|
|
Post by Admin on Jun 17, 2018 10:24:04 GMT 1
Nonstop Bar Neon je pod vlastnictvím mafie Draco. Zde vás bez průkazu nepustí.   |
|
|
|
Post by María Ahn on Jun 20, 2018 21:26:08 GMT 1
*S buchnutím dverí Michelle opúšťala svoj byt. Nebol to jej byt, dobre bol, ale keby nebolo Clinta tak by nebol. Myslela si, že má ten chlap aspoň toľko guráže, že pôjde za ňou, ale nestalo sa tak. Michelle si len v hlave zopakovala prečo je taká naivná a myslí si, že to s ním bude niekedy iné. Nebude a pokým Clint neumrie je k nemu Michelle pripútaná a závisí od neho celý jej život a hlavne jej budúcnosť. Je ako jeho bábika, pretože ísť proti nemu je samo o sebe samovražda a ona to veľmi dobre vie. Neboli ani partneri to skôr táto černovláska nevedela ako sa z tohto celého vypliesť, pretože keď sa to všetko začalo bola príliš mladá a chudobná na to, aby povedala nie. S týmito myšlienkami pokračovala aj po tmavej ulici mesta. Mala na sebe čierne tielko, rifle a potom jej čiernu koženku. Samozrejme so sebou vláčila aj pištoľ ako vždy. Nemohla si dovoliť to, že by sa náhodou niečo stalo a ona by nebola pripravená. Možno to urobila z trucu a možno nie, ale vliezla do baru, ktorý poznala ako vlastníctvo mafie Draco. Bola v ohrození tak či tak, pretože ona patrila pod niekoho úplne iného. Verila však v to, že dnes večer alebo potom neskôr v noci sa nič nestane a ona sa dostane domov bezpečne tak ako sa sem dostala. Vstúpila pod ružové neónové svetla, ktoré žiarili z veľkého nápisu priamo nad ňou. Aziatovi, ktorý stál priamo pred ňou, podala svoj preukaz. Po pár sekundách ako si ju premeriaval tak jej preukaz podal a kývol jej nech ide dnu. Hneď ako vošla sa prezrela po bare. Nebol ani plný ani prázdny no aj tak cítila všetky tie pohľady ľudí na sebe hoci to tak asi vôbec nebolo. Svoje čierne vlasy, ktoré jej siahajú až po pás si zopla do vysokého copu a hneď po tomto sa prešla až k baru. Chvíľu trvalo kým si ju vyšší aziat všimol.* Dám si najsilnejší drink, ktorý servírujete. *S týmito slovami na bar položila peniaze a sadla si kúsok od baru, aby mala na všetko a všetkých výhľad.*
|
|
|
|
Post by Natalia Nat Rousselle on Jun 20, 2018 21:56:45 GMT 1
S každou vteřinou, kterou dnes strávila za svým stolem v práci, v té debilní práci, kde si hrála na nějakou účetní, si připadala o deset kroků dál od jejího normálního cíle. Opakovala si to skoro pořád ve své hlavě, musela najít skulinu, nebo si ji vytvořit, ale všichni byli tak opatrní. Dohánělo jí to k šílenství, ačkoliv jí její tým říkal, ať pracuje pomalu a soustředí se na malé věci, ona chtěla tu největší možnou obět. Jenže od toho měla ještě přespříliš daleko. Seděla ve svém bytu s počítačem položeným na nohách, kde pročítala nové reporty, když ji napadlo, že nemělo cenu pořád čekat, než přijde někdo za ní, musela ona za nimi. Převlékla se do černých džínů ze svých teplákových šortek a nechala si na sobě o pár čísel větší světle modrou košili, kterou si vepředu zastrčila za kalhoty, alespoň trochu se snažila vypadat nějak. Neměla přitahovat pozornost, to si musela říkat každé ráno, když se oblékala do těch nudných oblečků, které musely ženy v její práci nosit. Rozhodla se jet raději autem, díky čemuž měla i čas se tak nějak uvolnit do rytmu různých písní. Na červené, už jen pár ulic od baru, se dala do plné session of body rolls, než jí došlo, že promeškala zelenou. Znovu se rozjela a s přibližující značkou baru Neon, se jí v žaludku usazoval nepříjemný pocit. Nic to přeci nebylo, říkala si pro své vlastní uklidnění, kdyžn už od zaparkovaného auta pomalu šla ulicí ke vchodu. Průkaz jim ukázala už s mírným úsměvem na tváři, bylo neuvěřitelné, jak někdy uměla zakrývat svou nervozitu. První čeho si všimla, bylo to množství lidí a silný nádech alkoholu ve vzduchu. Při cestě k baru skenovala své okolí a připomínala si, kdo byl kdo, pokud tu někdo stál za řeč. Moc brzy už se jí ale ptal barman, co by si ráda dala a ona chvíli přemýšlela. "Cokoliv dostatečně silnýho, abych si to mohla koupit jen párkrát a víc pak už neutrácet." Popsala mu jednoduše a s kývnutím se šla usadit do místa, odkud měla skvělý výhled na většinu celého baru, přičemž si až teprve všimla konečně někoho, kdo neměl, no, šikmé oči. Seděla kousek od ní a Nat na ni musela hledět, protože se ji snažila k někomu přiřadit, avšak marně.
|
|
|
|
Post by María Ahn on Jun 20, 2018 22:35:48 GMT 1
*Alkohol jej prešiel cez orgány tráviacej sústavy a ona nad tým musela trochu pokrčiť nos, pretože ten namiešaný drink nebol až taký dobrý ako očakávala. Dal sa vypiť, ale nebol práve najchutnejší. Ak ju chceli otráviť tak k tomu už moc ďaleko nemali. Zamľaskala a pohár položila na stôl pričom hneď na to venovala barmanovi úsmev akoby to čo jej práve prešlo žalúdkom bola naozaj veľká výhra. S povzdychom sa zahľadela do farebnej tekutiny. Tmavé oči doslova poskakovali medzi pohárom a verejnosťou. Ako plynuli minúty začalo ju iritovať ako sa barom prechádzajú šikmooké tváre a všetci dávali pozornosť len jej, lebo ako sa jej zdalo, bol jediná, ktorá vyzerala na rozdiel od nich inak a nemala roztiahnuté oči na pol tváre. Áno to bolo rasistické, ale je to proste to čo teraz Michelle behá hlavou. Nie je síce rasistka, ale určitým spôsobom má averziu voči aziatom. Je ich všade veľa, sú čudní, ale ich jedlo jej chutí. Musela sa sama pozastaviť nad tým, o čom vlastne premýšľa, ale z jednej strany to aspoň nebol Clint, kto jej zamestnával myšlienky. Na chvíľku aj pozrela na mobil, aby si bola istá či ju ten zbabelec naozaj nehľadá. No nemala ani jedno jediné upozornenie, žiadny zmeškaný hovor nič. Idiot. Nakrčila nos a odpila si z farebnej gebuzíny, ktorú mala pred sebou. Alkohol sa jej dostával do tela síce pomaly, ale isto a dnes nemala v pláne vrátiť sa triezva. Mobil opäť schovala a tentokrát si povedala, že sa tým už zaťažovať nebude. Dnes to bude len ona a alkohol. Alebo aj nie? Zdvihla pohľad keď na sebe znovu zacítila cudzí pohľad. So zdvihnutým obočím si premerala dievča, ktorá sedelo o pár stolov ďalej presne oproti nej. Michelle zdvihla pohár a rozhodla sa urobiť zásadný krok. Prešla k stolu kde sedela neznáma. Predsa len bola jediná bez šikmých očí. Pohár priam buchla o stôl a nahla sa ku žene tmavšej pleti. Chvíľu na ňu zahľadene a tak trochu nahnevane pozerala až sa nakoniec odtiahla a trochu natiahla kútiky k úsmevu čo sa jej skoro vôbec nepodobalo, ale dneskajšok bol iný ako aj ona.* Robím si srandu. Máš voľno? *Ukázala na stoličku vedľa, ktorej stála.*
|
|
|
|
Post by Natalia Nat Rousselle on Jun 21, 2018 20:10:01 GMT 1
Neřekla by, že byla zklamaná z toho, co jí barman přinesl za co dala nesmyslnou sumu peněz, ale neviděla žádný důvod, proč by se s ním o tom měla hádat. Nebylo to asi on, kdo vymyslel, že by měli lidé platit tolik. Nechala své oči poskakovat z jedné tváře na druhou, některé z nich rozeznávala, ale někteří byli jen těmi, co si hráli ve stínech. Přála si dlouho, aby se jednou právě dostala k nim, jenže tu byl problém, neměla úplně v sobě žádnou krev z Asie. Věděla, že to byla celkem neúspěšná mise, pokud by tam neproklouzla jiným způsobem. Jenže ta alternativa se jí nelíbila ještě více, dokonce to z ní dostalo reakci, že sebou jemně zatřásla. Byla schopna toho udělat mnoho, ale kde byla ta čára? Kde končila její oddanost práci a začínal její vlastní život? Možná nakonec ten drink nebyl tak špatný, dobře se v něm utápěly její myšlenky, které bezcílně stejně jen prolétávaly její myslí a odpoutávaly pozornost od toho, co by měla dělat. Dovolila si se dívat na dívku déle, zvláště, když věnovala pozornost svému telefonu. Byla jiná, samozřejmě, že byla, ale celkově její presence křičela, že na ní bylo něco odlišného. Když ji ona přichytala, jak si ji prohlíží, Nat se rychle rozhodla, že místo toho, aby sklonila zrak, bude pokračovat. Neočekávala, že by se k ní druhá dívka, spíše žena, přiblížila a musela opravdu silně ovládat své reakce, aby z ní nebylo nijak poznat, že ji i trochu vylekala. Okamžitě, co se ale usmála, Nat se cítila lépe. Cítila úlevu. "Jo, rozhodně mám." Odpověděla jí s vlastním úsměvem rostoucím na jejích rtech. "Omlouvám se, že jsem zírala, jen, obvykle tu moc lidí jako my člověk nevidí." Opravdu, byly jediné dvě tmavé pleti v celém baru, což hrálo jí do karet. "Těžkej den?" Zeptala se po chvíli, nevěděla sama proč, ale z toho, jak ji pozorovala, nějak to vycítila.
|
|
|
|
Post by María Ahn on Jun 21, 2018 21:00:47 GMT 1
*Bola rada snáď už len za to, že neznáma na tom bola rovnako ako ona. Obe boli iné rasy a nezapadali do tohto kolektívu. Michelle sa tu necítila moc komfortne a to netreba spomínať ani ten fakt, že je na území úplne iného gangu, lebo je to dosť absúrdne. Platilo však jedno pravidlo. Gangy môžu byť na svojich územiach pokým sa nevyvolá nejaká hádka alebo na seba proste jednoducho nezaútočia. A ona bola rozumná. Nikdy sa nepúšťala do niečoho čo videla ako nebezpečenstvo. Nebála sa, to nie, skôr nechcela vyvolať konflikt, ktorý by bol už navždy pripísaný k jej menu. Dodržiavať pravidlá bolo na ňu až príliš ľahké. S pohľadom ešte stále upreným na ženu oproti sebe si sadla na voľné miesto.* Sama som prekvapená, že v tom nie som jediná. *Už bez úsmevu pokrčila ramenami a rozhliadla sa po bare. Márne nikto bez šikmých očí tu okrem nej a spolusediacej nebol. Vrátila sa pohľadom oproti sebe a nad jej ďalšou otázkou nakrčila nos a potom si len potichu povzdychla. Pokiaľ žijete život ako ona každý jeden z vašich dní je ťažký. Jeden je viac a druhý menej. Stále si musíte dávať pozor, ľudia vás dostávajú do sračiek a je podstatné, aby ste sa do nich vlastne nedostali vy sami. Mala niekedy deň, ktorý mal aj svetlú stránku? Pravdepodobne nie, pretože si nevedela na ani jeden z nich spomenúť.* Povedzme, že je jeden z tých náročnejších. *Odpovedala po chvíľke ticha, ktoré nastalo kým si v hlave vyberala tú správnu odpoveď. * Čo ťa sem vlastne privádza? *Pozdvihla jedno obočie a podrobne sledovala jej mimiku. Vzápätí však pozdvihla svoj drink a opäť dovolila alkoholu, aby sa dostával do jej krvi.*
|
|
|
|
Post by Natalia Nat Rousselle on Jun 26, 2018 21:00:22 GMT 1
Nat věděla do čeho šla, když se rozhodla jít právě do tohoto baru, ale stejně si na to nemohla zvyknout. Připadala si jako, když byla ve škole. Vždy byla skoro jediná ze své třídy tmavší plěti, protože její rodiče věřili, že by měla chodit do lepších škol. Vzdělání mohl být lepší, kolektiv sám o sobě nikdy nebyl. Neočekávala by žádnou hádku, či nějaký hloupý souboj gangů, ale její tým jí pořád nutil brát sebou zbraň, pokud to bylo možné. Obvykle ji měla právě vzadu v džínech, což bylo nepříjemné, když někdy seděla, ale do úzkách džín ji neměla úplně kam jinam dát. "Musím říci to samé, ale jsem mile překvapena," oproti ní, Nat se usmívala jemně na příchozí ženu. Natalia měla v posledních dnech sotva nějakou jinou konverzaci krom s lidmi z její práce, té falešné. A prostě byla upřímně ráda, že možná před sebou měla možnost konečně vést do určité míry normální debatu s někým. Krom toho, že byla ve městě plného gangů. "Hm, asi vím, nebo spíše nevím, ale taky mám dnes takový náročnější den," Nemohla tušit, čím si procházela slečna, se kterou teď vedla takovou nevinnou debatu, ale vypadala tak, že ten drink potřebovala. Skoro stejně jako Nat. "Stres, asi. Tohle místo sice nebyla nejlepší volba, ale někdy dělám věci, kterých vím, že budu litovat." To bylo upřímné, Nat byla pod takovým stresem. Každý den se obávala, že by někdo přišel na celé toto divadélko a prostě ji odpráskl, i když věděla, že zatím neudělala žádné chyby. Musela se také napít ze své sklenky, ale místo jen malého ochutnání, to raději do sebe celé kopla. "Jsem Natalia, ale klidně mi říkej Nat." Po chvíli se rozhodla podat dívce svou ruku a jen tiše doufala, že ji přijme a ušetří Nat nějaké ztrapnění.
|
|
|
|
Post by María Ahn on Jun 26, 2018 21:28:48 GMT 1
*Len prikývla. Michelle nebola nikdy moc na konverzácie a už vôbec nemala rada stretnutia s náhodnými cudzími ľuďmi. Bola svojim spôsobom samotárska avšak aj keď si ľudia mysleli, že je veľmi tichá a hanbí sa tak to vôbec nebola pravda. Predsa len keď sa na to pozrieme z druhej strany tak Michelle bola členkou jednoho z vplyvných gangov mesta a nejak sa tam predsa dostať musela a keby bola šedá myška v rohu asi by to ani moc nefungovalo.* Keby tých náročnejších dní nebolo v poslednej dobe viac tak by som sa tu neplánovala dnes opiť, však že. *Viac sa nad touto poznámkou usmiala sama pre seba. Bola ešte moc mladá, keď sa do toho všetkého zaplietla a keď si to uvedomila bolo už moc neskoro na to, aby z toho všetkého mohla vycúvať. Deň za dňom bol pre ňu naozaj horší a horší a ona už celkom nevedela čo by ju uspokojilo viac než alkohol, na ktorý sa rozhodla dnes minúť celý obnos peňazí, ktorý mala pri sebe.* Ja som tých vecí urobila už veľa. Ver mi. Nechala som si na palec pravej nohy vytetovať prasiatko. Ale to je asi ešte tá najmenej blbá vec som kedy urobila. *Priznala sa a tak nejak sa stále čudovala nad tým ako vedela komunikovať keď sa jej chcelo a hlavne keď v sebe mala ten spomínaný alkohol. Keď už sme pritom, rovnako ako dievča oproti nej aj ona sa do seba kopla všetko čo zostalo v jej pohári. Pokrčila nad tým nosom a pár krát po sebe zamľaskala z nechuti voči chuti alkoholu. Už dlho nepila a bolo to aj vidieť a tiež to tak cítila, pretože vždy keď dlho nepije, nie len, že sa po pár pohárikoch pomaly váľa pod stolom tak isto sa z nej stáva extrovert. Dnes si však toho veľa dovoliť nemôže. Hlavne keď si čo i len spomenie kde sa vlastne nachádza.* Michelle. *Povedala avšak ešte chvíľku váhala čo má spraviť. Nenávidela dotyky. Nenávidela ich. Ruku Natalie chytila len na chvíľku aj to jej s ňou len rýchlo potriasla.* Dobre Nat, nemám špeciálnu prezývku takže zostaneme pri Michelle. *Žmurkla na ňu avšak jej tvár bola stále kamenná. Už sa ani nepokúšala o ten jej krivý úsmev. Už neprichádzal. Už na ňu bolo dosť to, že vôbec prehovorila pár viet v priebehu pár minút.* Neviem čo piješ, ale pozývam. Na zoznámenie. *Rukou mávla na čašníka a prstami mu naznačila, že chce dva krát to čo mali pred chvíľkou než to skončilo v ich žalúdkoch. Jediné čo potrebovali je, aby sa to v nich aj udržalo.*
|
|
|
|
Post by Natalia Nat Rousselle on Jul 2, 2018 12:10:16 GMT 1
*Plán dnešních událostí byl ještě ve hvězdách, ale Natalia byla spokojená s tím, že měla možnost se zde setkat s někým jiným než členy gangů Draco. Nebylo to ani tak, že by jí vadilo na nich něco specifického, pokud přehlídne že jsou všichni členy mafie a jejím úkolem by bylo se jich zbavit, spíše jí jen byli nepříjemní. Často se s nimi někde setkávala, nejvíce v noci, když procházela město a hledala nové stopy, nové škvíry a vždy to nekončilo zrovna příjemně. Natalia neměla být někým, kdo by se uměl bránit, takže musela kolikrát čekat, než přijela policie a zachránila ji z pár těch nepříjemných situací. Nikdy to nebylo nic vážného, ale nepříjemné to bylo vždycky. "Tak snad brzy jich zas bude míň," Nat odpověděla a doufala, že její slova budou platit i pro ní. Kdyby měla zapíjet stres, nejspíše by touto dobou byla alkoholička ve velmi špatném stavu, ale místo toho se jen chodila s někým rvát do posilovny, kde se zbavila obvykle velké části svých frustrací, ale nikdy to nebylo dost. "Prasátko na palci?" Překvapeně se nad tím pousmála, nevěděla proč ani. Měla na svém talíří vlastní dávku špatných rozhodnutí, nemuseli ani být ovlivněné alkoholem, někdy Nat prostě dělala věci, které už od úplného začátku zněly, že skončí s její rukou na jejím čele a nevěřícným výrazem. Obsah její skleničky nebyl o nic lepší, na to jak se barman tvářil, že jí podával snad zlatý grál, ale přežila to. Dnes opravdu pila jen aby se opila, ne aby si užila ten pílivý pocit v jejím krku. Jméno Michelle nijak nezní povědomě, proto si Nat oddechla. Poprvé si přála, aby nemusela být v nějakém styku s někým přílíš nebezpečným, až moc toužila po normální konverzaci. "Dobře, Michelle se mi líbí." Přikývla na její slova a ruku zas stáhla zpět ke svému tělu, tou druhou si nevědomky pohrávala s prázdnou skleničkou. "Tak na seznámení." Nemohl si pomoci, chtěla se znovu usmát, ale místo toho jen otočila hlavu stranou a dlouze vydechla. Příchozí pití do sebe zas velmi rychle hodila, neplánovala pít hodiny a čekat, než to pořádně přebere přes její mysl, chtěla se opít rychle a vypadalo, že stejně na tom byla její společnice. "Tobě nevadí chodit na tyhle místa? Kde je skoro zaručený, že se něco stane?"
|
|
|
|
Post by María Ahn on Jul 2, 2018 14:59:24 GMT 1
''Budem v to dúfať s tebou.'' odpovedala jej s niečím čo vyzeralo skoro ako úsmev na jej tvári. Nebola si istá či tých náročnejších dní ubudne alebo nie, v každom prípade sa v to aspoň snažila veriť a tak nejak aj dúfala, že toto všetko veľmi rýchlo skončí. Aj keď kto to mohol vedieť, že? Michelle mala už teraz zimomriavky z nadchádzajúceho večera v sídle Serpent, ktorá sa tam chystala. Stať sa mohlo aj tam niečo zlé a ona sama nevedela čo má od toho očakávať. Ich šéf to bral možno až moc na ľahkú váhu, čo sa naopak Michelle vôbec nepáčilo. ''Prasiatko na palci.'' prikývla ešte raz na to čo sama povedala. Teraz by toto rozhodnutie pravdepodobne nezmenila, pretože to prasiatko je vážne zlaté a ona sa vždy usmeje keď sa pozrie na svoju nohu, ale niečo čo by zmenila tu určite je. Takých vecí má vo svojom živote veľa. Nejde len o tetovanie. Michelle pohľadom premeriavala svoju dnešnú spoločnosť. V hlave sa snažila si zaradiť jej tvár k niekomu koho už stretla alebo k niekomu koho by mohla považovať za hrozbu. Márne. Možno si tak nejak aj oddýchla ako Natalia sediaca oproti nej. ''Na zoznámenie.'' zopakovala a obsah novo prineseného drinku skončil v jej žalúdku tak ako ten predtým. Bolo jasné zo strany oboch dievčat, že sa dnes prišli len opiť. Nevšimli si to len ony dve, ale aj čašník, keď na neho Michelle už po tretí krát zamávala, aby znovu niečo doniesol. Michelle mala rada alkohol. Teda v jej živote nebol len alkohol, ale o tom si povieme, až jej niekedy pri dverách zazvoní Yoongi s donáškou. ''Nemusí sa nič stať, pokiaľ tu budeš sedieť s úsmevom na tvári, budeš sa zaujímať len o seba a pokiaľ sa tu strhne bitka alebo niečo podobného, nezasahuj. Daj na mňa a všetko bude v poriadku.'' toto potetované dievča vedelo presne o čom hovorí. Na územia iných gangov vstupovala na dennom poriadku avšak vždy sa chovala tak, ako sa od nej očakávalo. Chovala sa presne tak ako mala, tak ako sa chovajú aj oni keď vstúpia na ich územie. Ide len o vzájomný rešpekt medzi mafiami a to je celé. Pokiaľ nikto nevyvolal konflikt mohla celá táto návšteva prebehnúť úplne v pokoji, bez komplikácií.
|
|
