti letech, jeho rodina byla rodina pracujících poctivých lidí, co se drželi dále od problémů a on byl jen prostě nevýznamný kluk, co chtěl zas poznat město, ve kterém vyrůstal. Dříve žil v jedné z bohatší čtvrtí se svou adoptivní rodinou a teď žil jako všichni, navíc poznával město úplně jinak. Zvláštně ho to nijak ani nerozhodilo, prostě jen pokrčil rameny a řekl si, že to dává smysl. Konečně se v bytě ozvaly nějaké zvuky a to kroky. Otočil se tím směrem a viděl svého spolubydlícího, v zakrvácené košili a jen dlouze vydechl. Typické.* Jo, protože jinak bys to zas udělal někdy v neděli. Pak mi to dáš někdy. *Řekl bezstarostně, o peníze na jídlo se Jeongguk opravdu nestrachoval, navíc to nebylo příliš drahé. A obvykle alespoň koupil něco pořádného, když nakupoval Hanbin, to se mohl zbláznit. Tolik rámenů ještě v životě neviděl.* A ten člověk dneska definitivně umřel, když máš na košili tak půlku krve z jejich těla. Ještě, že jsem koupil ten přípravek na odstraňování krve a koukl se na ten Youtube tutoriál. *Zakroutil hlavou nad tím vším a zbytek věcí uklidil do lednice a skříněk. Vzal si jednu z čistých misek a nasypal do ní rovnou otevřené cereále, zalil mlíkem a s velkou lžící si sedl na stoličku vedle taky.* Co práce? Vypadá to dnes úspěšně, jako vždycky.
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 18, 2020 13:55:09 GMT 1
*Zezačátku mu Hanbin tvrdil, že pracuje v krematoriu, ale jakmile si byli bližší a byl si jistý, že mu může věřit, řekl mu, co skutečně dělá. Jeongguka to kupodivu příliš nepohoršilo, pravděpodobně to bylo tím, že ani nečekal, že by někdo v tomhle městě dělal něco normálního. Hanbin byl jen rád, že nepatří k někomu z mafie, pak by totiž bylo dost možné, že by ho musel zabít a platit celý nájem sám.* Měl jsem v plánu tam zajít zítra. *Odporoval mu.* Možná. *A možná taky ne. S největší pravděpodobností by na to zapomněl, jako obvykle. Upřímně, byl opravdu rád, že Jeongguka takové věci nenaštvaly a nechtěl například aby měl každý svou půlku lednice nebo tak podobně. To by Hanbin dost brzo skutečně zůstal jen u rámenů k čemuž už nyní neměl moc daleko. Kdo ho však mohl vinit, když člověk neměl čas ani chuť vařit, ramen byl tou nejlepší možností.* No nekecej? Bál jsem se, že tu košili budu muset vyhodit, je to moje oblíbená. *Pozvedl koutek úst. Hanbin se nikdy příliš neusmíval, většinou to byl jen takový úšklebek, i ten však viděl člověk na jeho tváři vzácně.* Občas mě fakt štve kolik krve má člověk v těle, musím kvůli tomu utrácet tolik peněz za oblečení. *Sledoval ho, jak uklízí věci do poliček a jen tiše jedl svoje jablko. Na jeho následnou otázku jen přikývl.* Jo, celkem to šlo. Bylo to kupodivu rychlejší než obvykle, proto jsem tady tak brzo. *Brzo asi nebylo vhodné slovo pro tuto hodinu, ale vzhledem k tomu, že normálně se vracel až o několik hodin později to bylo značně dřív.* Co u tebe? Nebyla dneska nějaká ta akce? *O podobných věcech neměl příliš přehled, většinou se neúčastnil akcí, kde bylo mnoho lidí, pokud nemusel. Občas se mu to ale hodilo, rozhodně však ne v baru, ve kterém pracoval jeho spolubydlící, za prvé, protože tam to nebylo docela možné a za druhé, i kdyby bylo, Jeongguk by ho pak donutil to tam po sobě uklidit. Toho měl dost už doma, nepotřeboval večer trávit ještě vytíráním podlahy v baru.*
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 18, 2020 14:13:39 GMT 1
*Upřímně tomu i pár týdnů věřil, že jeho spolubydlící pracuje v krematoriu, ale poté se to zdálo trochu zvláštní a nelogické, ale nedomáhal se žádné pravdy či vysvětlení. Každý měl své starosti, a proto se mu do toho Jeongguk nikdy necpal.* Jo zítra? To je mi náhoda. *Pozvedl obočí falešným překvapením, zítra by na to zapomněl stejně jako den poté a poté. Hanbin ještě dodal, že "možná" a Jeongguk přikývl. To už znělo více jako on. Fakt byl, že Jeonggukovi opravdu nevadilo, pokud musel jít nakoupit, nebo něco udělat za něj, dokuk se na tom nějak dohodnou. Neuměl si ani představit, jak by Hanbin žil, kdyby Jeongguk pravidelně nenakupoval ovoce a zeleninu. Nebyl žádný skvělý kuchačř, ale zvládl kolikrát uvařit rýži s nějakou restovanou zeleninou a masem, co nechával poté v lednici i pro Hanbina.* Fakt. Někdo v práci mi o tom minule povídal, tak jsem se zeptal, odkud to maj a rovnou mi poslali i asi tři videa. *Pokrčil rameny, jako by toto byla normální konverzace, co člověk vede denně. On se naopak na Hanbina usmíval často, měl to už jako zvyk, že se prostě usmál i jen při příchodu domů, když ho viděl.* Proč nenosíš nějakou plastovou zástěru nebo tak? Nebo rovnou celej ochranej oblek. *Trochu si z něj dělal srandu, ale upřímně ho tohle už párkrát napadlo.* Myslím, že je fakt špatný, jak normálně se o tomhle bavíme. *Ale necítil se tak, prostě mu to celé bylo celkem jedno, dokud se to netýkalo přesně Jeongguka. Spokojeně jedl své cereálie a koukal ven z velkých oken na město, které doslova nikdy nespí.* Mhm. Přišlo šílený množství lidí, že se divím, že mi neupadly ruce. Míchal jsem pořád drinky, teda až na moment, když jsem potkal celkem zajímavý lidi. Ten kluk je prý rapper, hustý co? *Podíval se na něj s lehce vykulenýma očima, aby znázornil, jak ho to samotného překvapilo, a potom položil lžíci do prázdné misky.*
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 18, 2020 14:44:38 GMT 1
*Nad jeho slovy jen protočil očima, no tak párkrát zapomněl, stane se.* Hele, poslední dobou celkem uklízím, tak buď ticho. Jo a dneska jsem si vyčistil boty ještě, než jsem se vrátil domů, takže bys měl být pyšnej. *Tito chlapci vedli skutečně zajímavé konverzace, kdyby je někdo slyšel, asi by je oba rovnou poslal do blázince. Pravdou bylo, že mladší chlapec se o něj občas skutečně staral jako máma, za což byl Hanbin vděčný, i když by to nahlas nikdy nepřiznal. I on něco občas uvařil, ani v tom nebyl nějak špatný, jednoduše se mu většinou prostě jen nechtělo.* Občas jsem fakt rád, že pracuješ tam co pracuješ, informace od lidí jsou často lepší než Google. *Odpověděl upřímně.* Ale trochu mě děsí o čem možným se s nima bavíš. *Věděl sice, že by neprozradil, kdo Hanbin je a co dělá, pravděpodobně se o něm nikdy ani nezmínil, i tak bylo však divně, že se o takových věcech lidé baví v baru. Přiznejme si, ale že v Black Hollow to byla jedna z těch normálnějších věcí. Svůj výraz nikdy nemyslel zle, prostě jen nebyl usměvavý člověk. Občas ho až zarazilo, jak často se Jeongguk usmíval, na druhou stranu byl ale rád, že je šťastný. Občas mu úsměv dokonce i opětoval nebo se o to alespoň vynasnažil, když měl opravdu dobrou náladu. Stočil k němu pohled a pozvedl obočí ve stylu – to myslíš vážně.* Je vidět, že hodně koukáš na filmy, nejsem Dexter. *Odpověděl pobaveně.* Jednou jsem to zkoušel, ale trvá hrozně dlouho, než se do toho nasoukáš i vysoukáš, navíc i to bych pravděpodobně musel kupovat dost často. To už radši budu v příjemným oblečení a připlatím si za prací prostředky. *Na jeho další slova pobaveně přikývl.* Myslím si, že nás omlouvá místo kde žijeme. O čem jiným se máme bavit, když tu jsou neustále akorát samý vraždy. *Ani jemu to nebylo nepříjemné, když už to dělal, proč by se o tom nemohl koneckonců i bavit.* Rapper? *Pozvedl překvapeně obočí.* Netušil jsem, že něčím takovým se tady dá uživit. Možná bych to měl taky zkusit. *Ohryzek od jablka zahodil do koše, načež vstal a natočil si vodu do skleničky ze které se následně napil.*
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 18, 2020 15:02:07 GMT 1
*Tohle byl ten Hanbin, ka terého byl zvyklý. Neustále protáčel oči a vždy měl, co říct zpátky, když ho s něčím Jeongguk napomenul.* Jo, všiml jsem si, že celkem uklízíš. No vidíš, mám ty za to dát zlatou hvězdičku jako ve školce? *Pokroutil hlavou, ještě by chtěl, aby mu děkoval za to, že za sebou nenechával stopy krve. Ale možná by za to i měl být vděčný, dřív to fakt bylo horší. Oba měli nějaká nevyřčená pravidla, což i znamenalo, že pokud jeden vařil, nechal jídlo i pro druhého, aby neplýtvali moc jídlem. Hanbin se možná mohl zdát, že byl trochu takový gremlin, ale vždy mu poděkoval, což Jeonggukovi stačilo.* Taky si říkám, že je to dobrý. Tolik věcí, co tam každej den zjistím. *Někdy dobrý a někdy špatný. Raději na ty špatné zapomínal, zas aby byl nasáklý informace o všech v tomto městě, o mafiích a jejich plánehc, to se nehodilo. Byl by poté ve velmi špatné pozici, proto se o tom s lidmi nebavil, obvykle se bavil o něčem "normálním".* Tebe to děsí? Málem jsem se posral, když mi týpek úplně ožralej vyprávěl o svým životě. *Ještě při vzpomínce na jeho slova, se otřesl hrůzou a radši to na to zas zapomněl. Pro něj Hanbin byl prostě jeden z těch, co prostě vždy měl takový neutrální výraz. A pokud se usmál, Jeongguk byl fakt rád. Když Hanbin pozvedl obočí, Jeongguk měl chuť dát ruce vzhůru, že se vzdává. Však o tom nic nevěděl, tak prostě ho napadlo tohle.* V těch filmech to vypadá docela užitečně... *Poznamenal už tišeji Jeongguk. Uchechtl se, když slyšel, že už to ale Hanbin dávno zkoušel.* Vsadím se, že v tom vypadáš jak velkej kondom. *Rychle řekl, než se na něj zářivě usmál a přikývl. Jasně, naprosto tomu rozuměl. (Rozhodně ne, vůbec.)* A že to říkáš ty. *Vždyť Hanbin sám byl ten, který tyto vraždy prováděl. Jeongguk ho za to ale nikdy neodsuzoval, ani teď jeho hlas nezněl soudivě, spíše jen pobaven tou ironií situace.* Jo, rapper. *Zdůraznil to slovo, aby věděl, že myslel opravdovéhon rappera a zvedl se, aby mohl dát misku a lžíci do myčky a z lednice si vytáhl studenou vodu.* Počkej jako, to mi tady říkáš, že ty umíš rappovat, ale ještě ani jednou si se mnou nešel na karaoke?
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 18, 2020 15:54:12 GMT 1
*Oba už si na sebe tak nějak zvykli, upřímně, nebylo to ani moc těžké, Hanbin si nemohl přát lepšího spolubydlícího. Jeongguk byl sice občas příliš ukecaný a neodpustil si ty své přihlouplé poznámky, ale tak nějak to k němu patřilo, stejně jako k Hanbinovi jeho neutrální výraz.* Radši bych za to dostal zlatou cihlu. *Odpověděl zcela vážně. Následně se však i on ušklíbl a poplácal chlapce vedle sebe po rameni. Rozhodně by musel uznat, že bydlet s ním ze začátku nebylo nic jednoduchého, ale každý má svá negativa a dokonce i Hanbin se snažil ta svá zlepšit, což se mu kupodivu poslední dobou celkem dařilo. Věděl o sobě, že není ideálním spolubydlícím, ale na druhou stranu rozhodně byl alespoň tichý a nevodil si domu žádné jednorázovky.* Je mi to jasný, vždycky mi o tom vyprávíš nejmíň hodinu. *Odpověděl naoko otráveně, ale oba věděli, že ho to ve skutečnosti často pobavilo. Přeci jen bylo lepší bavit se o tom, co dělal v práci Jeongguk než naopak.* Jak se můžeš málem posrat z něčeho takovýho, když s tebou bydlí nájemnej vrah? *Optal se pobaveně.* Co ty víš, třeba si mě jeden z těch tvejch zákazníků jednou najme a bude s tebou konec. *Samozřejmě to myslel ze srandy, což bylo zřejmé, ale bylo vtipné dělat si z něj občas takhle srandu. Hlavní pro ně bylo, že i přes jejich rozdílné povahy si spolu rozuměli.* Je to k hovnu. *Ujistil ho Hanbin.* Je v tom akorát vedro a pořád to stupidně šustí. *Byla to pravda, ten obleček Hanbina otravoval ještě víc než onen polomrtvý člověk, který mu to neulehčoval.* Ty teda umíš zalichotit, divým se, že ještě nikoho nemáš. *Pronesl ironicky a opět nad jeho slovy protočil očima.* Já po sobě alespoň uklízím, většinou to někdo zjistí až po delší době. *Komické, že mu nedělalo problém zbavovat se mrtvých těl, ale uklidit vlastní pokoj pro něj byl problém. Byla sice pravda, že většina vražd ve městě byla jeho zásluha, ale pokud by s tím přestal, nahradil by ho někdo jiný, takže to bylo ve finále jedno.* Kolik ti je? 12? Tos nikdy v životě nepotkal žádnýho rappera nebo co? Žiješ v Americe, každej druhej je tady rapper. *Bylo vtipné z jak malých věcí dokázal mít mladší chlapec radost. Hanbin byl pravým opakem, jen málo co ho dokázalo skutečně potěšit.* Nic takovýho jsem neřekl, ale asi každej kluk to někdy zkoušel nebo snad ne? *Opět pozvedl obočí, načež přešel ke gauči na který si sedl.* Už jsem ti říkal snad milionkrát, že s tebou na žádný blbý karaoke nikdy nepůjdu, ještě jednou se mě zeptáš a narvu ti ten mikrofon do krku. Jsi asi jedinej v tomhle městě kdo tam chodí, divím se, že to ještě nezkrachovalo.
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 18, 2020 16:17:33 GMT 1
*Jeonggukovi opravdu někdy pusa jela, jako kdyby nemluvil týdny, což byl naprostý opak pravdy. V práci se každý den s někým zakecával, někdy si tím i pomohl k většímu spropitnému a někdy, no, někdy si tím spíše pomohl k tomu, aby přišel o zákazníka. Jemu to nevadilo, znamenalo to méně práce pro něj.* Au. Ty seš docela masochista, viď? *Nemohl říct, že by tím byl překvapen. Někdo, kdo zabíjel za peníze a neměl s tím v podstatě žádný problém, nebo o něm nemluvil, tak nejspíše trochu takový musel být. Jeongguk zvládl hodně, ale raději by se sám střelil do nohy, než aby zabil člověka. Jemu něco takového prostě nikdy nepůjde, protože vyrůstal zcela jinak, než jeho spolubydlící.* Nestěžuj si, jsem jedinej člověk, co je ochotný se s tebou bavit. *Netušil, jestli jeho slova byla pravda. Hanbin mohl mít tunu přátel, o kterých nic Jeongguk nevěděl, ale tuto poznámku si nemohl odpustit. Jejich celý vztah byl založený na podobných poznámkách, pošťuchováním a skoro nikdy se nebrali vážně.* To je ale něco jinýho, ty nevypadáš tak děsivě jako on. Vlastně máš celkem sympatickej obličej. *Pokrčil rameny, jeho vysvětlení mu dávalo smysl. Hanbin opravdu na něj nepůsobil nijak děsivě a hrůzně, naopak si ho velmi jednoduše oblíbil. Ačkoliv to byl trochu nepořádný člověk.* Pokud umřu tvou rukou, tak ať. *Dramaticky mu odpověděl a přikývl, jako že má jeho souhlas. Uvnitř ale doufal, že kdyby někdy dostal takovou nabídku, možná by se nad ním přeci jen Hanbin slitoval. Zároveň také doufal, že něco takového ho nikdy čekat nebude. Upřímně ho zajímalo, jestli někdo ochrané obleky používá, protože se to zatím zdálo podle Hanbinových slov celkem nepraktické.* Mhm, jak jsem řekl. *Prostě takový velký přerostlý kondom, z toho by se teprve Jeongguk počůral smíchy. Nejspíš by si to i musel vyfotit a navždy nechat, kdyby někdy chtěl na Hanbina něco mít.* Máš pravdu, jdi si o mně postěžovat svý imaginární přítelkyni, nebo příteli. *Neodsuzoval by ani jedno, ale v tomto ohledu o Hanbinovi nic nevěděl. A Hanbin na tom nejspíše byl stejně.* Dokonce 13. Sorry, ale tohle je prý pravý rapper. Chápeš, ne? Ty soundcloud rappeři jsou sračky. *Prostě ho to nadchlo, když mu o tom Bobby v baru řekl, tak se s tím o to chtěl s Hanbinem podělit. Chvíli se na něj díval, když mu Hanbin "vyhrožoval" a neustále se na něj usmíval, jako by ho ta slova úplně minula. Také si šel sednout na gauč k němu a položil vodu na malý stolek.* Hmm, deepthroat, ten já mám rád. *Poznamenal a podíval se přímo Hanbinovi do očí, načež se zašeklebil a pokračoval, jako by nic neřekl.* Jsem jejich nejlepší zákazník, divil by ses. Maj tam i moji fotku už. *Tohle byla pravda, na zdi tam visela fotka Jeongguka s mikrofonem v ruce a vedle něj stál majitel karaoke. Jeongguk si opravdu dělal zvláštní přátele.*
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 18, 2020 21:22:15 GMT 1
*Hanbin nebyl příliš upovídaný člověk, ale s Jeonggukem neměl příliš na vybranou, pokud by mu nic neodpovídal, mluvil by mladší chlapec ještě dvakrát tolik. Někdy se sám sebe ptal, jak je vůbec možné, že toho má jedna osoba tolik co říct, ale ať už to bylo čímkoliv, evidentně to možné bylo. Nad jeho slovy si jen hlasitě povzdechl, ale raději už mu na to nic neodpovídal. Bůh ví, co by ten chlapec ještě vymyslel. Nehledě na to, že ho Hanbin nevinně poplácal po zádech, příště mu dá alespoň pořádnou ránu, když už má tyhle kecy. Samozřejmě, že zabíjení lidí nebyla žádná sranda, nebyl psychopat, takže si to logicky neužíval, ale co měl dělat? Když už v tom byl dobrý, proč toho nevyužít. Ze začátku to ani pro něj nebylo snadné, ne ani tak, protože by k nim choval lítost, spíše ze začátku občas panikařil. Jednou ho dokonce jedna z obětí málem bodla nožem, ale postupně se Hanbin zlepšoval a zlepšoval a nyní už mu šlo vše skutečně velmi dobře. Měl své taktiky.* To mám teda ale štěstí, zajímalo by mě, co tak hroznýho jsem v minulým životě udělal, že mě Bůh teď tak trestá. *Jeongguk neměl zcela pravdu, Hanbin měl pár přátel, ale nebylo jich mnoho, nebylo by to bezpečného jak pro ně, tak i pro něj. Byl však spíše tišší introvertnější člověk, a tak ho to ani příliš netrápilo. Věděl ale, že to tak nemyslel, a i kdyby, bylo by mu to jedno.* To je snad poprvý, cos mi řekl něco hezkýho, to si snad zapíšu. *Odpověděl pobaveně na jeho slova. Byla to pravdu, Hanbin vypadal na první pohled jako zcela obyčejný člověk. Opět nad jeho slovy pokroutil hlavou.* Ani nevíš, jak ty lidi zabíjím. *Nikdy nad tím vlastně ani nepřemýšlel, co by dělal, kdyby si ho někdo najal, aby zabil svého spolubydlícího. Upřímně, i když se to možná na první pohled nezdálo, velmi si ho oblíbil. Pravděpodobně by nabídku přijal, jen aby dal Jeonggukovi vědět, kdyby se totiž dostal do rukou někomu jinému, ten už by tak shovívavý nebyl. Na začátku jejich přátelství by to asi klidně udělal, nyní už ne. Nevěděl o něm sice příliš, ale věděl že Jeongguk neudělal ve svém životě nic natolik špatného, za co by si zasloužil smrt. Ani si nechtěl představovat, jak na něm podle něj vypadá ten obleček a už rozhodně by ho nenechal si ho v tom vyfotit, nikdy ho v tom neuvidí.* Možná zabíjím lidi, ale rozhodně nejsem tak zlej, abych nudil svého imaginárního partnera řečma o tobě. *Ironicky se na něj usmál a opět se napil vody, načež svojí skleničku také položil na stolek před nimi.* No tak to jsem na něj zvědavej, až ho uslyšíš tak dej vědět. Jen se do něj hlavně nezamiluj, ty třináctko. *Odpověděl upřímně. Bylo mu to celkem jedno, ale pokud to mladšímu chlapci dělalo radost, rád si to poslechne.* Chceš abych se poblil? Protože jestli jo, tak se ti to daří. *Zakroutil nad ním pobaveně hlavou.* To mě vůbec nepřekvapuje, seš jedinej, kdo je ochotnej tam utratit tolik peněz.
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 19, 2020 11:15:02 GMT 1
*Jeonggukovi nezáleželo na tom, jestli někdo byl upovídaný nebo ne. Hlavní bylo, že on měl vždy o čem povídat a potřeboval se prostě každý den vypovídat. Proto mu práce v baru vyhovovala a pokud nebyl dost vykecaný ze své směny, obvykle to schytal první člověk, kterého poté potkal. Tenhle člověk byl skoro vždycky Hanbin. Jeongguk věděl, že Hanbin určitě nemiloval svou práci, protože by si užíval pohled na to, jak se někdo naposledy nadechuje. Nemyslel by si o svém spolubydlícím, že by byl takovým člověkem. Po jeho slovech se Jeongguk podíval na Hanbina, skoro uraženě. Korejci, nebo většina asiatů, věděla, že tohle byla opravdu vážná urážka, ačkoliv ji nebral vážně.* Hroznýho? Musel jsi zachránit celou vesnici, že mě tu teď máš! Nelži, měl bys bejt rád. *Pokroutil neuvěřivě hlavou a měl chuť ho za to praštit, ale rozmyslel si to pro vlastní dobro. Jeongguk byl ten, kdo byl rád, že měl Hanbina. Po jeho příjezdu zpět se už s moc lidmi neznal, takhle měl alespoň vždy jednoho člověka, se kterým se mohl bavit na zahnání nudy, ačkoliv většinou Hanbin spal zrovna, když Jeongguk měl nejvíce energie nebo nálady si povídat.* To není pravda, někdy si o tobě hezký věci myslim, jen tvoje chyba, že to nevíš. *Pokrčil rameny.* Hlavně, že tys o mně v životě snad neřekl nic, jen že moc mluvím. *Vytknul mu a otočil k němu hlavu a povytáhl obočí, jako by snad od něj čekal, že by ho teď napadlo deset hezkých věcí, co by o Jeonggukovi řekl. Sám Jeongguk by deset nezvládl říct, ale to by bylo moc vážné a hlavně o jeho vlastních nedostatků sebevědomí.* Ani bych to vědět nechtěl. *Tohle myslel vážně, nechtěl to vědět. Upřímně by se mu z toho možná udělalo špatně, nebo by to změnilo jeho pohled na chlapce, ačkoliv to bylo méně pravděpodobné. Prostě by raději o tom nic nevěděl. Jeongguk se snažil předstírat, že vlastně žil jen v nějakém nereálném světě, kde všechno vlastně nebylo tak strašné. Zasažen Hanbinovými dalšími slovy, si položil ruku na hruď a pokroutil poraženě hlavou.* Tohle bolelo. Myslím, že mám v hrudi díru, jak jsi mi tím právě vytrhl srdce a podupal ho. Já bych o tobě svýmu imaginárnímu partnerovi říkal. *Nesouhlasně kroutil hlavou, zas to byly však jen hrané drahoty. Jeongguka člověk často nemohl brát úplně vážně.* Ti pak pošlu. A ne, smůla. Vypadá, že už má nabrnklou tu holku. A není to můj typ, vypadá, že má až moc problémů. Takový věci řešit nechci. Svejch mám dost. *Znovu pokroutil hlavou, ačkoliv slova vůbec nemyslel vážně. Možná jen to s tou holkou, Skye, ale to také byla jen domněnka. Hlavně Jeongguka vztahy minulé či budoucí, opravdu nezajímaly.* Nebuď dramatickej. *Ale nemohl si pomoci a vítězně se na něj usmál. Pokud by hráli nějakou hru, tak by teď Jeongguk měl blízko k výhře.* Prakticky jim to tam celý platím já, nájem- všechno. Ale mohl bys i to, udělat taky něco dobrýho.
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 19, 2020 13:16:21 GMT 1
*Musel se opravdu snažit, aby se jeho slovům nesmál. Ach Jungkook byl skutečně chlapec, který nedokázal chvíli mlčet.* Tak ještě štěstí, že za tenhle život žádnou odměnu nedostanu. *Odpověděl pobaveně, avšak upřímně. Pokud byl tento život vrah, rozhodně se mu v příštím životě příliš nepoštěstí. I kdyby ho praštil, Hanbin by se pravděpodobně nebránil, občas posiloval, ale rozhodně teď neměl energii na to prát se s Jeonggukem, který by ho s těmi svými pažemi stejně přepral. Hanbin byl nejupovídanější, když byl opilý, ale to se většinou snažil chodit domů co nejpozději, aby svého spolubydlícího vůbec nepotkal. Nestávalo se to příliš často, ale většinou už když se opil, skončil doma u někoho jiného. Přeci jen to byl ještě mladý chlapec a měl svoje potřeby, rozhodně však nehodlal brát nikoho k sobě domů, to by pak poslouchal ještě měsíc.* Dobře, sorry, naučím se číst myšlenky. *Odpověděl sarkasticky.* Nezírej na mě tak, pochválím tě pokaždý když nakoupíš. *Odpověděl, jako by to snad byla ta nejhezčí poklona jakou by mu mohl dát.* Navíc, to že hodně mluvíš nad vším ostatním převažuje, takže je to tvoje vina. Nedokážu se soustředit na tvoje klady, když pořád něco meleš. *I když mu to neřekl, rozhodně si myslel, že má mladší chlapec spoustu kladů. Rozhodně byl pohledný, milý a přátelský, bohužel, Hanbin nebyl zrovna někdo, kdo by jen tak skládal komplimenty, nikdy ho to nikdo nenaučil a upřímně, ani to příliš nepotřeboval.* Líbí se mi tvoje tetování. *Dodal, načež si odkašlal. Skutečně divné takhle pokládat komplimenty, ale pokud ho to alespoň na chvíli umlčí, proč ne. Navíc, byla to pravda, jeho tetování se mu skutečně líbila, on sám jich měl několik a dokázal je ocenit i u ostatních.* Neboj se, nechám si to pro sebe. *Bavili se o všem možném, ale toto mu opravdu neměl v plánu říkat. Jeongguk sice věděl, co dělal, ale druhá věc byla, aby věděl, jak to vše dělal. Pravděpodobně by na něj zcela změnil svůj názor. Nad jeho slovy protočil očima.* Nemyslím si, že by ho to potěšilo. *Jeho chování už radši ani nekomentoval.* Jestli čekáš na někoho bez problémů, tak to by ses měl asi přestěhovat, tady nikoho takovýho rozhodně nenajdeš. *Pokrčil rameny.* Je mi to jasný. Dělám něco dobrýho, vsadím se, že nikdo nekupuje tolik instantních nudlí jako já. *Odporoval.*
|
|
|
Post by Jeon Jeongguk on Jul 19, 2020 16:13:12 GMT 1
Tu už si dostal. *Poznamenal ještě nakonec a tuto debatu už raději nechal za nimi. Bylo jasné, že to byly jen hloupé slovní hrátky, který urazí druhého víc. Jeonggukovi to příliš nevadilo, ale neměl v plánu ho někdy doopravdy urážet. Na to se až moc cenil vlastního života. Pravda byla, že Jeongguk viditelně posiloval více a měl více svalů na těle, takže pokud by se prali, nejspíše by ho přepral. Ještě ani nezažil opilého Hanbina, ale ten nezažil opilého Jeongguka. S jeho prací v baru pil méně, než dříve. Chuť na alkohol ho trochu přešla, obzvláště, pokud další den následovala zas práce.* Divím se, že ses to ještě nenaučil, taková primitivní věc. *Nesouhlasně nad ním pokroutil hlavou, měl by se za sebe stydět.* To neplatí, to mi jen děkuješ, protože neumřeš hlady a tvoje tělo si zas konečně může dát nějaké normální jídlo a ne rámen. *S tímto rozhodně nesouhlasil, ačkoliv mu často říkal, jak skvělý byl, protože zas přinesl nákup. To Jeongguk už přece dávno věděl. Neubránil se smíchu, když mu vytkl, že kvůli jeho výřečnosti ho nenapadalo, co by na Jeonggukovi bylo dobrého. Proto, aby mu to ulehčil, na moment úplně zmkl a jen se na něj díval s očekáváním v očích. Jeho samotného při pohledu na Hanbina napadlo hned pár věcí, co by mohl pochválit. V tváři byl sympatický, rozhodně atraktivní a nebylo divu, pokud sbíral čísla holek i chlapců. Sice byl trochu chladnější, ale Jeongguk to bral jako malé plus. Každý měl rád něco trochu tajuplného. Nakonec se zasmál nad tím, co si Hanbin vybral. Vyhnrul si rukáv svého trika, aby se podíval na potetovanou ruku a slabě se usmál.* Díky. Aspoň něco. Mně tvoje taky. *Asi kdokoliv by dokázal vycítit tu trochu trapnou atmosféru mezi nimi, které se Jeongguk okamžitě chtěl zbavit. Ještě aby Hanbin začal mluvit o všech způsobech, jakými zabíjel lidi. Takovou konverzaci by Jeongguk dlouho nevydržel, na něco by se vymluvil a zmizel by někde v bytě. Což bylo někdy skoro nemožné.* A to jsem se sem zrovna přistěhoval. Stejně je lepší být singl, užívat si života, jak jen chci, dokud zas nebudu muset být zodpovědný. *Nad tou představou nyní znechuceně svraštil obočí, radši bude bez závazků.* To ale je možná i pravda! Určitě jim děláš zisk měsíce! *Přikývl na jeho slova a zas se natáhl pro vodu, aby dopil zbytek, co ještě byl ve flašce a poté sebou zas plácl na gauč. Skoro měl chuť na místě usnout.* Měl by sis jít sundat tu košili a vyprat. Ten prací prostředek na to je v poličce nad pračkou i s intrukcemi.
|
|
|
Post by Kim Hanbin on Jul 20, 2020 0:39:13 GMT 1
*Upřímně, když už spolu žili, rozhodně chtěl někdy vidět opilého Jungkooka. Možná mu někdy nabídne aby se spolu opili, avšak jen možná, protože bůh ví, co by měl pak jeho spolubydlící za nápady.* To je možná pravda, ale je to taky kompliment. *Odpověděl. Následně bylo chvíli ticho, což bylo skutečně zvláštní a Hanbin chtěl se svojí odpovědí počkat trochu déle, aby si to mohl pořádně vychutnat. Mohl by na něm mnoho věcí, které by se daly pochválit, ale vybral si tu, která ho skutečně zaujala nejvíce.* Brzdi ty draku. *Odpověděl pobaveně, když si vyhrnul rukáv. Vzhledem k tomu, že spolu už nějakou tu dobu bydleli, měl možnost vidět ho bez trička, nikdy si však jeho tetování příliš neprohlížel, teď měl možnost.* Máš toho dost? Má to všechno nějakej význam? *Skutečně ho to zajímalo, protože každé jeho tetování nějaké mělo. Neměl jich sice tolik jako Jeongguk, počet však dle něj nic neznamenal.* Neříkej aspoň něco, to zní jako kdybych tě fakt nikdy za nic nepochválil. *Určitě mu už někdy řekl nějakou lichotky. Nebo snad ne? Naštěstí mezi nimi nikdy příliš trapných chvilek nenastalo, možná ze začátku, když spolu začali bydlet, avšak brzy tuto fázi překonali. Rozhodně nechtěl mluvit o své práci, stačilo mu, co sám viděl, netoužil po tom to následně ještě s někým rozebírat.* Teď mluvíš jako třináctiletá holka, se kterou se rozešel první přítel. *Odpověděl pobaveně. On sám měl však stejný názor. Možná to bylo tím, že byl mladý, ale prozatím po žádném vztahu příliš netoužil. Komu by se taky chtělo vysvětlovat, proč je skoro každou noc něčím zaměstnaný? Nikdo by mu asi nevěřil, i kdyby si vymyslel sebe lepší výmluvu. Navíc, takhle alespoň nemusel nikomu lhát.* Taky si myslím. Kdyby tam bylo něco jako zákazník měsíce, mám to v kapse. Ale mám pocit, že ta prodavačka má na mě zálusk, občas mi dává slevu. *Odpověděl pobaveně. Alespoň nějaký dobrý skutek konal, když už nic jiného.* No vidíš, málem bych na to zapomněl. *Vstal z gauče, sebral svou skleničku i Jungkookovu prázdnou láhev, kterou vyhodil a skleničku položil do dřezu, načež zamířil do koupelny.* Děkuju za ten prací prostředek, pak ti za to dám peníze. *Ujistil ho ještě, načež zamířil do koupelny, přičemž už si začal rozepínat až příliš špinavou košili.*
|
|