Park Seojoon

dolplním

Park Seojoon je synem chaebolské rodiny Park, vlastnící velké korporátní firmy po celé Americe. Seojoon se narodil do velmi dysfunkční rodiny, kde všechny vztahy byly pečlivě naplánované, aby z nich vzniklo něco dobrého. Jeho otec neměl žádné slovo v tom, koho si bude brát a musel jen uposlechnout rozhodnutí jeho prarodičů. Stejně tak fungovalo pro zbytek jeho rodiny. Aby byl sňatek úspěšný, museli splodit další dědice pro rodinný byznys. Takto fungovaly chaebolské rodiny, udržovaly si tradici, čistou krev a své bohatství.
Asi každý by si dokázal představit jaké dětství Seojoon měl. Už od brzkého věku byl nucen se učit tři jazyky, které byly pro budoucí byznys nejvýhodnější a místo chození do školy, aby poznával nové děti a hrál si s nimi, byl doma už od čtyř let se soukromými učiteli. Ve škole exceloval, neměl ani jinou možnost, musel se snažit být vždycky nejlepší ze všech, jinak doma schytal neskutečné pokárání.
Ve věku šesti let už uměl věci, které se děti učily ve třetím ročníku prvního stupně, a proto ho rovnou poslali do třetí třídy. Nikdo neměl zrovna v oblibě to dítě, které v šesti letech už seděl v lavicích s dětmi o dva skoro tři roky starší. Nebylo pro něj jednoduché si dělat přátelé, protože pokud chtěl po škole ven se svými pár kamarády, bylo mu to zatrhnuto, protože se musel věnovat svým kroužkům. Mimo školní znalosti, jeho rodiče u něj také rozvíjeli jeho umělecké vlohy. Seojoon se od pěti let učil hrát na klavír a na čínskou bambusovou flétnu: Dizi. Bylo pro ně stejně důležité, aby byl umělecky nadaný stejně jako byl inteligentní. A Seojoon opravdu byl nadané dítě, které přemýšlelo jinak než ostatní. Vychovali si to dokonalé dítě, které mohli všem ukazovat při různých akcích, a kterému mohli hrdě chodit na recitály. Dokonalého dědice pro jejich rodiný byznys a bohatství.
Proto to všechny šokovalo, když po dostudování svého druhého titulu v nejlepší škole v této zemi, Seojoon odmítl pokračovat v tradici jeho rodiny. Jméno Park bylo v byznys světě spojováno s jeho rodiči, prarodiči a předky, s těžkou prací a tradicí a noví investorové si snažili už vypadovat prospěšný vztah s nejmladším následníkem této rodiny. Jenže dvacetidvou letý Seojoon se rozhodl, že chce vybudovat vlastní firmu. Věřil, že byl dostatečně schopný na to dokázat to samé, co oni bez jejich pomoci. Bez peněz, bez konexí, bez jejich pomoci. Nejdříve vypukl v jeho rodině chaos, obavy že jejich jediný dědic opravdu vzdá všeho kvůli čemu tak tvrdě dřeli. Aby se jeho rodina pojistila, že nepřijdou o Seojoona, dohodli se s ním, že pokud jeho vlastní firma do dvou let nebude úspěšná, bude se muset vrátit zpět k rodiné tradici.
První rok byl opravdu těžký, Seojoon si skoro myslel, že o všechno přijde a bude se muset vracet ke své rodině, ale nevzdával své úsilí a tvrdě pracoval celé dny i noci. Možná to bylo naschvál, ale jakého si ho vychovali, přesně takový on byl a nakonec se mu podařilo rozjet jeho vlastní firmu skoro ve stejném měřítku. Byl přeci ten dokonalý syn, dokonalý businessman a dokonalý vůdce. Před vyprcháním lhůty už byla Seojoonova firma jednou nejlepších ve státě a bylo jasné, kdo tuto dohodu měl vyhranou.
Jeho rodina se rozhodla tedy udělat jinou nabídku, chtěli spojit obě firmy a vytvořit ještě větší impérium, ale Seojoon odmítl. Nepracoval tak usilovně, aby to vše spadlo do jejich rukou. Jeho vztah s rodinou se sice zhoršil, ale protože všichni pořád doufali, že se jednou vrátí, tak byl alespoň civilní. Každé svátky spolu trávili jako spořádaná rodina, ale jinak se Seojoon od své rodiny distancoval a ponořil celý svůj život tvrdé práci.
A nyní ve třiceti mu začínalo docházet, že mu něco chybí.

better looking than y'all all

tpč moc, velmi moc